Paříž - Alzheimerova choroba je druhou nejobávanější nemocí na světě, hned po rakovině. Tvrdí to alespoň respondenti průzkumu Harvardské univerzity.
Jedním z důvodů, proč odborníci šetření provedli, je podle Jeana Georgese z organizace Alzheimer Europe fakt, že v Evropě zatím panuje poměrně laxní přístup k možnostem časné detekce Alzheimerovy nemoci a v současnosti dostupné léčby.
Průzkum, provedený ve Francii, Německu, Polsku, Španělsku a Spojených státech, zjišťoval, co si lidé o této nemoci myslí, jak k ní přistupují a jaké s ní mají zkušenosti.
Druhá nejobávanější nemoc
Ukázalo se, že obavy, které nemoc vyvolává by - v případě objevení prvních příznaků, jako je například zmatenost či ztráta paměti - přivedly do lékařské ordinace více jak osm z deseti dotázaných osob.
A dokonce ještě více v případě, že by se tyto projevy ukázaly u někoho z jejich blízkých.
Studie zároveň ukázala, jak špatná je informovanost o nemoci a možnostech její léčby. Ačkoliv není v současnosti k dispozici žádné skutečně efektivní léčivo, které by zpomalovalo a zmírňovalo projevy nemoci, ani důvěryhodný test, který by tuto nemoc v časných stádiích odhalil, je velké množství lidí přesvědčené o opaku.
Mnoho respondentů navíc ani nepokládá Alzheimera za fatální onemocnění.
Tuto a další studie představili v minulých dnech výzkumníci na mezinárodní konferenci Alzheimerovské společnosti. Prezentují se na ní i pokroky v oblastech diagnostiky a způsoby léčby tohoto závažného onemocnění, kterým v současnosti trpí asi 36 milionů lidí na celém světě.
Účinný...
Na konferenci v Paříži zazněly i zprávy o průběhu druhé fáze klinických testů bapineuzumabu, protilátky, která se váže na bílkovinu beta-amyloid. Ta vytváří v mozku nerozpustné plaky, které jsou - spolu se shluky bílkoviny zvané tau - typickými projevy této nemoci.
Hromadění plaků zhoršuje komunikaci mezi jednotlivými nervovými buňkami, snižuje jejich životaschopnost a zvyšuje tendence odumírat.
... a bezpečný?
Vědci se zpočátku báli vedlejších účinků bapineuzumabu - tvorby takzvaných vasogenních edémů, kdy dochází k nahromadění tekutiny v mozku, což může vést k bolestem hlavy, halucinacím nebo ztrátě paměti či koordinace.
Jedna z dlouhodobých studií zkoumajících bezpečnost bapineuzumabu však ukázala, že tento lék je obecně poměrně dobře přijímán. I když ve většině případů k nějakým vedlejším účinkům došlo, byly obvykle mírné.
Přesto: Vážnější doprovodné komplikace byly zaznamenány ve třetině případů, v několika z nich se dokonce zhoršila i Alzheimerovské demence.
Vzhůru do třetí fáze
Konkrétnější údaje přinesou další, přesnější studie bezpečnosti léčiva, které brzy vstoupí do třetí fáze klinických testů.
Druhá studie potvrdila rizikové faktory při aplikaci bapineuzumabu - přítomnost jedné verze genu pro bílkovinu zvanou apolipoprotein E a vyšší dávky léčiva. Podmínky třetí klinické fáze proto budou podle těchto zjištění upraveny.
Čím dříve, tím lépe
Vzhledem k tomu, že u nové generace možných léčiv se ukazuje být časná detekce nemoci velmi důležitá, nelze vynechat ani studie věnující se tomuto tématu. Dalším důvodem je i to, že tvorba plaků v mozku probíhá ještě před prvními projevy příznaků.
Studie AIBL (Australian Imaging, Biomarker and Lifestyle) se věnovala vývoji krevních testů, které by ukázaly na zvýšenou hladinu beta-amyloidu v mozku. Důvodem je finanční a technická náročnost vyšetření PET (positronová emisní tomografie) nebo relativní invazivita vyšetření mozkomíšního moku.
Skupině se podařilo pomocí sledování hladin devíti markerů (ukazatelů) v krvi dosáhnout 76% citlivosti a specifity určení hladiny beta-amyloidu.
Pokud se tyto výsledky potvrdí, umožnilo by to individuální testování na možnost časného výskytu Alzheimera a poskytlo i nástroj k odhadnutí rizika vzniku této nemoci.
Vyšetření mozkomíšního moku v případě lidí, u kterých se objevily první lehké příznaky zhoršení kognitivních funkcí - řeči, paměti, vnímání a podobně, umožňuje s vysokou přesností předpovědět rozvoj Alzheimera v příštích devíti či deseti letech, jak ukazuje další - tentokrát švédská - studie. To by mohlo například pomoci s určováním pacientů vhodných pro klinické testy.
Velcí hráči jsou blízko
Nejblíže k uvedení do praxe jsou látky určené pro identifikaci beta-amyloidních plaků u pacientů s časným Alzheimerem na již zmíněných PET skenech. General Electric dokonce agentuře Reuters sdělila, že dokončuje klinické testy a do konce letošního roku by chtěla požádat o povolení příslušné regulační úřady.
Kromě ní pracují na vývoji těchto látek ještě další dva velcí hráči - Eli Lilly a Bayer AG.
Pokud se nepodaří najít vhodná léčba, předpokládají vědci, že by se do roku 2050 mohl počet nemocných vyšplhat na více než trojnásobek dnešního stavu.
