Boston - Výzkumníci z Massachusetts General Hospital narazili na novou látku, která by mohla výrazně zlepšit vyhlídky pacientů s různými druhy rakovin a nemocemi, spojenými s abnormálním cévním zásobením.
Jedná se o prvního zástupce nové skupiny takzvaných antiangiogenezních léčiv. Ta se používají u nádorů, které si vytvářejí vlastní cévní zásobení.
Úkolem těchto léků je - jednoduše řečeno - nechat nádor "hladovět".
Nenasytná rakovina. Jak na ni?
K tomu, aby mohly nádorové buňky růst a množit se, si potřebují vytvořit a udržovat vlastní cévní zásobení. Jeho neuspořádanost a propletenost často komplikuje možnosti radio- či chemoterapie.
V současnosti standardně používaná antiangiogenezní léčiva, zaměřená na dráhu růstového faktoru VEGF, pomáhají pacientům jen do určité míry. Často vůči nim navíc vzniká odolnost, nebo jsou pro tělo toxické.
Hledání odbočky
Jednou možností, jak tento problém obejít, je najít léčivo, které by mělo vliv na tvorbu cévního zásobení, ale zaměřovalo by se na jinou signální dráhu.
Doktor Igor Garkavtsev a jeho kolegové se vydali cestou nové, dvoukrokové strategie. V prvním kroku nejprve zkoumali, které z 50 tisíc testovaných sloučenin mají negativní vliv na buněčnou přilnavost.
Látky, co hledaný efekt měly, byly poté testovány na akvarijní rybce "zebřičce" (Danio rerio). Zjišťovala se možná toxicita a to, zda ovlivňují aktin. To je bílkovina, která je nedílnou součástí "kostry" každé živočišné i rostlinné buňky.
Jehla v kupce sena
Ze všech testovaných látek prošly oběma procedurami úspěšně pouze dvě. Jedna z nich - dehydro-alfa-lapachon (DAL) - vykazovala stavbu podobnou jiné látce s protirakovinným účinkem, a byla proto vybrána k dalším testům.
V těch se zjistilo, že u zebřičky zpomaluje tvorbu nových cév. U myšího nádoru prsní žlázy zase zbrzil jeho růst i míru větvení cév. A to aniž by vykazoval nějakou toxicitu.
DAL měl kromě toho efekt i na lidské tkáňové kultury z cévních buněk - u nich došlo k přestavbě buněčné "kostry" i zabránění vytváření nových spojení a sítí.
Dokonce se podařilo zjistit i mechanismus, jakým toho DAL dosáhl. Podněcuje označení bílkoviny Rac1 ubikvitinem, jakousi značkou "smrti", která danou bílkovinu nasměruje k rozložení, degradaci.
Právě Rac1 je důležitý v buněčné přilnavosti i uspořádání buněčné "kostry" a jeho množství v buňce je často zvýšeno v různých typech nádorů.
Místo do lékárny do čajovny?
A odkud se vlastně dehydro-alfa-lapachon (DAL) bere? Je to přírodní látka obsažená ve stromu Tabebuia avellanedae (n. impetiginosa), který roste v Brazílii a Argentině. Z jeho kůry se připravuje lapacho, bylinný nápoj, známý i z našich obchodů a čajoven.
Lapacho se využívá v tradiční medicíně indiánských kmenů Střední a Jižní Ameriky. Přisuzují se mu například antimikrobiální či antivirové vlastnosti; podle některých léčitelů má údajně schopnost léčit i rakovinu či nákazu HIV.
To se však během klinických zatím nepotvrdilo.
Studie, publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, by ale mohla být jedním z mostů mezi tradiční a západní medicínou. A především příslibem pro lidi trpící některými druhy rakovin.
