Analýza - Geneticky upravené plodiny mají v Evropě své zastánce i odpůrce, mezi nimiž neustále probíhají ostré střety. V minulých dnech do diskuse přispěli i čeští biologové - a vedle nich také Vatikán a Evropský úřad pro bezpečnost potravin.
Přestože všichni zmínění podpořili genetické úpravy zemědělských plodin, nezdá se, že by se evropská nechuť k nim mohla v blízké budoucnosti změnit. Proč? Zkusme si to ukázat.
Zemědělství potřebuje změnu
Co pozitivního vidí zastánci na genetických úpravách? (O jaké úpravy jde, vysvětluje rámeček o něco níže.)
Vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích a občanského sdružení Biotrin jsou přesvědčeni, že evropští zemědělci budou potřebovat geneticky upravené plodiny, aby zůstali konkurenceschopní a současně dosáhli výnosů, které svět potřebuje.
Geneticky upravené plodiny
Do geneticky upravených (transgenních) rostlin vědci v laboratoři vnesli požadovaný gen z jiného organismu, případně některý původní gen vyřadili z činnosti. Dnes se ve světě pěstují dva základní typy transgenních plodin. První je odolnější vůči postřikům proti plevelům. Zemědělec tedy pole postříká, plevel zničí, ale plodině neublíží. Druhý typ transgenní plodiny v sobě vytváří toxin, který neškodí zvířatům a lidem, ale zabíjí housenky nebo brouky, kteří ji okousávají.
Nejčastěji geneticky upravenými zemědělskými plodinami jsou sója, bavlník, řepka olejka a kukuřice.
Vydali proto v angličtině publikaci Bílá kniha geneticky upravených zemědělských plodin. Chtějí tak přispět ke změně přístupu ke genetickým úpravám v Evropské unii.
"Lidská populace roste, rozloha orné půdy klesá. Nejlepší možnost, jakou lidstvo má, aby se s tím vypořádalo, jsou genetické modifikace zemědělských plodin," uvedl ředitel Biologického centra František Sehnal.
"Od roku 2002 u nás probíhá výzkum geneticky modifikované kukuřice. Ukázal, že tato kukuřice nemá vliv na úrodnost půdy, nemá vliv na včely a další hmyz, ani na pavouky či střevlíky. Pěstování geneticky upravené kukuřice umožnilo snížit množství používaných chemických prostředků proti hmyzu a současně vedlo ke zvýšení výnosů zhruba o čtvrtinu," dodal František Kocourek, ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Bt kukuřice i v Česku
Česká republika je jednou z mála evropských zemí, kde se pěstují geneticky upravené plodiny. Tedy vlastně jen jedna - kukuřice, do níž byl v laboratoři vložen gen z běžné půdní bakterie Bacillus thuringiensis, proto se obvykle označuje jako Bt kukuřice. V Česku se loni pěstovala na osmi tisících hektarech, celková velikost letošní oseté plochy je zatím nejistá.
Díky zmíněné genové úpravě neohrožují Bt kukuřici housenky zavíječe kukuřičného - když se do ní zakousnou, zahynou. Nejenže tedy nezničí úrodu, ale ani nepoškodí rostlinu, takže do ní obtížněji pronikají plísně, které by vytvářely nebezpečné toxiny.
Další úpravy vedou k odolnosti Bt kukuřice proti bázlivci kukuřičnému, což je brouk z čeledi mandelinkovitých, který se dostal do Evropy z Ameriky a od začátku devadesátých let se zde šíří. Objevuje se stále více i v Česku.
Bt kukuřici už přes deset let jedí Američané a krmí jí hospodářská zvířata. Zdravotní problém se žádný neprokázal.
Vatikánští vědci překvapivě: taky pro
Pevné přesvědčení českých biologů, že geneticky upravené plodiny jsou pro svět vhodné, podporuje i Papežská akademie věd ve Vatikánu. Ta uspořádala týdenní seminář, na němž podpořila genetické modifikace plodin jako prostředek proti hladu a chudobě ve světě.
Bylo to vcelku překvapivé gesto, protože Vatikán obvykle genetické zásahy do "božího díla" odmítá.
Dopad na zdraví "nepravděpodobný"
A do třetice: V minulých dnech zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) své rozhodnutí o dvou posuzovaných genech používaných pro genetické modifikace. Rozhodl, že jejich "dopad na zdraví lidí a na životní prostředí je nepravděpodobný".
Rozhodnutí si vyložil každý po svém. Německý chemický koncern BASF jeden z těchto genů použil v geneticky upravených bramborách Amflora, které vytvářejí škrob vhodný pro průmyslové zpracování. BASF tedy vyjádřil přesvědčení, že konečně dostane povolení ke komerčnímu pěstování těchto brambor, na které čeká už několik let.
Organizace Greenpeace, která je odpůrcem genetických modifikací zemědělských plodin, zase ve svém prohlášení zdůraznila, že dva členové posuzovací komise EFSA závěr nepodpořili, ale naopak vyjádřili vlastní, menšinové stanovisko, že nežádoucí dopady nelze posoudit.
Nechuť k novému
Tolik tedy nejnovější vývoj. A přesto se nezdá příliš pravděpodobné, že by vědci z české Akademie věd, z Vatikánu či z evropského úřadu pro bezpečné potraviny EFSA měli šanci v blízké budoucnosti změnit vztah ke geneticky upraveným plodinám v Evropě. Jak to?
Zatímco třeba Spojené státy, Kanada i další země přijaly genetické úpravy rostlin vcelku bez problémů, Evropa stále váhá.
V evropském odporu se kombinovalo několik příčin. Jednak je to obava zákazníků z nového. Plodiny se začaly v USA pěstovat v roce 1996. V Evropě právě kumuloval strach z nemoci šílených krav (BSE). Spotřebitelé si obě události spojili - jestliže rozšíření BSE bylo způsobeno nepřirozeným krmením býložravců masokostní moučkou, co kdyby laboratorní zásahy do rostlinných genů způsobily nějaký jiný problém? Tato obava žije samostatným životem dodnes.
Dotované zemědělství genové úpravy nepotřebuje
K tomu se přidal podstatný politicko-ekonomický fakt, že pro dotované evropské zemědělství jsou dovážené levné produkty z geneticky upravených rostlin konkurencí. Tak proč jí zametat cestu?
Výjimky obvykle přicházejí, jen když není vyhnutí. Například kvůli už zmíněné nemoci šílených krav Evropská unie zakázala zkrmování masokostní moučky. Ale musí ji něčím nahradit - a tak se jako krmivo mimo jiné dováží i geneticky upravená sója, kterou se zvířata krmí a nikomu to nevadí...
V pěstování plodin je však stav takový, že zatímco Španělsko, Portugalsko, Rumunsko a v malé míře i Polsko, Slovensko a Česká republika pěstují Bt kukuřici, jiné země ji rovnou zakázaly - naposledy, letos v dubnu, to bylo Německo, předtím už zákaz přijalo Rakousko, Maďarsko, Řecko, Francie a Lucembursko.
Nesmiřitelné postoje
Podle ekologické organizace Greenpeace představují geneticky modifikované úplodiny riziko pro životní prostředí i možné riziko pro zdraví lidí či zvířat.
"Česká republika se snaží narušit legislativu Evropské unie ve věci geneticky modifikovaných organismů," hodnotí zástupkyně české pobočky Greenpeace Magdalena Klimovičová.
A o zmíněné Bílé knize vydané českými biology říká: "Je to výzva v rámci našeho předsednictví, aby EFSA vytvořila nová pravidla hodnocení rizika geneticky modifikovaných organismů, tedy oslabila platnou legislativu Evropské unie a nahradila ji novou, mnohem méně přísnou."
"Současné výhrady vůči genově modifikovaným plodinám, které se v Evropě prosazují, nemají vůbec vědecké opodstatnění," kontruje jeden z editorů Bílé knihy Jaroslav Drobník, emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Připomínají mi dobu, kdy se genetika ve východním bloku oficiálně prohlašovala za buržoazní pavědu."
