Sofie /Od našeho zpravodaje/ - Tyto brambory vypadají jako každé jiné, a přitom zřejmě pomohou změnit směr evropského zemědělství. Jsou geneticky upravené, a díky tomu se v nich tvoří škrob ideální pro průmyslové využití: v papírenství, v textilním průmyslu, pro výrobu lepidel, stavebních materiálů, v kosmetice...
V laboratoři je připravili vědci z německého koncernu BASF. Odrůda dostala název Amflora.
Transgenní rostliny
Do geneticky upravených, čili transgenních rostlin vědci v laboratoři vnesli požadovaný gen z jiného organismu, případně některý původní gen vyřadili z činnosti. Dnes se ve světě pěstují dva základní typy transgenních plodin. První je odolnější vůči postřikům proti plevelům. Zemědělec tedy pole postříká, plevel zničí, ale plodině neublíží. Druhý typ transgenní plodiny v sobě vytváří toxin, který neškodí zvířatům a lidem, ale zabíjí housenky nebo brouky, kteří ji okousávají.
Nejčastěji geneticky upravenými zemědělskými plodinami jsou sója, bavlník, řepka olejka a kukuřice.
To by ještě nebylo nic divného, geneticky upravených, čili transgenních plodin už ve světě existuje víc. Jenže v Evropě je zatím povoleno pouze komerční pěstování transgenní kukuřice pocházející z amerických laboratoří.
Nyní se však schyluje k tomu, že Evropská komise po letech úředních řízení na podzim vydá povolení ke komerčnímu pěstování také pro brambory Amflora. A to bude velký posun, který zcela určitě následně povede k běžnému komerčnímu pěstování i dalších transgenních plodin.
Podrobněji o složitostech schvalování čtěte ZDE.
Míří na česká pole
"Předpokládáme, že po získání povolení začneme tyto brambory pěstovat nejdříve v Německu a České republice, a poté i v dalších zemích," řekl pro Aktuálně.cz Ralf-Michael Schmidt, viceprezident agrochemické části koncernu BASF, na mezinárodním semináři o nových zemědělských trendech pořádaném v bulharské Sofii.
Na českých polích už ostatně tyto brambory rostly v roce 2005, ale jen při polních pokusech. To znamená, že se po sklizni mohly pouze otestovat a zničit, avšak nesměly se použít na nic jiného.
Vypnutý gen vylepšuje škrob
Běžné brambory v sobě obsahují dvě složky škrobu, amylopektin a amylózu. Amylopektin způsobuje zahušťování škrobu, zato amylóza vyvolává rosolovatění. To první průmysl potřebuje, to druhé naopak překáží. A tak se bramborový škrob při průmyslové výrobě chemicky upravuje, aby se jeho rosolovatění snížilo.
V Amfloře je však gen řídící vznik nechtěné amylózy uměle vyřazen z činnosti. Takže tyto brambory obsahují téměř výlučně žádaný amylopektin. Jeho další využití je tedy mnohem jednodušší.
Ačkoli nejsou určeny k jídlu, získaly od Evropského úřadu pro bezpečnost potravin hodnocení, že pro lidi, zvířata ani životní prostředí nepředstavují větší riziko než běžné brambory.
Přijme je evropská veřejnost?
Přesto je ekonomický úspěch Amflory na evropských polích ještě nejistý. Běžným obyvatelům Evropy se totiž umělé zásahy genetiků do zemědělských plodin příliš nelíbí. Oproti tomu třeba Američanům vůbec nevadí.
Transgenní brambory jsou tedy zajímavé pro průmysl i pro zemědělce, jimž slibují dobrý odbyt. Avšak případný odpor ekologických organizací může jejich cestu na pole ještě zkomplikovat.