Praha – Spoření na důchod v takzvaném třetím pilíři - dříve penzijní připojištění - se od příštího roku výrazně změní. Poslanci dnes kromě vládní novely schválili i pozměňovací návrhy poslanců ČSSD Jaroslava Zavadila a Václava Votavy.
Změny souvisejí s ukončením druhého pilíře důchodů, hlavní části důchodové reformy prosazené vládou Petra Nečase. Cílem je zatraktivnit systém, v němž si lidi sami spoří na penzi. V posledních čtvrtletích klesá počet jeho účastníků pravidelně o zhruba 50 tisíc účastníků.
Hlavní změny? Nově budou moci spořit i děti, zvýší se také daňové úlevy. Schválené návrhy vycházejí vstříc penzijním společnostem a měly by být účinné už od začátku roku 2016. Zvýšit se má i provize pro prodejce. Novela nyní míří do Senátu.
Atraktivnější podmínky
Spořit ve třetím pilíři budou moci nově i děti, respektive jejich rodiče. Skončí tedy podmínka plnoletosti pro vstup do systému. Poslanci zároveň schválili, že po dosažení 18 let věku si lidé budou moci vybrat třetinu částky, kterou jim rodiče naspořili. Poslanci zároveň schválili, že pro změny v „dětských“ smlouvách nebudou rodiče potřebovat souhlas soudů, tak jako tomu je u stavebního spoření.
Počet smluv klesá
Ve třetím pilíři důchodového systému (dříve penzijním připojištění) spoří stále méně lidí.
Ve starých fondech (nazývané teď tranformované) je 4 405 046 lidí, v nových fondech (doplňové penzijní spoření - účastnické fondy) pak 298 039 lidí. Oproti předchozímu čtvrtletí tak ve starém systému ubylo zhruba 83 tisíc smluv, zatímco v novém přibylo jen zhruba 31 tisíc.
Transformované fondy jsou bývalé penzijní připojištění. Tyto fondy jsou od roku 2013 "zakonzervované" s původními podmínkami. Noví zájemci do nich vstupovat nemohou. Nově lze od roku 2013 vstupovat jen do takzvaných účastnických fondů - ty mají oproti starému systému pozměněné podmínky, například už nemusí každý rok garantovat takzvané nezáporné zhodnocení a nenabízí třeba také výsluhovou penzi. Naproti tomu zase nabízejí širší možnosti investování a výrazně konkurují podílovým fondům.
Objem spravovaných peněz ve třetím pilíři nicméně stále roste. Penzijní společnosti hlásí zhruba 337,5 miliardy korun, což je o tři procenta více než v prvním čtvrtletí.
Zvýší se také hranice pro daňovou úlevu pro příspěvek zaměstnavatele na pojištění a penzijní produkty z 30 000 na 50 000 korun. Více si budou moci od daňového základu odečítat také sami lidé - limit pro odpočet od základu daně stoupne z 12 000 na 24 000 korun. To se ale fakticky dotkne jen velmi málo lidí - změna se totiž projeví až tehdy, když někdo ukládá více jak dva tisíce korun měsíčně.
Pro zhruba 300 tisíc lidí, kteří si nyní spoří v nových - takzvaných účastnických - fondech (a pro všechny budoucí klienty) pak k nejvýraznějším změnám patří snížení věku, od něhož mají nárok na výplatu naspořených peněz. Díky schválenému pozměňovacímu návrhu klesne na 60 let - stejně jako je tomu u "starých" smluv o penzijním připojištění, které má zhruba 4,4 milionu lidí. Dosud nárok vznikal až s důchodovým věkem, který se přitom má stále zvyšovat.
Vláda chce také lidi motivovat k tomu, aby si naspořené peníze v důchodovém věku vybírali postupně. Od daní z výnosů (15 procent) tak novela osvobodí ty, kteří si nechají peníze vyplácet po dobu alespoň deseti let. Dnes lidé v drtivé většině volí jednorázovou výplatu naspořených peněz.
Lepší podmínky pro prodejce
Spoření v penzijních společnostech se má stát atraktivnějším i pro prodejce finančních produktů. Mezi schválenými pozměňovacími návrhy je totiž zdvojnásobení současné výše provizí. Zprostředkovatelská firma dosud dostává zhruba 880 korun za smlouvu.
I přesto ale tato provize zůstane daleko nižší než třeba u životního pojištění, které je dosud pro zprostředkovatele výrazně atraktivnější.
Prodejcům produktů penzijních společností se uleví také v registračních podmínkách. Nyní musí každý rok zaplatit registrační poplatek 1000 korun a projít testem ze znalostí oboru. Nový zákon prodlouží interval u poplatku i testování na dvojnásobek.
Vyšší poplatky
Novela ale současně zvyšuje i poplatky, které lidé musí platit penzijním společnostem za správu fondů v doplňkovém penzijním spoření, tedy v novém třetím pilíři. Ze současných 0,8 procenta mají stoupnout na celé procento. Poplatek se strhává každý rok a vypočítává se z celkové naspořené částky. Zvednout se má i odměna pro penzijní společnosti z ročních výnosů z 10 na 15 procent.
V prvních letech spoření by tak lidé na poplatcích za rok zaplatili o desetikoruny více než nyní. Postupem času, jak by na účtu přibývaly úspory, by rozdíl v poplatcích rostl do řádů několika sto korun a u lidí, kteří spoří nadprůměrně vysoké částky, by nakonec dosahoval i několika tisíc korun ročně.
Zvýšení odměn má platit pro všechny fondy v "novém" třetím pilíři s výjimkou fondů s konzervativní investiční strategií. Nedotkne se tedy zhruba 4,5 milionu lidí, kteří si spoří v transformovaných fondech, tedy na smlouvách uzavřených před rokem 2013. Ty už totiž mají tuto úroveň odměn pro penzijní společnosti z minulosti.
Stoupnou také poplatky v takzvaných transformovaných fondech, tedy v bývalém penzijním připojištění. Poplatek za správu peněz vzroste z 0,6 na 0,8 procenta, naopak klesne odměna pro penzijní společnosti z ročních výnosů z 15 na 10 procent. Jde o reakci na to, že jsme v období rekordně nízkých výnosů státních dluhopisů "bezpečných" zemí (jako například Česko či Německo), do kterých jsou peníze z transformovaných fondů ve velké většině investovány. Podle poslance Zavadila tyto změny přinesou klientům v transformovaných fondech zvýšené náklady v řádech desítek korun ročně.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
