Praha - Růst důchodů nepřekročí v příštím roce čtyři procenta, sníží se úhrady nemocenské a první tři dny se nebude vyplácet vůbec.
Snížit schodek rozpočtu pomůže důslednější kontrola výdajů. Předpokládá to vládní plán, který ministři projednají na pondělní schůzi. Největší úspory budou v nejrozsáhlejších položkách, proto se po třech letech zastaví vysoké valorizace penzí a proběhne reforma nemocenské.
Důchody do čtyř procent
Podle informací Aktuálně.cz se po třech letech budou zvyšovat důchody jen podle toho, jak předepisuje zákon. Vláda musí podle něho zvyšovat penze o inflaci a třetinu růstu platů, od roku 2005 však ministři ČSSD i ODS přidali něco navíc a penze tak ročně rostly o 5-7 procent.
Během tří let se tak vyčerpal dvacetimiliardový polštář, který vláda zajistila zvýšením důchodového pojistného od roku 2004.
Vláda stanovuje zvýšení důchodů vždy v září, využívá přitom data z července. ČNB předpokládá červencovou inflaci 1,5-2 procenta, mzdy by měly růst mezi pěti a šesti procenty. Důchody se proto sotva zvýší o víc než čtyři procenta.
Nárůst výdajů, který v posledních třech letech vždy překročil 15 miliard korun, se tak zpomalí pod 10 miliard.
Dále čtěte
O daních na Aktuálně.cz
- Společné zdanění končí. Jak dopadnou rodiny?
Vláda může být více štědrá jen v tom případě, pokud ekonomika poroste rychleji, než ukazují prognózy sloužící k výpočtům ministra financí.
Tři dny bez nemocenské
Ministři trvají na tom, že se nemocenská v roce 2008 sníží přesně podle závazku z programového prohlášení vlády. První tři dny se nebude platit žádná nemocenská, v dalších dnech se sníží náhradový poměr, který dnes dosahuje 69 procent čisté mzdy, k šedesáti procentům. Tím vláda může ušetřit až 12 miliard.
Škrty přiblíží Českou republiku poměrům v jiných evropských zemích. Náhradový poměr přes 60 procent překračuje doporučení Mezinárodní organizace práce, které přitom dodržuje jen menšina evropských zemí.
Přísnější pravidla pro nemocenskou mohou snížit počet zameškaných pracovních dnů. Dnes Češi promarodí šest procent pracovní doby, nejvíce ze středoevropských zemí. Například Němci ztratí vinou nemocí jen čtyři procenta pracovní doby.
O další rok však ministři chtějí odložit změny, které už měly platit od letošního ledna. Podle nich bude muset vláda vracet přebytky z nemocenské podnikatelům. Loni by tímto způsobem stát přišel o osm miliard, které rozpustil v rozpočtu.
Šibeniční termín
Vláda hodlá sociální změny zapsat do stejného zákona, kterým změní daňové sazby. Návrh všech změn projedná v pondělí, rozpočtový "superzákon" v paragrafech je na pořadu do konce dubna.
Pokud vláda na červnové schůzi sněmovny prosadí zkrácenou, jen třicetidenní lhůtu k projednání zákona ve výborech, je teoreticky možné, že Senát a prezident stihnou zákon potvrdit ještě do konce srpna.
To by ministru financí Miroslavu Kalouskovi umožnilo předložit v září úsporný rozpočet už podle platných zákonů a neporušit tak rozpočtová pravidla.
