Většina firem porušuje zákon. Přispějí státní pokladně?

Petr Kučera Petr Kučera
21. 9. 2010 12:50
Recept pro státní rozpočet: Pokuty za nezveřejnění účetní závěrky

Praha - Více než 60 procent českých společností dlouhodobě ignoruje zákony. Neukládají totiž výsledky svého hospodaření (účetní závěrku) do sbírky listin obchodního rejstříku.

"Do státní pokladny by mohlo poměrně rychle přitéct několik miliard korun, pokud by stát důsledně ukládal pokuty firmám za neplnění této povinnosti," upozorňuje Alena Seoud, ředitelka společnosti Dun & Bradstreet.

Nejde ale jen o státní rozpočet. Dun & Bradstreet totiž patří mezi společnosti, které se živí právě zpracováváním těchto údajů o firmách a jejich následným prodejem. Absence hospodářských výsledků ve veřejně dostupném rejstříku jí tedy komplikuje podnikání.

Některé společnosti s podobným zaměřením, zejména Creditreform, přitom nezůstávají pouze u veřejných varování či výzev. Neplnění takzvané informační povinnosti oznamují přímo soudům nebo finančním úřadům.

Firmám, které své hospodářské výsledky do rejstříku neposlaly, pak hrozí pokuty, v extrémním případě i vězení pro jejich šéfy.

Poslední šance od soudu

Účetní závěrku by firmy měly zveřejnit nejpozději do konce července následujícího roku (pokud mají účetní období shodné s kalendářním rokem). Za určitých okolností je možné posunout termín až na konec prosince.

"Za rok 2009 dosud nesplnilo informační povinnost přes 80 procent společností," upřesňuje Alena Seoud. Za rok 2008 ji nesplnilo 70 procent firem, za léta 2007 a 2007 pak přes 60 procent. Starší čísla jsou o trochu lepší díky tomu, že řada firem uložila dokumenty do sbírky listin se zpožděním.

Zákon porušují i některé velké společnosti. Například Norma k.s. zveřejnila účetní závěrku naposledy za rok 2001, Tetra Pak ČR za rok 2002. Dokumenty za předchozí roky chybí třeba také u firem Alza.cz, Kostelecké maso uzeniny, Knauf Insulation, Baumax ČR, Europa Möbel Praha nebo Geco Tabak.

Na chybějící dokumenty si může stěžovat prakticky kdokoliv. Podle informací z rejstříkových soudů, které má Aktuálně.cz k dispozici, patří v tomto směru k nejaktivnějším společnost Creditreform.

"V roce 2009 jsme podali zhruba 1800 podnětů soudům. Dalších 1000 firem spadajících pod Městský soud Praha jsme upozornili sami," potvrzuje Miloslava Osvaldová, jednatelka společnosti Creditreform.

Creditreform přitom nezohledňuje velikost firmy. "Naše podněty jsou jen kapka v moři. I když nejsme jediní, kdo na nesplnění těchto povinností poukazuje, stále se tato kontrola dotkne jen zlomku firem," dodává Osvaldová.

Obdrží-li soud takový podnět nebo zjistí-li absenci dokumentu z vlastní iniciativy, musí nejdříve danou firmu vyzvat, aby chybějící závěrku bez zbytečného odkladu doplnila. Pokud tak firma v určené lhůtě neučiní, hrozí jí pokuta až 20 tisíc korun.

"Po našem upozornění, které jsme zaslali přímo firmám, jich uložilo závěrku zhruba 40 procent. Výrazně efektivnější ale bývá upozornění přímo od soudů," upřesňuje Osvaldová.

Za problém nicméně považuje, že se soudy systematicky nevěnují vyhledávání a upomínání těchto firem - tedy že tak nečiní z vlastní iniciativy a často jen reagují na podněty zvenčí.

"Počty kontrol a jejich výsledky neevidujeme, neboť to ani není naše zákonná povinnost," říká ke konkrétní statistice Martina Lhotáková, mluvčí Městského soudu v Praze. Evidenci těchto kontrol a případných pokut jsme nezískali například ani od Krajského soudu v Plzni.

Větší hrozba: Finanční úřady

Větší hrozbou jsou případné pokuty od finančních úřadů. Sankce za porušení zákona o účetnictví může činit až tři procent z hodnoty aktiv firmy.

Ani v tomto případě ale nelze zjistit, kolik těchto kontrol a s jakým výsledkem úřady provádějí. Evidují se jen kontroly zákona o účetnictví jako celek.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Plaťte daně dřív, než je spočítáte. Ta absurdita skončí
I šéf má právo na soukromí. Jeho podpis bude tajný
Nová povinnost pro živnostníky: Už víte, co je to IČP?

"V rámci kontrolní činnosti uložily finanční úřady vloni 244 pokut podle zákona o účetnictví v celkové výši 8,74 milionu korun. Jaká částka - případně kolik případů - připadá na nezveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy, není statisticky sledováno," říká Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.

Podle neoficiálních informací přímo z finančních úřadů podávají podněty ke kontrole či sankci často konkurenti příslušné společnosti. Případů, kdy by prověrku inicioval sám úřad, je podobně jako u soudů mnohem méně.

Až pět let vězení

Méně známou hrozbou je obvinění z trestného činu "zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění". Za něj hrozí peněžitý trest, zákaz činnosti nebo dokonce odnětí svobody až na dva roky.

Jestliže by nezveřejnění nebo zkreslení informací způsobilo "značnou škodu na cizím majetku", hrozí viníkovi dokonce vězení v rozmezí od jednoho do pěti let.

Značnou škodou se přitom rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 tisíc korun. V rukou konkurenta tedy může jít o účinnou zbraň, jak využít "opomenutí" přinejmenším ke znepříjemnění podnikání.

Podnikatelé se bojí o soukromí

"Chybějící údaje o hospodaření znemožňují prověřovat si obchodní partnery a snižovat tak riziko, že nebudou schopni dostát svým závazkům, což je v rozvinutých ekonomikách naprostým standardem," podotýká Alena Seoud ze společnosti Dun & Bradstreet.

Důslednější kontroly a pokuty by navíc vedly i k pročištění počtu registrovaných firem o firmy, které vůbec nepodnikají. Podle odhadů ministerstva spravedlnosti jich může být až čtvrtina. Ještě větší byl podíl firem, od nichž se vloni (jako nedoručitelné) vrátily přístupové údaje k datovým schránkám.

Povinné zveřejňování hospodaření se však nelíbí řadě zejména menších firem. Na webu si totiž může každý zjistit majetkové poměry podnikatele a použít tyto informace třeba k výběru výpalného nebo tlaku na nižší marže. Podrobnosti o hospodaření jsou samozřejmě cenné i pro konkurenci, zvláště pokud sama informační povinnost neplní.

Podle Aleny Seoud může být vzorem slovenská úprava. K účetním závěrkám se tam lze dostat jen na základě registrované a zpoplatněné objednávky. Tím je zaručena větší ochrana těchto informací, jelikož existuje registrace každého nahlédnutí do této firemní dokumentace.

Na Úřad pro ochranu osobních údajů se podnikatelé kvůli této povinnosti neobracejí, nicméně obecně jim vadí rozsah (jiných) povinně zveřejňovaných údajů v obchodním rejstříku, zejména rodná čísla. "Ale my bohužel nemůžeme s veřejným přístupem do těchto databází nic dělat, dokud se nezmění zákon," sdělila už dříve mluvčí úřadu Hana Štěpánková.

Spor u Ústavního soudu

Ústavní soud předloni rozhodoval o stížnosti pardubické společnosti CTZ. Ta namítala, že povinné zveřejňování účetní závěrky je v rozporu s právem na ochranu soukromí a ochranu soukromého a rodinného života podle Listiny základních práv a svobod.

Firma poukazovala na "nepřiměřenost rozsahu osobních údajů, které v konečném důsledku mohou znamenat nebezpečí nejen pro osobu, jíž se týkají, ale také pro osoby jí blízké, zejména její rodinu".

Konkrétně jde především o údaje týkající se majetkových poměrů statutárních orgánů obchodních společností, které lze s ohledem na další identifikační údaje zapisované do obchodního rejstříku snadno ztotožnit s konkrétními osobami.

Soud však stížnost zamítl. Podle něj firma nepřinesla konkrétní důkazy, že by zmíněná nebezpečí fyzickým osobám skutečně hrozila.

Potvrdil tak předchozí verdikt Vrchního soudu v Praze, podle něhož je veřejný zájem na publikování informací o podnikatelích vyšší než potenciální nebezpeční jejich zneužití.

Po bližším zkoumání verdiktu však podnikatelům přece jen zůstává naděje. Stížnost společnosti CTZ totiž zamítl jako neopodstatněnou zejména proto, že neobsahovala konkrétní důkazy o tom, jaká ústavou zaručená práva fyzických osob byla v jejím případě porušena.

"Ústavní soud nemůže vyhovět návrhu, jímž by se kterýkoli občan mohl domáhat zrušení určitého předpisu ve veřejném zájmu, aniž by sám tvrdil, že byl jeho aplikací v konkrétním případě postižen," připomněla předsedkyně senátu Ivana Janů.

Jinými slovy: Pokud by se na Ústavní soud obrátil podnikatel, který zneužití zákonem stanovené informační povinnosti zažil "na vlastní kůži", měl by možná větší naději na úspěch.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Tisíce firemních webů porušují zákon, nejsou kompletní
I šéf má právo na soukromí. Jeho podpis bude tajný
Placení DPH u faktur se změní, ručit má i odběratel

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Při střelbě na oslavě v americkém Colorado Springs zemřelo sedm lidí

Při střelbě na narozeninové oslavě v americkém městě Colorado Springs v neděli zemřelo sedm lidí včetně údajného útočníka. Uvedly to podle agentury Reuters místní úřady.

Útočník podle úřadů dorazil na oslavu, kde se nacházela jeho přítelkyně, a zahájil střelbu. Na místě zemřelo šest osob, jeden člověk podlehl svým zraněním po převozu do místní nemocnice.

V místě oslavy se nacházely i děti, podle prohlášení policie a představitelů města však nebyly mezi oběťmi střelby. Policie uvedla, že střelec spáchal sebevraždu. Dodala, že nyní zjišťuje motiv činu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy