reklama
 
 

V registru dlužníků už má záznam každý dvanáctý člověk

25. 1. 2013 7:00
Situace se významně liší podle regionů. Nejhorší je v Ústeckém a Karlovarském kraji

Praha - Každý dvanáctý obyvatel Česka starší 18 let už má zápis v negativním registru Solus. To znamená, že dluží bance, mobilnímu operátorovi nebo třeba dodavateli energie.

V posledním čtvrtletí minulého roku mírně vzrostl počet lidí, kteří své závazky neuhradili několik měsíců. Zatímco ke konci září evidovalo sdružení Solus dluh u 7,93 procenta všech dospělých obyvatel Česka, na konci roku 2012 to bylo 8,05 procenta.

Po mírném zlepšení situace v loňském prvním pololetí se tak v prosinci úroveň neschopnosti splácet vrátila na hladinu roku 2011. Zhoršení v posledním čtvrtletí tradičně způsobují makroekonomické faktory, jako je úbytek sezonních pracovních míst nebo zvýšené životní náklady obyvatel například i v souvislosti s vánočními svátky.

Situace se přitom významně liší v jednotlivých regionech. Dlouhodobě negativní je zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde není schopno hradit své závazky včas 14, respektive 15 lidí ze sta.

Neschopnost hradit své závazky se podstatně liší také podle okresů. Zatímco například v okrese Česká lípa není schopno hradit své splatné závazky 14,62 % dospělých obyvatel, v okrese Semily, tedy také v Libereckém kraji, je to jen 6,62 %.

Absolutně nejvyšší míru neschopnosti splácet zaznamenalo sdružení Solus v okresech Most (16,96 %), Sokolov (16,83 %) a Teplice (16,05 %). Naopak nejméně obyvatel má dlouhodobě potíže se splácením v okrese Žďár nad Sázavou (4,46 %).

Výmaz za tři roky

Registr Solus sdružuje 39 společností. Je mezi nimi 17 nebankovních finančních institucí, 12 bank (z velkých chybí jen Česká spořitelna), tři stavební spořitelny, čtyři telekomunikační operátoři, dvě energetické společnosti (RWE a E.ON) a jeden velkoobchodní řetězec (Makro).

Díky sdružení společností z různých oborů by takový registr měl poskytovat komplexnější obraz finanční situace klientů než například konkurenční úvěrové registry. Sdružení Solus vedle negativního registru založilo i jeho pozitivní variantu, kde jsou vidět i včas hrazené závazky.

Do databáze dlužníků se člověk většinou dostane, pokud svůj závazek neuhradí alespoň ve třech po sobě jdoucích měsících. Jsou však i situace, klasicky na začátku a na konci smluvního vztahu, kdy společnosti udělají negativní zápis již dříve.

Záznam v registru dlužníků zůstává, dokud závazek není uhrazen, a ještě další tři roky poté. Výjimku tvoří dluhy u telekomunikačních operátorů, kde je lhůta pro výmaz kratší - jeden rok.

Zápis v tomto registru automaticky neznamená, že zájemce nedostane hypotéku či jiný úvěr. Pravděpodobnost odmítnutí ale samozřejmě výrazně roste s výší dluhu, délkou jeho trvání a pochopitelně i celkovým počtem zápisů.

Čtěte také:
Kde jsou dlužníci? Amnestie přidělala práci exekutorům
Home Credit jako Česká spořitelna. Rozdíl u půjček mizí
Sporný poplatek? Rozhodne hlas klientů, slibuje šéf ČS

Pro přesnost dodejme: To, že každý dvanáctý obyvatel Česka má zápis v tomto registru, neznamená, že by neuhrazený dluh měl opravdu "jen" každý dvanáctý Čech. To je dáno tím, že v Solusu jsou sdruženy jen ty společnosti, které v něm být chtějí.

BRKI a NRKI

V Česku existují ještě dva další podobné a hlavně oficiálně uznávané registry, do nichž se může dostat běžný spotřebitel.

Jde o Bankovní registr klientských informací (BRKI) a Nebankovní registr klientských informací (NRKI). Oba jsou úvěrové registry - ten první založily a spravují banky, druhý nebankovní úvěrové společnosti a leasingové společnosti. Oba registry jsou přitom vzájemně propojené, takže banka vidí i do nebankovního registru a naopak.

V těchto registrech jsou údaje o úvěrech. Banka tedy může prověřit například žadatele o úvěr - dozví se o všech hypotékách, spotřebitelských úvěrech, kontokorentech či kreditních kartách, které již tento klient má (od členů registru). A zjistí tam případně i to, že žadatel měl či má problém se splácením.

Údaje v těchto registrech zůstávají dokonce ještě čtyři roky po skončení smluvního vztahu. V registru jsou vidět i neúspěšné žádosti o úvěr, které z něho mizí po roce v případě bankovního registru a po půl roce v případě nebankovního.

Ze všech třech těchto relevantních registrů je možné získat za poplatek výpis a ověřit si tak, zdali jsou vedené záznamy v pořádku.

Pozor na Centrální registr dlužníků

Výpis za poplatek si velmi lehce můžete pořídit také z Centrálního registru dlužníků. Služba s tímto názvem však dokáže zmást téměř kohokoliv. Přesto nemá nic společného se "skutečnými" registry.

Projekt s názvem Centrální registr dlužníků jen parazituje právě na neznalosti lidí. Nabízí výpis ze své databáze, která je prakticky bezcenná, protože neobsahuje údaje z bank a dalších významných věřitelů.

Za několik stokorun tak lze získat „výpis o bezdlužnosti", který má nulovou hodnotu, protože ho nikdo nebere vážně (čtěte podrobnosti).

autor: Jiří Hovorka | 25. 1. 2013 7:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama