ČR v současnosti staví asi 150 kilometrů úseků na šesti dálnicích. Jen v příštím roce by se mělo otevřít 100 kilometrů dálnic, což je nejvíce v historii. Z čeho však stát takto obrovské investice zaplatí? Kdo se na financování podílí a jakým způsobem?

Současná vláda a především ministerstvo dopravy ohlásilo, že na příští rok se připravuje otevření až 100 km dálnic, které stály v úhrnu až 70 mld. Kč. A v posledních letech se skutečně do stavby dálnic a silnic investuje rekordní množství peněz. Podle odhadů činí náklady na zanedbanou silniční a dálniční infrastrukturu v ČR až 700 mld. Kč. Jedná se o obrovské číslo, které je srovnatelné s výší státního rozpočtu ČR na celý 1 rok (pro rok 2004 je státní rozpočet plánován ve výši 754 mld. Kč).

Abychom tedy začali dohánět vyspělé země a významně zvyšovali kvalitu našich silnic, museli bychom během příštích deseti let ročně na silnice a dálnice vydávat 60 - 70 mld. Kč. Poslední léta je tento cíl plněn. Je však investování tak obrovských částek udržitelné i do budoucna? Kde vezme Česká republika peníze, až skončí privatizace posledních státních podniků?

Kdo to vše zaplatí?

Financování údržby, oprav a výstavby silnic a dálnic má za úkol Fond dopravy, jehož hlavním posláním má být shromažďování finančních prostředků na investice do silniční infrastruktury. Jeho hlavními příjmy budou tento rok prostředky z privatizace státního majetku, příjmy z prodeje dálničních známek, podíl na spotřební dani z pohonných hmot a daň silniční. Zhruba z poloviny se tak na příjmech Fondu dopravy podílí příjmy z privatizace a z druhé poloviny příjmy od nás občanů v podobě daní a poplatků.

Příjmy Fondu dopravy v roce 2003 a 2004 v mld. Kč

Dálniční známky

Dálniční známky nepatří rozhodně k nejvýznamnějším příjmům Fondu dopravy, jejich ceny jsou relativně nízké hlavně pro nákladní dopravu. Příjmy z dálničních známek tak rozhodně nestačí ani na opravy dálnic a silnic, které kamionová doprava nejvíce poškozuje. Mnohem vyšší příjmy si představitelé slibují od nově zaváděného systému elektronického mýtného, které má od roku 2007 přinést do Fondu dopravy 6-7 mld. Kč ročně (proti 1,5 mld. Kč v současnosti).

Koupě dálniční známky sice o poplatek za určitou službu (využití dálnice), nicméně pro většinu motoristů, kteří se dopravují na větší vzdálenosti, případně se chtějí svézt rychleji a bezpečněji, je koupě dálniční známky nutností. Řidiči za roční dálniční známku 900 Kč (automobil do 3,5 tuny). Pokud použijete tento rok 2 měsíční dálniční známku, zaplatíte 300 Kč. Na koupi patnácti denní známky budete potřebovat 200 Kč. Je jasně patrné, že se stát snaží maximálně zvýšit ceny krátkodobých dálničních známek a tím nepřímo přinutit řidiče, aby si pořídili celoroční dražší dálniční známku, a tím více přispěli státu na financování silnic a dálnic.

Ceny dálničních známek v roce 2005

Spotřební daň

Dalším ze zdrojů, ze kterého získává Fond dopravy potřebné finance, jsou podíly na spotřební dani. O tom, že příjmy ze spotřebních daní budou pro stát nezanedbatelné, svědčí fakt, že díky tomu získá stát v tomto roce mld. Kč. Motorové a technické benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle §45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l podléhá spotřební dani ve výši 11,84 Kč na litr. Motorové a technické benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle §45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova vyšším než 0,013 g/l podléhá spotřební dani ve výši 13,71 Kč na litr.

Z uvedeného je zřejmé, jak vysoký podíl z celkové ceny pohonných hmot tvoří spotřební daň. Spotřební daň spolu s DPH tak tvoří více než 50 % celkové ceny pohonných hmot u čerpacích stanic.

PPP projekty

V současné době je ve schvalovacím procesu v poslanecké sněmovně zákon, který umožní financovat velké a drahé projekty formou partnerství veřejného a soukromého sektoru. Princip je ve většině případech stejný. Soukromý subjekt postaví celou nebo jen část dálnice, který po dobu několika let provozuje, udržuje a opravuje. Tento subjekt to samozřejmě nedělá zadarmo, ale proto, aby vydělal. Stát mu tedy po smluvenou dobu, např. 20 let platí tzv. stínové mýto.

Soukromý subjekt tak tímto způsobem dostává předem sjednané částky, které mu za smluvenou dobu uhradí nejen plně náklady na postavení a provoz díla, ale též mu zabezpečí přiměřený zisk. PPP projekty jsou jistě zajímavou a ve světě často užívanou formou financování nákladných projektů, nicméně se jedná o určitou formu úvěru, která se sice ve schodku státního rozpočtu přímo neprojeví, nicméně o skrytý dluh se skučně jedná.

Proto je nutné být i při používání PPP projektů velmi obezřetný, protože jejich nadměrné použití může znamenat pro stát extrémní zadlužení, které nebude schopen řádně splácet. Jednou z nejdůležitějších staveb, která by se měla financovat partnerstvím soukromého a veřejného sektoru by mělo být rozšíření dálnice D1 o 2 jízdní pruhy. Náklady na tento projekt se odhadují až na 40 mld. Kč!