Společnost s ručením omezením je v zásadě nejlevnějším způsobem, jak může osoba podnikat, aniž by se musela bát o svůj osobní majetek. Od omezené odpovědnosti však tradičně dělí institut minimálního základního kapitálu. Tuto částku musí zakladatelé v zákonné výši splatit ještě před vznikem chtěné společnosti.

Pokud chce osoba v současné době založit společnost s ručením omezeným, musí do společnosti vložit minimálně sto tisíc korun, aby vůbec mohla tato společnost vzniknout.  Zbylou částku do dvou set tisíc je pak povinna splatit nejdéle do pěti let. Samozřejmě, v případě více osob se zakladatelé podílí na této povinnosti dle výše svých vkladů. Kromě toho jsou se založením společnosti spojené další náklady, například na pořízení notářského zápisu a zaplacení soudního poplatku.

Od Nového roku však dojde k podstatné slevě na „ceně", za kterou stát umožňuje podnikat s omezeným ručením. Podle zákona o obchodních korporacích, nahrazujícího stávající obchodní zákoník, již není minimální výše základního kapitálu stanovena. Pouze zákon určuje, že minimální výše vkladu jednoho společníka je jedna koruna.

„Jednoosobní" společnost s ručením omezením tak skutečně vyjde od příštího roku na jednu korunu plus výše zmíněné poplatky. U nich ovšem k výraznému snížení nedojde, neboť povinná forma notářského zápisu (po novu veřejné listiny) zůstává pro zakladatelskou listinu, resp. společenskou smlouvu v případě plurality zakladatelů zachována, stejně jako soudní poplatek za prvozápis společnosti do obchodního rejstříku.

Dříve ochrana, teď věrohodnost

Požadavek na základní kapitál v určité výši byl dlouhodobě vysvětlován tím, že je důležitým prostředkem pro ochranu věřitelů vznikající společnosti. Názor o vhodnosti tohoto řešení je však postupně opouštěn, čímž se autoři nového zákona o obchodních korporacích inspirovali tak, že minimální základní kapitál snížili na nejnižší možnou výši.

Je otázkou, zda možnost základního kapitálu v řádech korun využije výrazné množství začínajících podnikatelů. Odpověď bude záviset na tom, zda zakladatel bude očekávat, že vyšší základní kapitál bude vnímán jako jedna z indicií věrohodné společnosti.

Z hlediska zakládání společnosti je také nutné upozornit i na to, že po třinácti letech zmizí z českého právního řádu zákaz řetězení společností, tedy zákaz jednočlenné společnosti s ručením omezeným být jediným společníkem jiné takové společnosti.

Přísnější pravidla pro jednatele

Zákon již nechce stát na zákazech způsobujících neplatnost nechtěných transakcí. Věřitelé již například nebudou chráněni kontroverzním paragrafem 196a. Cena majetku v případě jeho převodů mezi společností s ručením omezeným a propojenou osobou již tedy nebude muset být stanovena na základě znaleckého posudku pod sankcí neplatnosti.

Nový zákon v tomto ohledu chrání jen společníky před tunelováním společnosti jednatelem. A to tak, že o každé transakci se spřízněnou osobou mimo běžný obchodní styk musí jednatel informovat valnou hromadu, která může danou transakci zakázat.

Místo zneplatňování smluv klade zákon o obchodních korporacích důraz na obecně formulované povinnosti jednatelů, zejména péče řádného hospodáře, a s nimi spojenou odpovědnost. V případě společnosti s ručením omezeným tak jednatel, který svým přičiněním přivedl společnost do úpadku, bude povinen vrátit společnosti odměnu za poslední dva roky. Nejdrastičtějším opatřením v případě insolvence společnosti s ručením omezením bude rozhodnutí soudu, že jednatel ručí za splnění všech povinností společnosti.

Kromě změny koncepce ochrany věřitelů přináší korporační zákon i druhou obecnou změnu týkající se společnosti s ručením omezeným, a to vyšší míru volnosti ve stanovení práv a povinností společníků. Nová úprava již nesměřuje k jednotvárnosti postavení společníka a práv spojených s obchodním podílem. Zákon totiž umožňuje spojit s obchodním podílem práva a povinnosti dle libosti společníků. A to i různá práva s různými podíly v té samé společnosti. Autoři zákona šli dokonce tak daleko, že umožnili vtělit podíl ve společnosti s ručením omezeným do cenného papíru, tzv. kmenového listu.

Změna při ukončení nebo převodu podílu

Další novinky jsou v úpravě ukončení účasti společníka. Nový zákon jednak výslovně umožňuje vystoupit ze společnosti s ručením omezeným v případě nesouhlasu se zásadní změnou povahy jejího podnikání, jednak částečně mění úpravu převodu obchodního podílu.

Od Nového roku například již nebude nutné, aby nabyvatel výslovně přistupoval ke společenské smlouvě. Dále také je obráceno základní pravidlo možnosti převodu podílu na třetí osobu - nemožnost, kterou je možno povolit, tak nahrazuje možností, kterou je možno zakázat.

Společník také bude nově chráněn pravidlem, že pokud společnost nedá do půl roku společenskou smlouvou vyžadovaný souhlas s převodem obchodního podílu, může ze společnosti vystoupit.     

Připravte se včas

Zákon o obchodních korporacích tedy přináší celou řadu jak dílčích, tak koncepčnějších změn týkající se společnosti s ručením omezeným. Vše se dá shrnout tak, že společníkům přináší nové možnosti a mnohem menší rigiditu úpravy, zatímco členům statutárních orgánů nové povinnosti.

Jednatelům obchodních společností bychom tedy závěrem doporučovali se s novým zákonem podrobněji seznámit, neboť by jim v opačném případě nová právní úprava mohla přichystat velmi nemilá překvapení. Například to, že pokud si výslovně a podobně nesjednají ve smlouvě odměnu, budou svou funkci vykonávat zadarmo.

Autor: Jaroslav Míkovec, advokát, Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o.