Praha - Na daních a poplatcích se vybírá méně peněz než loni.
Český stát tak hospodařil ke konci letošního února s přebytkem 5,4 miliardy korun. Příznivé hospodaření státu ale výrazně ovlivnilo to, že vláda převedla 32 miliard z rezervních fondů ministerstev přímo do rozpočtu.
Příjmy z daní a poplatků dosáhly částky 65,2 miliardy korun, tedy meziročně o 8,5 miliard korun méně. Vyplývá to z pondělních dat ministerstva financí.
Tento pokles byl podle ministerstva dán především nižším inkasem spotřebních daní, které dosáhlo 17 miliard korun - to je meziroční pokles o více než čtvrtinu.
Inkaso DPH činilo 27,2 miliardy korun, to znamená meziroční růst o 3,6 procenta.
Podle analytika Petra Dufka z ČSOB se pomalu začíná projevovat dopad recese české ekonomiky. "Menší než plánovaná spotřeba s sebou přináší slabší výběr DPH, tedy jedné z nejvýznamnějších daní v rozpočtu," uvádí Dufek.
Pomaleji podle analytika roste také pojistné. A to jednak v důsledku snížení sazeb, ale také vlivem rostoucí nezaměstnanosti a velmi umírněného tempa mezd.
Letošní schodek se prohloubí
Celkové příjmy státního rozpočtu ke konci letošního února dosáhly 183,7 miliardy korun a celkové výdaje 178,3 korun.
Letos v lednu rozpočet skončil s přebytkem 0,5 miliardy korun. Na celý letošek je schválen rozpočet s deficitem 38,1 miliardy korun, ovšem ten počítá s růstem ekonomiky o 4,8 procenta.
Podle aktualizované verze je podle ministerstva možné počítat se schodkem rozpočtu kolem 73 miliard korun, nicméně pokud hospodářský růst bude jedno procento. Oficiální prognóza ministerstva financí odhaduje, že české hospodářství letos poroste o 1,4 procenta. Zároveň ale upozorňuje, že může být i nižší, protože současná situace v ekonomice je nepřehledná
Ministr financí Miroslav Kalousek již dříve však v tisku uvedl, že není možné vyloučit ani pokles ekonomiky. Podle jeho náměstka Eduarda Janoty by v takovém případě Česko přestalo plnit tříprocentní maastrichtské kritérium týkající se deficitu veřejných financí.
Čtěte také:
