Vyplácí se spořit na penzi? Miliony Čechů loni inflaci neporazily, vydělali odvážní

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
28. 1. 2020 6:22
Na penzi si ve fondech spoří skoro 4,5 milionu Čechů. Peníze více než milionu z nich se přitom loni slušně zhodnotily. Naopak majitelům transformovaných fondů, tedy původního penzijního připojištění, ukrajuje z vkladů inflace.
Foto: Thinkstock

Všechny účastnické fondy doplňkového penzijního spoření byly loni ziskové. Nejlépe vklady účastníkům zhodnotily dynamické fondy, a to v průměru o 18,9 procenta. Vyvážené fondy vynesly 10,7 procenta. Konzervativní fondy, které musí ze zákona investovat velmi opatrně, pak 2,1 procenta. Vyplývá to z analýzy Asociace penzijních společností ČR.

Samotná ziskovost však ještě neznamená, že se peníze opravdu zhodnotily. Důležitá je totiž skutečnost, zda byl jejich výnos vyšší než inflace, tedy zdražování. Ceny v Česku přitom loni v průměru stouply o 2,8 procenta. Byla to druhá nejvyšší průměrná roční míra inflace za posledních 11 let.

Do zmíněných tří typů fondů doplňkového penzijního spoření ukládá peníze přes milion lidí. "Predikce pro začátek roku 2020 je z pohledu spoření na penzi dobrá a letošní čísla by na loňské výnosy měla navázat. Nejvyšší výnos očekáváme u dynamických fondů, které se orientují z většiny na akcie, pěkný výnos by měly přinést i vyvážené fondy, které nabízejí mix akcií a dluhopisů. Je vidět, že i když se střídají slabší a silnější roky, v dlouhodobém pohledu se dynamičtější investování vyplatí," říká k výsledkům prezident asociace Aleš Poklop. 

Většina lidí, přes tři miliony, ovšem stále spoří do takzvaných transformovaných fondů, tedy do penzijního připojištění. Jenže to už tak pěkné výsledky nemá.

"Od roku 2013 do roku 2019 se transformované penzijní fondy zhodnotily v průměru o osm procent. Ve stejném období kumulovaná míra inflace dosahovala úrovně téměř jedenáct procent. Lze tedy říct, že transformované fondy dlouhodobě nedokážou porazit inflaci a bez příspěvků od zaměstnavatelů a státu nedává smysl si v nich spořit. Reálná hodnota úspor se totiž v transformovaných penzijních fondech snižuje," upozorňuje hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.

Nebojte se spořit dynamicky, říkají ekonomové

Podle Aleše Poklopa by se měli střadatelé zamyslet nad tím, jestli je pro ně zásadní jistota garance vkladů na konci každého roku, nebo jestli jsou ochotni akceptovat přirozené výkyvy trhu a důležitá je pro ně naspořená částka na konci spoření.

"Lidé u penzijního spoření často vnímají jako bonus jen státní příspěvek, přitom jsou to hlavně výnosy z investic, které je při dlouhodobém spoření na důchod zajistí a udrží jejich finanční standard i po nástupu do penze. Doporučuji jim proto nebát se v delším časovém horizontu investovat v dynamických fondech doplňkového penzijního spoření," uzavírá Aleš Poklop.

S tím souhlasí i Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners. "Přestup lze doporučit každému, kdo má před sebou deset a více let. Takže ani v 55 není pozdě. Největší výhodou doplňkového penzijka je volba vlastní investiční strategie, která u dlouhodobějšího spoření může přinést oproti konzervativním transformovaným fondům zajímavější výnos. Máme spočítáno na vzorku 160 klientů, že pouhým přechodem do doplňkového spoření s potenciálním výnosem o tři procenta p. a. vyšším než v transformovaných fondech budou mít klienti své úspory za deset let vyšší o více než 250 tisíc," říká Urbánek. 

Doplňkové penzijní pojištění

V doplňkovém penzijním spoření si mohou lidé v závislosti na vztahu k riziku zvolit jednu z investičních strategií - konzervativní, vyváženou nebo dynamickou.

Konzervativní strategie - volí ji lidé, kteří nemají zkušenosti s investováním, preferují stabilitu investice a mají vysokou averzi k investičnímu riziku. Tyto fondy musí ze zákona investovat velmi opatrně. Za posledních sedm let dosáhlo zhodnocení fondů zhruba 8 procent. Je ale třeba podotknout, že za stejnou dobu dosáhla míra inflace 11 procent. 

Vyvážená strategie - volí ji investoři, kteří už mají nějaké znalosti z investování, jsou schopni a připraveni přijmout rizika spojená s investicemi na akciových a dluhopisových trzích. Za to požadují vyšší zhodnocení svých peněz. Za posledních sedm let, kdy účastnické fondy existují, si vyvážené fondy připsaly 20,2 %.

Dynamická strategie - ekonomové ji doporučují investorům, kteří mají do důchodu minimálně deset a více let, jsou ochotni akceptovat přirozené výkyvy trhu a důležitá je pro ně naspořená částka na konci spoření. Tyto fondy investují především do akcií a jsou nejrizikovější, hodnota akcií může výrazně kolísat. Za posledních sedm let je ale podle údajů Asociace penzijních společností ČR si připsali zhodnocení přes 36 procent. 

Lukáš Vokel, produktový analytik Broker Consulting, připomíná, že přechod z transformovaných fondů do doplňkového penzijka není komplikovaný, jen časově náročný. 

"Stačí podat u stávající penzijní společnosti výpověď smlouvy a požádat o převod prostředků na nové doplňkové penzijní spoření. Je třeba dojít na pobočku kvůli ověření podpisu. Výpovědní lhůta je většinou dvouměsíční a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po zaslání žádosti," říká Vokel. 

Pokud by zájemce chtěl přejít do jiné penzijní společnosti, musí nejdříve z penzijního připojištění přejít do doplňkového spoření u stávající penzijní společnosti a pak následně může přejít jinam. 

"Jestliže účastník převádí smlouvu trvající kratší dobu než pět let, je nutné zaplatit poplatek 800 Kč. Poplatek se nestrhává z prostředků účastníka, ale je potřeba ho uhradit zvlášť. Bez zaplacení poplatku nedojde k výplatě či převodu prostředků," dodává Vokel. 

Doplňkové penzijní spoření sice nenabízí možnost vybrat polovinu naspořených peněz po 15 letech jako transformované fondy, ale je z něj zase možné čerpat peníze na takzvaný předdůchod.

Jde o vyplácení pravidelné dávky z doplňkového penzijního spoření až pět let před dosažením důchodového věku. Účastník tak nemusí žádat o předčasný důchod, kvůli kterému by se mu snížil státní důchod. Doba pobírání předdůchodu nesnižuje vyměřovací základ pro výpočet státního důchodu. 

Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření

Lidé si mohou prostřednictvím penzijních fondů spořit na důchod se státním příspěvkem od roku 1994. 

Penzijní připojištění, tedy takzvané transformované fondy, bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Transformované fondy musejí ze zákona garantovat každoročně nezáporný výnos, a proto investují velmi konzervativně. V současné době existuje devět transformovaných fondů a dohromady mají přibližně 3,3 milionu účastníků. 

Doplňkové penzijní spoření - má za sebou sedm let existence a má přes milion účastníků. Podle vztahu k riziku si v něm mohou lidé zvolit jednu z investičních strategií - konzervativní, vyváženou nebo dynamickou. Tyto fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta. Není z nich také možné čerpat polovinu naspořených peněz po 15 letech spoření. 

  • Největším lákadlem u penzijka zůstává státní podpora, daňové úlevy a možná podpora zaměstnavatele.
  • V doplňkovém penzijním spoření si Češi v průměru spoří 782 korun a zaměstnavatelé přispívají v průměru 887 korun. V transformovaných fondech je průměrný vklad střadatele 688 korun a zaměstnavatele 824 korun.

Zdroj: Asociace penzijních společností

 

Právě se děje

Aktualizováno před 32 minutami

Český fyzik Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů oceněných za přínos v oblasti astrofyziky, nanověd a neurověd vyhlásila Norská akademie věd. Křivánek, který se věnuje transmisní elektronové mikroskopii, byl vyznamenán v oboru nanotechnologií.

"Kavliho cena v oblasti nanověd byla udělena čtyřem vědcům za vynález čoček s korekcí aberací (vad zobrazení) v elektronových mikroskopech, které umožnily vědcům na celém světě sledovat struktury a chemické složení materiálů ve třech rozměrech v bezprecedentně malých měřítkách," uvádí se v tiskovém prohlášení akademie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

S růstem platů učitelů ministerstvo počítá i nadále, hlásí Plaga

Ministerstvo školství stále počítá s růstem platů učitelů v příštím roce o devět procent, jak se na tom loni domluvil ministr Robert Plaga (ANO) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Podle úřadu nadále platí závazek programového prohlášení vlády, podle kterého má být průměrný plat pedagogů v příštím roce kolem 47 000 korun. Údaje o průměrných platech ve školství za letošní první čtvrtletí zatím ministerstvo nemá. K dispozici budou asi na konci června. Loni brali pedagogové v průměru 40 111 korun.

"Závazek programového prohlášení vlády platí, a platný střednědobý výhled na rok 2021 tak navýšení platů pedagogických pracovníků o devět procent obsahuje, stejně tak jako navýšení platů nepedagogů," uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Schillerová podle ní sdělí ministerstvu návrh příjmů a výdajů na rok 2021 do 15. srpna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy