Podle průzkumu spoří dva z pěti Čechů pevnou částku každý měsíc, zatímco 60 procent lidí vytváří měsíční úspory podle toho, jak v daném měsíci vyjdou s penězi. Největší tlak na tvorbu úspor vyvolávají rostoucí náklady na bydlení.
Kolik Češi měsíčně spoří:
| Procent Čechů | |||||
| Měsíční úspory | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
| 0 | 7 | 10 | 7 | 7 | 6 |
| Do 500 Kč | 14 | 12 | 9 | 13 | 8 |
| 501 Kč - 750 Kč | 5 | 6 | 9 | 5 | 6 |
| 751 Kč - 1000 Kč | 22 | 20 | 18 | 18 | 16 |
| 1001 Kč - 2500 Kč | 25 | 24 | 22 | 23 | 26 |
| 2501 Kč - 5000 Kč | 17 | 19 | 21 | 17 | 22 |
| Více než 5000 Kč | 10 | 9 | 13 | 16 | 17 |
| Průměrná uspořená částka měsíčně | 2046 Kč | 2083 Kč | 2377 Kč | 2487 Kč | 2720 Kč |
Zdroj: Česká spořitelna
"Z mnoha čísel, která průzkum přinesl, stojí za pozornost například údaj o tom, že více než třetina Čechů dokáže ušetřit měsíčně maximálně tisíc korun. Toto zjištění může vyznívat hrozivě, je však třeba si uvědomit, že mnozí z nás dokážou najít rezervy ve svém rozpočtu až teprve pod vnějším tlakem splácení, tedy například poté, co si vezmou půjčku. Může to tedy znít paradoxně, ale někteří z nás používají dluh jako nástroj šetření," vysvětluje pro Aktuálně.cz ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Češi jsou se svými úsporami převážně spokojeni. Vyjádřilo se tak 42 procent dotázaných. Pouze 27 procent respondentů je se svými finančními rezervami nespokojeno. Velká většina respondentů (86 procent) uvedla, že mají své měsíční výdaje i celkovou finanční situaci pod kontrolou. Čtvrtina lidí ale přiznává, že často utratí více peněz, než kolik původně plánovali.
Češi zaznamenali v posledních pěti letech ve středoevropském regionu největší navýšení měsíčních úspor (o 29 procent). Vyšší průměrné měsíční úspory než Češi (105 eur) vytvářejí ve střední a východní Evropě jen Rakušané (259 eur) a Slováci (111 eur). Nejméně spoří Chorvaté (63 eur) a Srbové (40 eur).
K tvorbě úspor lidi motivuje zejména snaha vytvořit si rezervu na "horší časy". Silně vnímají tuto potřebu zejména Slováci (98 procent) a Češi (95 procent), nejméně Maďaři (70 procent). Zabezpečení se na stáří uvádějí respondenti v regionu střední a východní Evropy až jako čtvrtý důvod motivace vytvářet si rezervy.
To se promítá i do finančních produktů, kam lidé spoří peníze. Česko je jedinou zemí ve sledovaném středoevropském regionu, kde jsou nejpopulárnějším nástrojem penzijní fondy. Občané ostatních zemí odkládají peníze hlavně na vkladní knížky. Nejvíce populární jsou v Rakousku, kde je preferuje 80 procent střadatelů.
Opatrnost Čechů dokládá i hypotetická otázka - "Co by střadatel dělal s částkou dvacet tisíc korun, kterou by znenadání získal". Pouze sedm procent z dotázaných by celou částku utratilo. To je nejmenší počet respondentů za čtyři roky.
Kolik by si střadatel uložil na spoření, pokud by dostal částku 20 tisíc korun:
| Procent Čechů | ||||
| Uspořená částka | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
| 0 Kč | 13 | 8 | 8 | 7 |
| 1 Kč - 5000 Kč | 8 | 9 | 9 | 8 |
| 5001 Kč - 10 000 Kč | 18 | 18 | 20 | 20 |
| 10 001 Kč - 15 000 Kč | 15 | 15 | 17 | 14 |
| 15 001 Kč - 19 999 Kč | 3 | 2 | 4 | 6 |
| Celých 20 000 Kč | 42 | 47 | 40 | 45 |
| Průměrně uspořená částka | 16 774 | 17 958 | 16 928 | 17 968 |
Zdroj: Česká spořitelna
V Česku i v celém regionu je zřejmá malá ochota lidí pouštět se při nakládání s úsporami do většího rizika. Jen devět procent Čechů je ochotno v investování riskovat, naopak dvě třetiny obyvatel to odmítají. To se promítá do obliby penzijních fondů, vkladních knížek či státem dotovaného stavebního spoření. Velká část střadatelů (36 procent) nechává peníze na běžných účtech v bankách, přestože jejich výnosnost je v podstatě nulová.
