Praha – Necelých 85 tisíc lidí ve druhém důchodovém pilíři začíná počítat zisky. Penzijní společnosti jim momentálně posílají dopisy, v nichž jim dávají na výběr, jak naložit s uspořenými penězi. Druhý pilíř odstartoval v roce 2013 jako hlavní část důchodové reformy prosazené vládou Petra Nečase, současná koalice vedená Bohuslavem Sobotkou ale tuto formu spoření zrušila.
Bilance druhého pilíře je pro většinu lidí pozitivní pouze díky tomu, že jim stát nakonec věnuje i peníze vyvedené z povinného důchodového pojištění. Samotné výnosy, které penzijní společnosti připíší, se totiž většinou pohybují jen kolem nuly až dvou procent ročně. A stovky klientů Penzijní společnosti Komerční banky dokonce skončí v lehkém minusu.
Lidé do druhého pilíře odváděli tři procenta z příjmů a stát jim k tomu přidal další dvě procenta, která by jinak zaplatili do státního systému důchodového pojištění. Poté, co Sobotkova vláda druhý pilíř zrušila, do něj lidé ke konci roku 2015 přestali posílat peníze, zpět je pak mají dostat do konce letošního roku.
Po započtení inflace, která v letech 2013 až 2015 dosahovala průměrné výše 0,7 procenta, platí, že většina lidí, kteří do druhého pilíře vstoupili, dosáhla reálných výnosů od nuly do jednoho a půl procenta. Což je vzhledem ke krátkému "investičnímu horizontu" a malému počtu klientů fondů, který penzijním společnostem neumožnil peníze investovat podle původních plánů, logické.
Až čtyři procenta, ale i drobná ztráta
Nejlépe na tom budou klienti Penzijních společností Allianz, České pojišťovny a Komerční banky, kteří investovali do dynamických fondů a vstoupili do druhého pilíře hned v roce 2013. Tito lidé se dostali na průměrný výnos mezi 2,5 až čtyřmi procenty.
Několik stovek klientů Penzijní společnosti Komerční banky ale přijde o část peněz, které si na toto spoření odvedli. "Drtivá většina, tedy více než 13 tisíc lidí, dosahuje zisku, pouze u několika málo stovek klientů bude připsán záporný výnos," řekl online deníku Aktuálně.cz šéf penzijní společnosti Pavel Racocha. "Záporný výnos se bude pohybovat v řádu několika desetikorun, u několika klientů v řádu maximálně stokorun," doplnil.
Pro představu: Člověk s průměrným platem kolem 25 tisíc korun odvedl do druhého pilíře za rok spoření 15 tisíc korun, záporný výnos by se tak v jeho případě měl pohybovat kolem minus jednoho procenta.
Podle Racochy se do minusu dostali klienti, kteří neinvestovali příliš dlouho a investovali větší částky peněz v momentě, kdy byly trhy blízko svým maximům. "Přesně to bohužel nelze, protože klienti vstupovali v různých obdobích a využívali často strategie životního cyklu, kdy investovali současně do několika fondů," dodává.
Paradox: Fondy od KB jsou nejvýnosnější
Fondy Penzijní společnosti Komerční banky přitom paradoxně patří k těm, které byly nejziskovější. Například dynamický fond od KB připsal od začátku roku 2013 do konce roku 2015 takřka devítiprocentní zhodnocení a vyvážený fond se dostal takřka na sedm procent. Právě snaha připsat klientům vyšší zhodnocení je tak paradoxně za tím, že někteří nakonec o malou část peněz přijdou.
Úplně jinak k riziku ve druhém pilíři přistoupila Penzijní společnost České spořitelny, která peníze neinvestovala do akcií, ale ukládala je s minimálním rizikem i výnosem do bank. Výnosy všech jejích fondů za tři roky fungování se pohybují jen mezi 0,3 až 0,4 procenta, ale v minusu není nikdo.
"Již v roce 2013 jsme se rozhodli nevystavovat naše klienty investičním rizikům s ohledem na záměr druhý pilíř zrušit, s nímž některé ze stran budoucí vládní koalice vstoupily do voleb a který následně utvrdily v koaliční smlouvě. Peníze klientů tak nebyly zainvestovány podle dlouhodobých investičních strategií fondů, ale zůstaly uloženy především na peněžním trhu," vysvětluje strategii Penzijní společnosti České spořitelny mluvčí Veronika Exnerová.
Podobně se k situaci postavili v penzijní společnosti ČSOB, kde se průměrný výnos fondů za roky 2013 až 2015 pohybuje kolem 0,7 procenta. "Nemáme žádné klienty se záporným výnosem v důchodovém spoření," říká mluvčí ČSOB Pavla Hávová.
Poslední z penzijních společností, které mají klienty ve druhém pilíři, připisovaly v předchozích letech svým klientům podobné výnosy jako Penzijní společnost Komerční banky. V penzijních společnostech České pojišťovny a Allianz ale rovněž podle mluvčích obou firem nemají klienty, kteří o část peněz přijdou.
Průměrné roční zhodnocení v důchodových fondech za roky 2013 až 2015
| Penzijní společnost | Fond státních dluhopisů | Konzervativní fond | Vyvážený fond | Dynamický důchod |
| Allianz | 0,71 % | 0,87 % | 2,09 % | 3,80 % |
| České pojišťovny | 0,43 % | 1,00 % | 2,03 % | 2,57 % |
| České spořitelny | 0,11 % | 0,11 % | 0,13 % | 0,13 % |
| ČSOB | 0,70 % | 0,69 % | 0,69 % | 0,69 % |
| Komerční banky | 0,29 % | 0,62 % | 2,24 % | 2,89 % |
Zdroj: penzijní společnosti, výpočet Aktuálně.cz
Peníze si nechte
Penzijní společnosti nyní klientům ve druhém pilíři posílají dopisy, v nichž je informují, jak mohou s uloženými penězi naložit. Doporučují jim úspory převést do třetího pilíře – bývalého penzijního připojištění. Lidé si ale mohou peníze nechat poslat i na bankovní účet (nebo složenkou) a následně si je mohou zcela nechat, nebo státu část vrátit - právě tu část, kterou vyvedli ze systému povinného pojistného. Kdo tak neučiní, bude mít později nižší důchod.
Vrátit peníze státu, nebo si je nechat?
Vybrali jsme člověka s nadprůměrným příjmem - takových je ve druhém pilíři většina, protože právě pro ně byl atraktivnější. Muž půjde do důchodu v roce 2016, pracoval 45 let a od roku 1986 do roku 2015 měl průměrný měsíční příjem 33 500 korun. Když státu vrátí dvě procenta vyvedená z průběžného systému, dostane měsíční důchod 14 256 korun. Pokud si je nechá, klesne mu důchod o 158 korun, tedy na 14 098 korun měsíčně - současně ale z rušeného druhého pilíře získá jednorázově desítky tisíc korun (například při výdělku 60 tisíc měsíčně v posledních třech letech by šlo o zhruba 43 tisíc korun).
Muž z modelového příkladu tedy může za rok přijít na státním důchodu o 1896 korun a během dvaceti let o téměř 38 tisíc, pokud budeme počítat se současnou hodnotou peněz. Při rozhodování, zda si nechat všechny peníze naspořené ve druhém pilíři, tedy budou lidé prakticky sázet na délku vlastního života.
Podle současných orientačních výpočtů se ale tento důchod sníží jen o desítky korun měsíčně nebo maximálně o několik stokorun. Většině se tak nevyplatí peníze státu vracet, výhodnější bude si peníze vyvedené ze systému povinného pojistného nechat. Lidé tak od státu získají desetitisíce korun, které mohou na důchod "zainvestovat" podle vlastních preferencí. Ještě výhodnější to může být, pokud v budoucnu státní důchody klesnou.
Lidé musí dát penzijním společnostem vědět, jak s penězi ze druhého pilíře naloží, do konce září. Peníze jim pak penzijní společnosti převedou do konce roku 2016. Za ten se budou výnosy pohybovat kolem nuly, protože penzijní společnosti už peníze stáhly z rizikovějších investic na účty v bankách. Nechtějí totiž riskovat, že by se do záporu dostali i další jejich klienti.
"Ano, v současnosti již máme většinu peněz ve fondech na běžných účtech, termínovaných vkladech či v krátkodobých státních pokladničních poukázkách. Výnosy by měly být díky současnému prostředí v lepším případě blízké nule," potvrzuje Racocha.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
