Praha - Měli by silniční daň platit všichni majitelé aut, tedy nejen podnikatelé jako dosud? Na začátku letošního roku to navrhl náměstek ministra financí Peter Chrenko. Jeho nápad ale nemá šanci po volbách projít. Určitou formu plošné silniční daně totiž podporuje jen Strana zelených, navíc ani ona ji nepovažuje za prioritu.
"Řidiči by podle kubatury vozidla odváděli do rozpočtu tisíc až patnáct set korun ročně," řekl Chrenko letos v lednu týdeníku Ekonom. Existovalo by jen několik málo výjimek pro handicapované. Státní rozpočet by si polepšil o pět miliard ročně, které by přes Státní fond dopravní infrastruktury mířily na výstavbu silnic a dálnic.
Z ankety online deníku Aktuálně.cz před květnovými volbami ale vyplývá, že novou daň nepodpoří ani jedna z větších stran. Proti je dokonce i exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09, jinak názorově blízký současnému vedení ministerstva.
NOVÉ: auto.aktualne.cz
- AIRBAG JAKO ZABIJÁK
- Co se stane spolujezdkyni, když má nohy na palubní desce a spustí se airbag?
- Čtěte v nové rubrice Aktuálně.cz AUTO - ZDE
Stačí dálniční známky a spotřební daň
"Náměstka Chrenka považuji za jednoho z největších evropských odborníků v oblasti daňové legislativy, ale tohle byl fakt trochu úlet," říká Kalousek.
Nejspravedlivější "silniční" daní je podle něj spotřební daň na pohonné hmoty. "Kdo častěji používá silniční síť, spotřebuje více pohonných hmot, a platí tedy i vyšší spotřební daň," vysvětluje.
Rozšíření silniční daně i na nepodnikatele odmítá také ČSSD, podle průzkumů vítěz voleb.
"Vytvořili bychom nákladný systém, který by v podstatě nahrazoval dálniční známky. Nedokážu si představit, že by to fungovalo vedle sebe," řekl online deníku Aktuálně.cz stínový ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka.
"Navíc bychom nutili obrovské množství dalších lidí podávat daňové přiznání, čímž bychom zahlcovali i státní úředníky," dodává stínový ministr financí Sobotka.
Stávající systém dálničních známek má podle něj relativně nízké náklady a lidé si na něj zvykli. "Je mnohem efektivnější než drahý systém elektronických vinět, kde náklady na správu převyšují výnos," naráží Sobotka na projekt, prosazovaný hlavně ODS.
Podle Petra Moose z Dopravní fakulty ČVUT by se prodělek z vinět měl až do roku 2016 pohybovat mezi čtyřmi až osmi miliardami korun.
| Čtěte také: Viněty místo známek budou, řekli poslanci. Jen neví kdy Test tabulí na D1. Hlásí často hlouposti Rána pro pražský okruh. Přišel o další územní povolení |
Ani místopředseda KDU-ČSL Pavel Horák nevidí plošnou silniční daň jako reálnou, přinejmenším v dalších dvou až třech letech. "Podobné nápady nejsou v době hospodářské krize zrovna dobrou cestu k oživení ekonomiky," říká.
S rozšířením silniční daně na běžné občany nesouhlasí ani stínový ministr financí za Věci veřejné Kamil Jankovský, v programu to nemají ani komunisté.
Když už, tak podle ujetých kilometrů...
Proti dalším daním je i ekonomický expert ODS Martin Kocourek.
"Když už bychom měli upravit stávající systém, tak spíše se zabývejme tím výkonovým zpoplatněním," říká Kocourek s tím, že taková změna nepatří mezi priority ODS.
Více než dosud by se pak mohlo rozlišovat, kolik majitel auta skutečně ujede. Každopádně by takový systém neměl existovat souběžně s dálničními známkami. "Otázkou by také bylo, jaký budou výnosy a náklady takové změny," dodává Kocourek.
Poslanci ODS nicméně letos prosadili zavedení elektronických dálničních vinět. Řidiči osobních aut je mají používat místo dosavadních nálepek už od ledna 2011 (senátoři chtějí pětiletý odklad). Zákon ovšem i nadále počítá s paušální platbou za určité časové období, tedy nezávisle na ujetých kilometrech.
"Pokud neumožní platby podle ujetých kilometrů, jsou viněty nesystémová inovace," říká například předseda vědecké rady České společnosti pro kybernetiku a informatiku Jiří Kofránek.
Současná kapacita mýtných bran je podle Kofránka nedostatečná k tomu, aby i po případné změně zákona umožnila snímání vinět v závislosti na počtu ujetých kilometrů.
Podívejte se na nové ekologické škodovky:
Kromě nákladů na zprovoznění elektronických vinět by navíc stát zřejmě přišel o část dosavadních výnosů z klasických dálničních známek. Schválený zákon totiž počítá s tím, že viněty budou - oproti současným nálepkám - přenosné.
Cena roční viněty by podle současného ministerstva financí i podle místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky měla zůstat na letošních 1200 korunách. Podle neoficiálních informací zvažují sociální demokraté spíše zdražení mýtného pro nákladní auta, zřejmě ale až po skončení ekonomické krize. Projekt elektronických vinět naopak chtějí zcela zrušit.
... nebo podle emisí a stáří auta
Pro určitou formu silniční - či spíše ekologické - daně tak je výhledově jen Strana zelených (alespoň mezi seskupeními, která mají reálnou šanci dostat se do sněmovny).
"Jestliže bude stát v budoucnu hledat nějaké další zdroje příjmů, lze si představit nějakou novou daň podle emisí a stáří vozidla," říká předseda Strany zelených Ondřej Liška. Dodává ale, že nejde o něco, co by patřilo mezi první dvacítku současných priorit strany.
"Tato případná nová daň by měla mít i nějaký další efekt než pouze příjem do státního rozpočtu. Měla by motivovat k ekologicky šetrnějšímu chování. Nicméně zdůrazňuji: Stát by měl nejdříve hledat možnosti, jak ušetřit tam, kde se dneska plýtvá," upřesňuje Liška s odkazem na plány zelených v oblasti omezení korupce a průhlednějších veřejných zakázek.
| Čtěte také: Daňové ráje a pekla najdete i v Česku. Podívejte se kde Daně za vlády ČSSD: Co ve volebním programu nenajdete Zdanit víno? Ne, zdražme tvrdý alkohol, plánují lidovci |
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek však s takovou ekologickou daní nesouhlasí. "Když má někdo ve stodole starého wartburga, ale jede s ním jenom jedenkrát ročně pár kilometrů, tak sice strašně smrdí, ale životní prostředí zatíží méně než ten, kdo jezdí každý den desítky kilometrů v modernějším autě," říká.
"Auto, které nemá klíček v zapalování, nezatěžuje životní prostředí," dodává Kalousek s tím, že mnohem spravedlivější je už zmíněná spotřební daň na pohonné hmoty, přímo úměrná ujetým kilometrům.
"Detaily takové novinky bude samozřejmě potřeba velmi pečlivě promyslet," odpovídá Liška. Cílem by bylo, aby se jeden z nejzastaralejších vozových parků v Evropě postupně proměnil, což by však muselo jít ruku v ruce se zásadním zvýhodněním nákupu šetrných aut.
"Výhledově by mohlo jít o určitou formu daňového zvýhodnění, případně i o přímý státní příspěvek či dotaci, nicméně jsem si vědom současné situace státního rozpočtu," dodává Liška k možné podpoře ekologicky šetrnějších vozů.
