Systém státní sociální podpory nabízí celou řadu dávek, které mají pomoci zlepšit životní úroveň lidem s nízkými příjmy. Jenže mnohdy na ně paradoxně vůbec nedosáhnou. V našem mini seriálu představujeme postupně tři nízkopříjmové domácnosti a jejich cestu k financím. Ve třetím díle uvádíme příklad mladé rodiny se dvěma dětmi. Na co všechno má rodina nárok a kdy se jí už další příjmy nevyplatí?
Pouze jediná dávka
Zpět k našemu příkladu nízkopříjmové rodiny. Po odečtení nákladů na bydlení a s tím souvisejících služeb, zbývá rodině pouhých jedenáct tisíc korun na vše ostatní. Přesto má rodina nárok jen na jedinou dávku.
- Jejich čistý příjem (bez daňového bonusu) je vyšší než 2,7 životního minima, tj. 2,7 x 10 250, domácnost tedy nemá nárok na přídavky na děti. Životní minimum se počítá z pevně daných částek, pro letošní rok je to 3140 korun pro první osobu v domácnosti, 2830 Kč pro druhou dospělou osobu, pro dítě ve věku od 6 do 15 let činí minimum 2140 Kč.
"Protože je příliš nízko stanovené životní minimum, od kterého odvíjí nárok na přídavky na děti, tak ani pracující domácnosti s podprůměrnými příjmy a s dětmi nemají nárok na přídavky na děti," říká Lucie Trlifajová, vedoucí výzkumného týmu Centra pro společenské otázky - Spot.
Domácnost má nárok pouze na příspěvek na bydlení. Výpočet ovšem nepracuje se skutečnou výší nájmu, ale pouze s normativem, který v Brně pro domácnost o 4 a více osobách činí 15 154 korun. Normativy podle velikosti měst a počtu členů domácnosti lze najít na stránkách MPSV.
- Podmínkou pro udělení příspěvku na bydlení je trvalý pobyt v místě a nájemní smlouva. Domácnost má na příspěvek nárok, pokud dává více než 30 % svých příjmů (35 % v Praze) na náklady na bydlení.
Výše přídavku je 5854 korun (15 154 korun minus 9300 korun, což je 30 % čistého příjmu).