Praha - Nejméně za posledních padesát let stonali v loňském roce zaměstnaní Češi.
Ukazuje to nová analýza Ústavu zdravotnických informací a statistiky, podle níž jsme loni promarodili 4,184 pracovního dne, tedy nejméně od 60. let minulého století.
Rekord způsobil především fakt, že prakticky zmizely krátkodobé neschopenky, kdy se lidé nechali od lékaře "uznat" na den či dva a pak se vrátili do zaměstnání. To už si dnes prakticky nikdo nemůže dovolit - kvůli obavě ze ztráty místa, ale také proto, že pak zaměstnanci finančně velmi tratí. Čím vyšší výdělek, tím je ztráta vyšší.
| Čtěte také: Osm tisíc jako minimální mzda? Může být i dvojnásobná Velký přehled: Kolik skutečně vydělávají lidé v Česku Zvolili Zaměstnavatele roku. Pracovníků se ale neptali |
V roce 2009 bylo hlášeno celkem 1,44 milionu případů pracovní neschopnosti, citovala agentura ČTK z analýzy ÚZIS.
Průměrná neschopenka: na 45 dní
Na 100 pojištěných lidí tak připadlo 33,9 případu pracovní neschopnosti, což je o třetinu méně než v předchozím roce.
Jak ubývá krátkých nemocí, roste naopak - a to velmi výrazně - průměrná doba, kterou stráví lidé na neschopence. Když už jsou nemocní, vyleží svou chorobu až do konce, ukazuje se. Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti se prodloužila o šest dní na 45 dní.
Přes 90 procent všech dočasných pracovních neschopností bylo zapříčiněno nemocí, jen mizivou část tvoří pracovními úrazy (3,5 procenta).
První tři dny nemoci zadarmo
Statistiku výrazně ovlivnila změna zákona, podle které se v roce 2009 nemocenská vyplácela až od patnáctého dne nemoci. Do té doby zaměstnanci náležela náhrada mzdy od zaměstnavatele. První tři dny nemoci navíc nedostal vůbec nic.
Průměrná délka pracovní neschopnosti byla u žen o tři dny delší než u mužů. "Toto rozdělení určují hlavně případy pracovní neschopnosti pro nemoc, kde je zastoupení žen ještě o dvě procenta vyšší," citovala ČTK autorku analýzy Helenu Chodounskou z ÚZIS.
Nejvíce na neschopence byli lidé pracující v zemědělství, stavebnictví a například mezi hospodskými.
