Neplatíte na své děti výživné? Nevadí, o vaše děti se postará stát a výživné matce dítěte uhradí za vás. V poslanecké sněmovně byla totiž právě schválena předloha zákona, která toto umožní. I tak se však svého závazku rozhodně nezbavíte.
Je v České republice výživné vysoké?
V roce 2004 bylo v České republice evidováno více než 340 000 neúplných rodin, které tvoří především matka s jedním dítětem. Otcové jsou povinni se o své nezletilé děti postarat i po rozvodu. Za tím účelem je stanoveno, buď po vzájemné dohodě mezi bývalými manželi nebo rozhodnutím soudu, výše výživného, na které má dítě nárok. Soud při stanovení výše výživného zkoumá nejenom současný příjem otce (resp. matky), ale též jeho možnosti, majetkové poměry a v neposlední řadě též potřeby dítěte.
Dle průzkumů činí průměrné výživné nejčastěji stanovené českými soudy 1 577,- Kč. Ač tato částka není skutečně vysoká a potřeby dítěte v jakémkoli věku jsou několikanásobně vyšší, začínají v poslední době soudy svůj postoj k výživnému měnit. Stále více přibývá případů, kdy soudy bohatým a dobře zajištěným otcům nařizují platit, na současné poměry velmi vysoké výživné, které může dosahovat i desítek tisíc Kč. Tato skutečnost vyplývá především z ustanovení, že děti se mají podílet na životní úrovni svých rodičů.
Vyplatí se výživné neplatit?
Za větší problém, než je samotná výše výživného, však lze považovat skutečnost, kdy není výživné placeno vůbec a rodič se tomuto placení všemožnými způsoby vyhýbá. Tímto problémem je postiženo více než 12 000 dětí. Matkám dětí tak nezbývá, než vymáhat svůj nárok soudně. Ne každá žena má navíc chuť a energii své právo tímto zdlouhavým a často náročným způsobem vymáhat a na vymáhání jednoduše rezignuje.
Problémem je, že ani úspěch v soudním sporu nemusí pro ženu znamenat, že peníze z výživného pro své dítě skutečně obdrží. Muži, kteří oficiálně nevlastní žádný majetek a žijí ze sociálních dávek či minimální mzdy, se rozhodně k placení mít nebudou. Ani výkon exekuce majetku či platu by neměl v tomto případě šanci na úspěch a žena s dítětem mají v tomto případě jednoduše smůlu. Právo na výživné je chráněno též trestním právem, které opakované neplacení výživného považuje za trestný čin zanedbání vyživovací povinnosti, za které je možné udělit i trest odnětí svobody. Ani tato hrozba však k lepší platební disciplíně mužů často nepomáhá.
Neplatíte výživné, postará se stát?
V parlamentu byl proto předložen zákon, podle kterého by dítěti, na které rodič neplatí výživné, platil zálohově výživné stát. Matka dítěte by tak měla jistotu a mohla počítat se stabilním příjmem na své dítě i v případě, kdy otec dítěte svou péči zanedbává a výživné neplatí. V závislosti na věku dítěte by tak neúplná rodina dostávala náhradu ve výši 2 580 až 3 735,- Kč.
V současnosti je neúplná rodina závislá pouze na příspěvek na výživu, jehož výše dosahuje maximálně desetiny nově navrhované částky. Přesto si muži, kteří výživné neplatí, neoddechnou a povinnosti se nezbaví. Pouze tak nebudou již dlužit přímo svému dítěti zastoupenému matkou, ale přímo státu, který zálohově výživné vyplatil za něj. Stát tak přebere nárok a bude ho následně soudně vymáhat sám, vlastními silami. Stát má lepší a účinnější prostředky a nástroje k vymáhání dluhu, než samotná matka dítěte.
I přes své výhody má návrh též mnoho odpůrců především z pravé strany politického spektra, kteří argumentují zájmy daňových poplatníků, jejichž finanční prostředky budou vynakládány namísto rodičů, kteří se odmítají postarat o své děti a platit jim pravidelně výživné. Ač stát bude muset pohledávky z výživného vymáhat, bude pro něj tento systém ztrátu zcela určitě znamenat. Mnoho mužů, kteří neplatí, je totiž nesolventní a nevlastní žádný majetek, jak již bylo řečeno výše, proto i vymožení dlužných částek bude velmi problematické.
