Do finančních potíží v době splácení se může dostat kdokoli. Ze spořádaného klienta banky se stane dlužník, který musí počítat s tím, že banka chce své zpátky a může se stát, že i kvůli relativně malé nezaplacené částce přijde díky své nečinnosti o střechu nad hlavou. Podobných případů je ale u nás, alespoň podle informací bank, malý počet.
Investiční záměry a finanční možnosti žadatelů o půjčku nebo hypotéku posuzují již před podepsáním smlouvy odborníci v bance. Ti také dokáží erudovaně poradit s investicemi i výší možných finančních rezerv, které by vám pomohly v případě, že např. přijdete o práci, onemocníte.
Podíl problémových hypoték se u nás pohybuje v rozmezí 1 až 1,5 % všech poskytnutých hypotečních úvěrů. Nejčastějšími příčinami, proč klienti přestali své hypoteční úvěry splácet, je ztráta zaměstnání, rozchody manželů či společníků a dlouhodobé onemocnění. Najdou se však i případy notorických dlužníků, tedy těch, kteří považují nesplácení svých závazků za jakýsi druh sportu.
Dražba je posledním řešením
Jestliže se člověk dostane do potíží se splácením hypotéky, rozhodně to podle Pavla Hrubeše, vrchního ředitele odboru řízení věřitelských rizik Hypoteční banky, neznamená, že automaticky a v krátké době dojde k nucené dražbě jeho nemovitosti.
Banka se především snaží společně s dlužníkem najít ekonomické východisko. Je však zapotřebí, aby ji lidé, kteří se neočekávaně dostali do finančních problémů, ihned o svých potížích informovali. Nejlépe ještě před tím, než nezaplatí další pravidelnou splátku.
Dohoda možná
Řešení, jak budou lidé, kteří se dostali do přechodných finančních potíží splácet hypotéku, je velmi individuální. Většinou se banka snaží formou poradenství hledat společně s klientem finanční zdroje, např. zda má úspory, zpeněžitelný majetek, pomůže mu rodina.
Pokud je to vhodné a není jiné přijatelné řešení, může poskytnout odklad splátek nebo přistoupit na splátkové dohody a restrukturalizační opatření, kdy na základě dohody s klientem přepracuje podmínky úvěru a například sníží splátky, dočasně přeruší úročení, upraví úrokové sazby.
Klient však musí počítat s tím, že se mu hypotéka o něco prodraží. Kromě delší doby splatnosti, kvůli které je celková výše zaplacených úroků vždy vyšší, si banka zaúčtuje i poplatek za upravení smlouvy o úvěru.
Tento "oddechový čas", který banky mohou poskytnout dlužníkům ve finanční tísni, závisí především na výši úvěru a důvodu, proč dlužník neplatí, a pravděpodobnosti obnovení splácení v daném termínu. Relativně vstřícné jsou především v případě nezaviněných, objektivních příčin neplnění, například při ztrátě zaměstnání.
|
Prodat můžete sami
V případě, že problém splácení hypotéky nastal například po úmrtí živitele rodiny a tím se velmi zkomplikovalo samotné umořování poskytnuté půjčky, dávají banky přednost jednání o prodeji nemovitosti, která slouží k zajištění úvěru.
Je možné jednat i o převzetí takového závazku. Pak banka umožní, aby kupující převzal práva a povinnosti z původní smlouvy o hypotečním úvěru, pochopitelně pokud je bonitní.
Klient se může rovněž s bankou dohodnout, že nemovitost sloužící k zajištění hypotečního úvěru sám prodá, a z výnosu půjčku předčasně splatí. Pak ale musí počítat s tím, že za předčasné splacení mimo termín změny úrokové sazby si banka naúčtuje poplatek v řádu až desetitisíců korun.
Vymahači dluhů
Pokud klient přestane hypotéku splácet a s bankou na řešení svých finančních potíží nijak nespolupracuje, připravuje se nejen o velké peníze za penále (bývá několikanásobně vyšší než úrok), ale musí počítat i se stupňujícími se vynucovacími prostředky banky upomínky či písemné výzvy, v Hypoteční bance navíc začne pracovat tzv. vymáhací call centrum. Jeho pracovníci klienta telefonicky kontaktují a pokoušejí se zjistit příčiny problémů a domluvit nápravu.
Když ani po těchto urgencích dlužník vše neuvede do pořádku, přechází zhruba po 90 dnech případ do útvaru řízení věřitelských rizik. Část jeho pracovníků působí na centrále a analyzuje problémový úvěr, další pracovníci jsou na jednotlivých pobočkách banky. Přímo kontaktují dlužníka a snaží se osobně s ním domluvit variantní řešení.
O ztrátu se s vámi podělí
Jestliže ani na toto měkčí varování dlužník nereaguje, bývá další scénář zhruba následující: za porušení podmínek smlouvy žádá banka okamžité uhrazení úvěru, uplatňuje právo k zástavě nebo požaduje zaplacení od ručitele, obrací se na soud, který může vyústit v exekuci nebo dražbu.
"Naší snahou je řešit vzniklý problém společně s klientem. Uzavřeli jsme obchod, o kterém jsme si oba mysleli, že bude dobrý. Když nastaly potíže a hrozí ztráta, je třeba se o ní podělit," vysvětluje Pavel Hrubeš. "Podělení o ztrátu přitom neznamená jen odepsání pohledávky. Rozumnou dohodou si na své může přijít klient i banka, která si na svůj výnos z úročení úvěru počká déle, než bylo původně plánováno."
Pro článek byly použity informace z www.profipravnik.cz
