reklama
 
 

Stát chystá omezení slevových akcí. Prodá se v nich už polovina zboží, trvají nonstop

Aktualizováno 2. 12. 2018 14:40
V Evropě se ve slevách prodá necelých 30 procent zboží. Na této úrovni byly akce v Česku ještě v roce 2007. Dnes Češi v akcích nakoupí podle statistik společnosti Nielsen 55 procent zboží, které obchodní řetězce nabízí. "Pokud se dostaneme pod polovinu, půjde o výraznou změnu. Musí to být ale dobrovolné," říká Tomáš Prouza, nový prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, jež sdružuje největší obchodní řetězce.

Možnost, aby slevové akce reguloval zákon, který by zakázal prodeje se ztrátou, jak začátkem října na Žofínském fóru naznačoval ministr zemědělství Miroslav Toman, ale Prouza odmítá. 

Pět největších obchodních řetězců má v Česku dohromady podíl na trhu pod 50 procent a panuje mezi nimi velká konkurence. Úvahy, že se řetězce zavážou ke společnému postupu a dobrovolně se vzdají slev, jsou podle Prouzy nereálné. Mimo jiné i proto, že by tím uzavřely kartelovou dohodu a zasáhl by proti nim antimonopolní úřad.

"Má smysl bavit se o frekvenci slev. Ty byly vždycky marketingovým nástrojem, ale ne 12 měsíců v roce," dodává. Nejvýraznější podíl akcí je v Česku u másla a vajec, kde dosahuje podle ministerstva zemědělství až 80 procent.

Možné nastavení slev se ministr Toman, jež byl dříve prezidentem Potravinářské komory, sdružující dodavatele potravin, snaží probrat s jednotlivými řetězci. Podobně jako zvýšení podílu českých potravin v regálech. Na jejich malý podíl si stěžují například čeští mlékaři.

Podle Asociace českého tradičního obchodu, která sdružuje menší obchodní sítě, by měl být podíl 70 procent českého zboží v prodejně podmínkou její certifikace. Podobně velký podíl domácího zboží je normální v obchodech v Rakousku nebo v Německu. Ministr Toman v říjnu na fóru na Žofíně uvedl, že by podobný podíl rád viděl také v Česku, a to u komodit, které jsou tuzemští dodavatelé schopni vyrobit.

Toman chce možná řešení navrhnout v příštím roce. Jeho pozice v tom však není úplně silná. Velcí obchodníci vidí ze svého pohledu hlavně dva mantinely. Kromě již zmíněné hospodářské soutěže je jím také příslušnost České republiky k jednotnému evropskému trhu.

"Obchodník rád nakoupí v Česku, ale když je zboží srovnatelné kvality v Německu levnější, tak je přece logické, že vezme zboží odtud, aby udržel nízkou cenu pro českého zákazníka," říká Prouza s tím, že pokud to jde, mají řetězce v regálech vždycky i českou variantu zboží.

"Když ji ovšem nakoupí dráž, tak bude dražší," dodává s tím, že například máslo je možné v zahraničí nakoupit o sedm korun levněji.

K útlaku zemědělců podle Prouzy nedochází

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu zároveň odmítá, že jsou velké obchodní řetězce vůči zemědělcům a dodavatelům v silném postavení. Zákon o významné tržní síle podle Prouzy v Česku nechrání malé proti velkým, ale spíše potravináře proti obchodníkům.

"U řady výrobků má významnou tržní sílu potravinář, který může diktovat řetězcům," dodává.

Zisky českých zemědělců a potravinářů jsou podle Prouzy od roku 2010 třetí nejrychleji rostoucí v EU a za posledních deset let se zvedly na 40 až 50 miliard korun ročně.

"Jedna věc je marketingový příběh chudého zemědělce a druhý realita tvrdých čísel," dodává. A tvrdí, že tuzemští zemědělci málo investují a nenavyšují výrobní kapacity, což je jedním z důvodů, že české zboží ani v dostatečném množství fyzicky neexistuje - jako třeba u vepřového masa, kde se z Česka nepokryje ani polovina trhu.

autor: Petr Zenkner | 9. 11. 2018 10:43

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama