Uvádí to situační a výhledová zpráva ministerstva zemědělství, na které se podílela Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM).
Například průměrná roční spotřebitelská cena kilogramu salátových okurek loni do konce října vzrostla na 51 korun z 44,5 koruny v roce 2021. Kilogram rajčat podražil na 64,8 koruny z 57 korun, papriky na 72,5 koruny z necelých 65 korun a cibule na 19 korun z 16,3 koruny v roce 2021.
Naopak průměrná roční cena kilogramu květáku klesla na 36,7 koruny z 39,8 koruny v roce 2021 a mrkve bez natě na 19,7 koruny z 21,2 koruny.
Ceny zemědělských výrobců podle MZe loni také vzrostly, hlavně u kapusty, rajčat, salátů, květáku, paprik a hlávkového zelí. Cenový růst zeleniny v druhé polovině roku podle autorů zprávy umocnila válka na Ukrajině. "Došlo k prudkému z výšení cen energií, pohonných hmot, hnojiv a obalových materiálů," upozornili autoři situační výhledové zprávy.
Pěstitelům zeleniny se ale vyšší náklady nedařilo do svých cen adekvátně promítnout. Na evropském trhu byl totiž v sezoně 2021/2022 díky dobré úrodě dostatek zeleniny a ceny se kvůli tomu na českém trhu držely na nízké úrovni. "Do ČR celou dobu proudila zelenina z přebytků na ostatních evropských trzích za velmi nízké ceny. Ve druhé polovině této sezóny se začal projevovat vliv inflace a snižování kupní síly spotřebitelů. Spotřebitelské ceny i ceny zemědělských výrobců poté začaly mírně stoupat," stojí ve zprávě.
Podle předsedy ZUČM Petra Hanky jsou u většiny druhů zeleniny spotřebitelské ceny výrazně vyšší než ceny zemědělských výrobců a rozdíl se prohlubuje.
Například kilogram bílého hlávkového zelí farmáři podle ČSÚ v roce 2015 prodávali v průměru za 6,72 Kč a v obchodech tehdy stál 14,51 Kč. V roce 2021 průměrná farmářská cena kilogramu zelí činila 6,85 Kč a spotřebitelská cena 18,81 Kč. Cenové nůžky se rozevírají také u cibule. V roce 2015 pěstitelé za kilogram cibule inkasovali 6,58 koruny a obchodníci ji prodávali za 14,54 Kč. V roce 2021 průměrná cena zemědělských výrobců u cibule obnášela 7,10 Kč a spotřebitelská 16,31 Kč.
Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl loni podle předběžných údajů klesla o 7,6 procenta na 219.691 tun. Zelenina se v Česku pěstovala na 11.319 hektarech. Zhruba 75 procent tržní produkce pěstitelé prodali prostřednictvím hypermarketů a supermarketů.
Deset procent zeleniny odebraly velkoobchody a stejný podíl připadl na zpracovatelský průmysl. Pomocí vlastního exportu, dodávek pro hotely a restaurace či farmářských trhů pěstitelé prodali pět procent produkce.
