"Vánoční svátky byly a jsou nejdůležitějšími svátky i z toho důvodu, že historickým vývojem v podstatě nebyly extrémně narušené, naopak oslava Vánoc mohla v době komunismu představovat i jistý vzdor - stačilo koledy o narození Ježíše zpívat v paneláku, ve kterém bylo vše slyšet. Vánoce tak přešly do určité 'občanské' roviny," popisuje kurátorka Etnografického ústavu při Moravském zemském muzeu Jana Poláková.
Bez ohledu na společenské změny, které přinesla sametová revoluce, tráví Češi nejraději vánoční čas u televizních pohádek a cukroví si vyrábějí raději sami. "Právě rodinné návštěvy, sledování pohádek a vlastnoručně pečené cukroví se udržely mezi nejoblíbenějšími zvyky a tradicemi, které uznává většina Čechů," uvádí autoři průzkumu.
Za útěky k rodině podle nich stojí současná vysoká míra komercializace, která nevyhovuje stále většímu počtu lidí: "Místo komerce a masovosti utíkají lidé k rodině, na kterou jindy nemají moc času, a tradicím, které připomínají staré dobré časy, i když třeba žádné nebyly," dodává Poláková.
V současnosti si Češi podle výsledků výzkumu stále více zakládají na patřičné vánoční prezentaci. Od sametové revoluce právě sváteční dekorace a zdobení bytů výrazně vzrostlo.
Naopak tradiční živý stromeček byl v průběhu let postupně vytlačován nejen tím umělým, který nyní vlastní čtvrtina domácností, ale mnohdy i ostatními dekoracemi, jako jsou třeba jen větvičky jehličnanů ve váze.
"Výjevy vlastní idylickým Vánocům z obrazů Josefa Lady bychom v českých domácnostech dnes už hledali marně - klesá počet domácností, které se rozhodnou navštívit tradiční půlnoční mši," dodávají autoři výzkumu. Tento zvyk podle nich dodržuje už jen necelých 20 procent respondentů.
O polovinu méně Čechů také vyšle na vodu tradiční svíčku na lodičce ze skořápky a jen sedm procent dotazovaných se pustí do dříve oblíbeného věštění s olovem.
