Podle metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí překonává celkový počet nezaměstnaných jen o osm tisíc lidí hranici 400 tisíc. Odhad expertů přitom byl vyšší; očekávali, že míra nezaměstnanosti řekročí 7,5 procenta.Dnešní číslo je navíc nejlepší od roku 1998.

"Máme ovšem na to, aby nezaměstnanost v Česku byla kolem šesti procent. Výsledek je to tedy dobrý, není ale tak úplně co slavit," myslí si Aleš Michl z Raiffeisenbank. Podle něj se situace zlepšuje, i tak je ale nezaměstnanost stále na relativně vysoké hladině.

Proč Češi nepracují?

Co je příčinou toho, že Češi nepracují? Analytici dlouhodobě poukazují na příliš štědrý stát.

Ministerstvo práce a sociálních věcí si nechalo zpracovat analýzu, která měla zjistit, jaké jsou důvody nechuti lidí k práci.

Nejvýznamnějším důvodem toho, proč lidé nejen nepracují, ale ani aktivně práci nehledají, je špatné dopravní spojení. Tento důvod se týká především lidí z vesnic či malých měst, kde se vytváří málo pracovních míst a jediná šance jak si sehnat práci, je pravidelné dojíždění.

Úřad práce. Ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Zde však mnoho nezaměstnaných ale i zaměstnaných lidí naráží na problém nedostatečného spojení. Často jezdí 2 nebo 3 linky za den. Pro lidi je tak často nemožné dojet včas do práce a v rozumný čas se po práci vrátit zpět domů.

Faktem též je, že nabídnutá práce není dostatečně placena a pokud se odečtou vysoké náklady za dojíždění, zbyde zaměstnanci často pouhé životní minimum.

Druhým nejčastěji zmiňovaným důvodem, proč odmítáme pracovat je, že nabízená zaměstnání jsou jen málo placena. Nízké ohodnocení se nejvíce projevuje právě v nástupních mzdách, které jsou po dobu zkušebních lhůt relativně nízké. Pokud si tedy člověk spočítá výši sociálních dávek a výši své potenciální nástupní čisté mzdy, je jeho volba většinou jasná.

Třetím nejčastějším důvodem proč lidé práci odmítají je nutnost pracovat na směny. Tato skutečnost se týká především nových továren zahraničních, ale i domácích investorů, kteří až na výjímky uplatňují ve svých provozech právě práci na směny a nepřetržitý provoz. Práce na směny je velmi náročná a jen málo nezaměstnaných vymění pohodlí domova a jistoty sociálních dávek za nejistý příjem práce na směny, kdy výdělek ani významně nepřekračuje výši sociálních dávek.

Na místa, která Češi neobsadí tak nastupují cizinci. Těch je u nás nyní legálně více než 160 tisíc. Mírně nižší číslo pak dávají dohromady potenciální volná místa.

Foto: Aktuálně.cz, Ondřej Besperát

Pracovat, nebo žít z dávek?

Důvodů proč se Češi neženou za volnými místy je vícero. Nicméně faktem zůstává, že ne vždy se pracovat cvyplatí. Například člověk s devíti tisícemi hrubého uhradí sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu, přispěje mimo jiné na sociální dávky pro dlouhodobě nezaměstnané. Sám si pak odnese něco přes 7,5 tisíce čistého.

Domácnost, kde ani jeden nepracuje má životní minimum stanoveno ve výši 7 430 korun. Tato rodina má nárok na příspěvek na bydlení (příjem do 1,6 násobku životního minima) a další sociální dávky, pokud mají děti. Navíc není výjimkou, že si nezaměstnaní přivydělávají načerno.

Ve výsledku tak mají vyšší úroveň než pracující člověk.

Není nezaměstnaný jako nezaměstnaný

Sociální systém trpí tím, že nedokáže odlišit, zda je někdo nezaměstnaný, protože to tak chce nebo proto, že opravdu nemůže sehnat práci.

O tom, že je tento problém akutní a že současný stav velmi škodí ekonomice ČR, svědčí i fakt, že stále méně Čechů pracuje. Podíl ekonomicky aktivních osob se stále snižuje. Tento stav není dán pouze růstem počtu důchodců, ale i zvyšujícím se podílem dlouhodobě nezaměstnaných lidí.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných převyšuje dvě stě tisíc lidí. Je zřejmé, že ne všem lidem z takto velkého množství se chce skutečně pracovat.

Jak na to? 

Změnu současného stavu lze docílit pouze dvěma základními způsoby.

1. Zvýšit odměny, resp. snížit daňové zatížení pro pracující. Motivovat tak lidi, aby se jim za vyšší odměnu vyplatilo pracovat.

2. Snížit sociální dávky a podpory, aby se lidem nevyplatilo zůstávat doma a nepracovat.

Minulá socialistická vláda se dosud soustředila pouze na první cestu, kdy zvyšovala administrativně minimální mzdu až na současných 7 955 korun (ze 7 570 na začátku roku), zavedla daňové bonusy pro rodiny s dětmi ve výši 6 000 korun za každé dítě ročně, a snížila daně pro nízkopříjmové skupiny občanů.

Daňové sazby se tak na počátku letošního roku snížily z 15 % na 12 % a z 20 % na 19 %. Tato cesta však není motivační pro ty, kterým se pracovat skutečně nechce, protože jsou bez práce zajištěni dostatečným způsobem. Navíc soustavné zvyšování minimálních mezd vytváří tlak na náklady zaměstnavatelů a státu neušetří žádné finanční prostředky.

V sociální oblasti se s výjimkou nemocenských dávek ušetřit vládě nepodařilo a ani k tomu neměla chuť.

Pomohly změny životního minima a sociálních dávek?

Loňský rok vstoupily v platnost nové částky životního minima. Původní idea změn měla být především znevýhodnit nezaměstnané, kteří se dlouhodobě vyhýbali práci. Kreativností poslanců se však původní idea změnila a životní minimum je oproti původním předpokladům štědřejší.

Podmínky pro přiznání některých sociálních dávek a podpor jsou sice přísnější, nicméně efektivita těchto opatření je závislá na přístupu jednotlivých úředníků. Nový systém si navíc vyžádá až 12 mld. Kč navíc ze státní pokladny. Změny v sociálním systému tak po změnách paradoxně prohloubily existující problémy, místo aby je řešily.

Nově životní minimum obsahuje jen částku na osobní potřebu a výživu, nikoliv již náklady na bydlení. Náklady na bydlení nyní stanovují a vyplácejí obce s ohledem na výši příjmu a náklady na bydlení v místě bydliště. Nový systém tak více umožňuje zohlednit výši nákladů na bydlení v konkrétní lokalitě. 

Existenční minimum. Alespoň něco?

Další velkou, a přitom pozitivní změnou, je zavedení tzv. existenčního minima 2010,- Kč měsíčně. Na tuto dávku mají nárok dlouhodobě nezaměstnaní, kteří bez vážného důvodu odmítnou pracovat a navíc neprokáží, že si práci aktivně hledají.

Nutné je však upozornit, že nový systém je i přes poměrně výraznou úpravu žívotního minima stále měkčí než změny, které byly zavedeny na Slovensku či nově v Německu.

Tip: Chcete vyhrát ceny v celkové hodnotě až 250 000,- Kč? Zahrajte si naši investiční hru a vyhrajte!!