Privátní značky řetězců nejsou kvalitní, myslí si devět z deseti Čechů. Billa to chce změnit

Iva Špačková Iva Špačková
Aktualizováno 24. 4. 2018 12:01
Podíl privátních značek v nákupech Čechů sice nepatrně stoupá, oproti Němcům či Rakušanům jich ale nakupují výrazně méně.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Zuzana Šmajlerová

Praha - Tuzemské supermarkety a hypermarkety se snaží nabízet stále více privátních značek, tedy produktů prodávaných pod značkou daného řetězce. Narážejí však na to, že jejich kvalitě Češi příliš nevěří a berou je spíše jako alternativu zlevněného zboží.

Průzkum mezi 600 lidmi v prodejnách Billa nyní ukázal, že ačkoliv si produkt privátní značky koupilo za posledních šest měsíců téměř devět z deseti stálých zákazníků (87 procent), jako kvalitní ho vnímal jen každý desátý.

Téměř polovina lidí se pro nákup privátní značky rozhodla kvůli příznivé ceně, více než čtvrtina podle poměru ceny a kvality, desetina lidí chtěla vyzkoušet něco jiného či nového. Čtyři procenta nakupujících měla s výrobkem dobrou předchozí zkušenost. Ostatní si pak privátní značku vybrali buď podle výrobce, nebo proto, že jejich oblíbená značka nebyla zrovna v regálu.

Lidé, kteří privátní značky nekupují, jim nejčastěji nedůvěřují, považují jejich kvalitu za nízkou, případně kupují jen výrobky, s nimiž mají dobrou zkušenost. Naopak lidé, kteří privátní značky do košíku občas vloží, často nespatřují žádné nevýhody výrobků (45 procent). Pokud nějakou nevýhodu vidí, je to nejčastěji nízká kvalita, lacině působící obal nebo neznámý výrobce či země původu.

A právě tyto parametry chce Billa zlepšit, aby posílila důvěru lidí v tyto produkty. "Lidé vnímají privátní značky jemně s despektem. Naším cílem je to změnit a ukázat, jaké úsilí věnujeme jejich výběru a kvalitě a že jsou neprávem nedoceněné," říká Anna Linhartová, vedoucí oddělení nákupu firmy.

Vlastní značky jsou pro Billu stejně jako pro jiné řetězce výhodné. Odlišuje se jimi od konkurence, fungují jako levný reklamní nosič a navíc z nich může mít vyšší marže, přestože je prodává o patnáct až dvacet procent levněji než osvědčené značky.

Privátní značky.
Privátní značky. | Foto: Billa

Billa nabízí privátní značky od roku 1999. Loni jich prodala 260 milionů kusů, na jejím celkovém obratu se podílely 17,5 procenty. To je o trochu méně, než je průměr na českém trhu, kde jejich podíl stoupl na 21,2 procenta, zatímco v posledních letech se pohyboval kolem dvaceti.

Důvěru v privátní značky se snaží Billa posilovat například tím, že jejich kvalitu kontroluje jak výrobce, tak samotný prodejce. "Díky tomu zaručujeme zákazníkovi stabilní kvalitu bez ohledu na dodavatele, a to za příznivější cenu oproti konkurenčním produktům," říká Jaroslaw Szczypka, generální ředitel společnosti Billa.

Větší důraz dává firma také na informace na obale. Průzkum totiž ukázal, že vedle kvality kladou spotřebitelé při nákupu privátních značek důraz na jejich původ. Výrobce na etiketě hledají téměř dvě třetiny dotázaných. "Čeští zákazníci se stále častěji ptají na původ a složení potravin. Na jejich požadavky se snažíme reagovat, a proto na většině našich vlastních produktů výrobce uveřejňujeme," upřesňuje Szczypka.

Uvedení českého výrobce na obalu pak podle průzkumu dokáže přesvědčit k nákupu 44 procent respondentů. Více než polovinu dotázaných by pak k nákupu motivovalo doporučení od přátel nebo rodiny, 48 procent lidí by dalo produktu šanci na základě ochutnávky na prodejně.

Průzkum také ukázal, že většina lidí má společnost Billa spojenou se značkou Clever (nejlevnější řada), Vocílka a Billa (obě patří do střední řady). Nejméně pak mají firmu spojenou se značkou drogistických produktů My, která se však loni přejmenovala na Today a dále s produkty Billa Easy a Billa Premium.

Privátní značky.
Privátní značky. | Foto: Billa

Nyní má společnost v portfoliu  zhruba 1570 výrobků privátních značek z celkového počtu 15 tisíci položek. Loni přivedla na trh 111 nových produktů a tímto tempem chce pokračovat i do budoucna. Do pěti let by chtěla společnost docílit toho, aby se privátní značky podílely na nákupech zákazníků třiceti procenty.

Zaměřit se chce například na rozvoj bio produktů, o které roste zájem ve velkých městech jako jsou Praha, Brno, Ostrava, ale například i v menších jako je Rožnov pod Radhoštěm. Více výrobků nabídne firma i v oblasti pečiva, kde bude propagovat vlastní závin s padesátiprocentním podílem náplně. "V příštím týdnu začneme navíc naše značky podporovat v kampaních," dodává k marketingové podpoře mluvčí Dana Bratánková.  

Podíl privátních značek v nákupech Čechů sice nepatrně stoupá (loni na zmíněných 21,2 procenta), oproti Němcům či Rakušanům ale těchto značek nakupují výrazně méně. V Německu jejich podíl loni dosáhl 37 procent, v Rakousku 32 procent, v Maďarsku 28 procent a na Slovensku 27 procent, vyplynulo nedávno z průzkumu společnosti GfK.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy