Co je nového v oblasti aktivit sdružení SOS směřujících ke snížení bankovních poplatků?
Poplatková politika bank je předmětem našeho hlubokého zájmu. Poplatky od roku 2001/2 setrvale stoupají. Stejně stoupá, o tom jsem přesvědčen, i kvalita a rozsah bankovních služeb. Před několika dny jsme zveřejnili výsledky analýzy, kde srovnáváme přijaté závazky bank s realitou.
Samotný tzv. kodex chování mezi bankami a klienty, který podepsaly skoro všechny retailové banky, bohužel poplatky značně opomíjí. Sazebníky poplatků jsou špatně k nalezení, jsou nepřehledné a obsahují komplikované výrazy z bankovní hantýrky.
Historické sazebníky zveřejňuje jen 1/3 signatářských bank. Budeme nadále hledat zdroje pro tyto srovnávací analýzy závazků, pod které se banky podepsaly, a skutečné praxe.
Jaké aktivity v současné době v této oblasti běží?
Připravujeme se na diskusi se subjekty poskytujícími finanční služby o jejich přístupu k podpoře lepšího chápání finančních produktů. Výsledek by měl přispět ke zvyšování důvěry klientské obce a podpořit stabilitu finančního sektoru. Jedná se především o jednotlivé produktové skupiny ve vztahu k pojmu průměrný spotřebitel / klient.
Je průměrný spotřebitel / klient dostatečně a řádně informován, aby mohl činit odpovědná rozhodnutí o výběru jednotlivých produktů?
Identifikace problémových míst a jejich pokrytí edukačními programy, o to nám teď jde. Připravujeme se také na celoevropský projekt o srovnání základních bankovních produktů v celé Evropě.
Jaký je aktuální stav soudních sporů s ČSOB a ČS? Vedete podobné spory s dalšími bankami nebo chystáte podobné iniciativy?
Účastníky řízení o vrácení poplatku za vedení nebo i zrušení účtu jsou sami klienti bank, nikoliv SOS. U každé banky (ČS i ČSOB) byl vybrán vždy 1 zástupce nepodnikatelů a jeden zástupce podnikatelů fyzických osob. V žádném ze 4 probíhajících soudních sporů dosud nebylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí.
Většinou probíhají řízení v první instanci. Vzhledem k tomu, že se spory týkají dostatečně reprezentativního vzorku klientů bank, v prakticky obdobné právní věci, neplánujeme v tuto chvíli oslovení klientů jiných bank. Podle výsledku těchto soudních sporů však oslovení klientů jiných bank nevylučujeme.
Co by se muselo stát, aby se u nás snížily bankovní poplatky a zlepšil servis pro klienty?
Servis pro klienty považuji u našich bank za velice dobrý. Může se však stát, že nějaký proces zaskřípe a klient si chce postěžovat. V tom je slabina našich bank s několika světlými výjimkami.
Na koho a kam se obrátit v případě problémů, ať již s konkrétním pracovníkem či pracovnicí, nebo jak řešit ten či onen problém s mou bankou? Na tyto otázky je třeba se zaměřit. Co dělat abych se příliš nezadlužil-a? Na co si dát pozor při správě mých osobních financí? Co dělat, když mám finanční problémy?
Jen finančně zdravý klient může požívat výhod širokého portfolia finančních služeb. Finančně zdravý je ten, kdo ví, jaký je pro jeho či její konkrétní životní situaci nejvhodnější produkt. Jak ale snížit bankovní poplatky nevím. Angličané mají zajímavý slogan: Money matters. Musíme se o své peníze starat a pravidelně vyhodnocovat nejlepší nabídky na bankovní služby, případně se nebát změny.
Jaký bankovní poplatek je podle vás nejabsurdnější?
Uniformní poplatek za vedení účtu doprovázený houfem dalších poplatků za cokoli, na co si jen banka vzpomene.
Setkal jste se v poslední době s nějakou pikantní historkou z této oblasti?
Nevím jestli pro čtenáře bude má historka dostatečně pikantní, ale nedávno jsem potřeboval, aby mi moje banka potvrdila, že jsem její dobrý klient. Za to, že se úředníci podívali na můj účet a zjistili, že nečerpám více než kontokorent dovolí (což stejně nejde) si naúčtovali skoro 700,- Kč. Já jsem Vám říkal, že to pikantní moc nebude.
Co říkáte na současnou aktivitu GE, která nabízí pomoc při administrativě přechodu k jiné bance?
Tato zářná aktivita rozproudila stojaté vody. Čím více klientům usnadníme výběr a přechod od drahé varianty bankovních služeb k levnější, tím větší bude tlak na všeobecné snižování bankovních poplatků.
Jestliže je naopak někomu jakkoli znepříjemňován přechod od dražší k levnější službě, o to více by měl-a snažit ze spárů drahoty uniknout, nemluvě o možnému bránění hospodářské soutěže. Vždy je třeba porovnávat kvalitu služeb s jejich cenou, stojí za to si vyhradit čas na správu vlastních peněz a dobře rozhodnout.
Spolupracujete nyní s ministerstvem financí či průmyslu na zlepšení postavení klientů vůči bankám? Pokud ano, jakým směrem se tato spolupráce vyvíjí a co mohou klienti v nejbližší době očekávat?
Výraznější aktivity nyní nevidím. Legislativní práce na zřízení nějaké autority, kde by klienti mohli volat po nápravě případných nedostatků ze strany silných bank, nějak usnuly. Bankovní etický kodex by po naší analýze zveřejněné na http://www.spotrebitele.info/clanek.shtml?x=2339993 mohl také dostat nějaký vývojový impuls.
Diskuse o přístupu k finanční edukaci dospěla pravděpodobně do stadia, kdy je třeba připravovat konkrétní programy a hledat partnery, státní správa si zdá se nedokáže poradit s malou aktivitou bank na tomto poli. Zastupujete spotřebitelé v různých odvětvích.
Jakou část z vaší činnosti zabírá právě problematika bankovních poplatků?
Bankovní poplatky řešíme v celém spektru bankovních a finančních služeb. Členy našeho sdružení a čitatele našeho časopisu tato problematiky zajímá a je dobře, že existuje právě tento server přímo zacílený na bankovní poplatky.
Patrik Nacher
|
