Prodejci musí na cenovkách uvádět informaci o nejnižší ceně za posledních 30 dnů už od začátku letošního roku. A pouze z této ceny smí podle zákona slevy vypočítat. Již půl roku platná povinnost má chránit zákazníky před umělým navyšováním cen - a to především těsně před velkými slevovými akcemi, jako je Black Friday. Právě během ní si hlavně internetoví obchodníci oblíbili praktiku, kdy několik dnů před samotnou akcí cenu produktu výrazně navýší, aby ji pak naoko snížili.
Zákon se ale týká i obchodních řetězců s potravinami, které v současnosti na slevových akcí často staví svou obchodní strategii. Zboží dávají do slev i několikrát za měsíc. V případě, že by potravina do slevy zamířila za posledních 30 dní třeba již podruhé, sleva tak musí být počítána ze slevy předešlé.
To však řada řetězců příliš neřeší. Nejnižší cenu za poslední měsíc sice na cenovce uvedou, akci z ní ale - tak, jak jim zákon ukládá - ve skutečnosti nepočítají.
Cenovky tak ve výsledku hýří nejrůznějšími čísly. Například v Albertu se zákazníci při nákupu rozpustné kávy dozví, že výrobek kupují s 21procentní slevou za 139,90 koruny z původní ceny 179 korun. Jako nejnižší cena za posledních 30 dnů je ale uvedeno 119,90 koruny. Výsledkem tedy je nákup "v akci", je to ale stále dráž, než byla nejnižší cena za poslední měsíc.
Podobně matoucí cenovky lze vidět i u konkurence. Podle Hospodářských novin prodával řetězec Billa opalovací mléko s dvanáctiprocentní slevou za 219 korun z původních 249,90 koruny. Drobný nápis na cenovce však také upozorňuje, že se mléko za posledních 30 dnů prodávalo ještě levněji - za 189,90 koruny.
Chaos ve výkladu
Řetězce se k této praktice téměř nevyjadřují. "Zákazníkům pomáháme s orientací v cenách a na cenovce je dle povinnosti ze zákona přehledně uvedena nejvýhodnější prodejní cena za posledních 30 dní od začátku platnosti promoční akce," uvádí pro Aktuálně.cz bez dalšího vysvětlení Jiří Mareček, mluvčí prodejen Albert.
Experti ovšem tuto strategii obchodníků označují za nekalou praktiku. "Jednání obchodníka lze těžko vnímat jinak, než jako účelově matoucí - srovnáním současné ceny s náhodným vyšším číslem je vytvářen dojem slevy - tedy příležitosti nakoupit za výhodnějších podmínek," podotýká Veronika Odrobinová ze společnosti Grant Thornton.
Také Česká obchodní inspekce zdůrazňuje povinnost obchodníka počítat slevu z nejnižší ceny za poslední měsíc. "Praktiky, kdy prodejce neuvádí slevu vypočítanou z nejnižší ceny za posledních 30 dní, je porušením zákona o ochraně spotřebitele. Klíčové je, aby sleva byla počítána z nejnižší ceny za 30 dní a tato cena byla u výrobku uvedena," potvrzuje tisková mluvčí České obchodní inspekce Jana Jelínková. Za nekalé praktiky hrozí obchodníkům pokuta až pět milionů korun.
Problém ale spočívá ve výkladu zákona. Podle ČOI se totiž tento postup na stanovení slevy netýká výrobků, které podléhají rychlé zkáze nebo mají krátkou dobu spotřeby. Důvodová zpráva k novele konkrétně uvádí, že se "většinou bude jednat o potraviny s krátkou dobou použitelnosti či potraviny určené k okamžité konzumaci, jako jsou mléčné výrobky, lahůdkářské výrobky, masné výrobky a uzeniny, čerstvé pečivo, ryby atd…".
Přestože zmiňovaná káva v Albertu či opalovací krém v Bille do této kategorii dle logiky věci nespadají, podle ČOI lze do kategorie výrobků s "nutnou spotřebou" zařadit de facto všechny, které na obalu mají uvedené datum spotřeby.
"Taková interpretace jde jak proti úmyslu zákonodárce, tak proti účelu zákonné úpravy," argumentuje však Odrobinová.
Spor o základní cenu
Už před schválením zákona, v minulém roce obchodníci varovali, že to, jak je návrh postavený, je v reálu neudržitelné. Dle jejich slov je směrnice, která přišla z Evropské unie, zaměřená především na internetové prodejce a nereflektuje silně promoční trh v Česku.
Ve slevových akcích bylo loni v tuzemských obchodech prodáno 61 procent potravin a drogistického zboží. Na evropském žebříčku prodeje prostřednictvím cenových promocí je tak Česko s výrazným náskokem jedničkou.
"Ve většině zemí směrnici aplikují podle toho, na co jsou lidé zvyklí a podle čeho se orientují, jen v Česku opět zvítězil zcela formalistický výklad. Česká aplikace směrnice prakticky omezuje slevy na jednou za 30 dní," dodává Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který v tuzemsku obchodníky zastupuje.
To, co podle něj evropská směrnice údajně řeší, je uvádění standardní ceny. A právě ta by neměla být uměle navyšována. "Nezřídka se ovšem stává, že sleva na konkrétní zboží trvá týden, následně se nicméně cena vrátí na původní úroveň, aby se třeba o další týden opět objevila jako sleva. Podle aktuálního znění zákona by však obchod musel uvádět jako základ ceny už ty po slevě. A to není správné. Základní cena zůstane vždy základní cenou, bez ohledu na to, kolikrát je během měsíce snížená," vysvětluje Prouza specifikum rychloobrátkového trhu.
V polovině července se proto má sejít pracovní skupina i se zástupci České obchodní inspekce a problematiku znovu projednat. "Pokud bychom totiž přistoupili k příliš rigidnímu výkladu, mohlo by to vést ke snížení ochoty retailu jít do slevových akcí," uzavírá Prouza.
Co obchodníkům nařizuje zákon:
§ 12a zákona o ochraně spotřebitele
(1) Informace o slevě z ceny výrobku obsahuje informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával
a) v době 30 dnů před poskytnutím slevy,
b) od okamžiku, kdy začal výrobek nabízet a prodávat, do okamžiku poskytnutí slevy, pokud je výrobek v prodeji dobu kratší než 30 dnů, nebo
c) v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy, zvyšuje-li prodávající slevu z ceny postupně.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo pro výrobky s krátkou dobou spotřeby.
Zdroj: Grant Thornton
