Minuta volání z ciziny bude maximálně za 12 korun

Red eko, čtk
15. 5. 2007 14:22
Z letní dovolené by Češi mohli volat levněji

Brusel - Evropská unie se dnes dohodla na nižších cenách za volání z mobilního telefonu v zahraničí.

Oznámil to mluvčí německé předsednictví EU. Znamená to, že unie by mohla začít ceny regulovat ještě před prázdninami.

Dohodu nyní ještě musí schválit parlament a členské státy, což se ovšem považuje za nejvýš pravděpodobné.

Příchozí hovory za 5 korun

V prvním roce regulace cen se unie dohodla na vytvoření cenového stropu pro spotřebitele na 49 eurocentech (asi 14 korun) za minutu volání ze zahraničí a na 24 eurocentech (zhruba sedm korun) za příchozí hovory.

Ve třetím roce by měl hovor ze zahraničí stát 43 eurocentů (12 korun) za minutu a přijatý hovor na 19 eurocentů (více než pět korun) za minutu. 

Na podobné částce se už se představitelé států a vlád evropské sedmadvacítky domluvili dříve.

Pak se ale objevily rozpory. Kvůli tlakům silných operátorů prosazovaly zejména státy, v nichž mají nejsilnější operátoři sídla, ceny vyšší.

Stropy se týkají i velkoobchodních cen a jsou stanoveny na 30 eurocentech (více než osm korun) za minutu hovoru.

Zatím není jasné, zda ceny budou platit automaticky pro všechny zákazníky, nebo si zájemci budou muset požádat o speciální tarif s regulovanými cenami.

Operátoři se brání

Mobilním operátorům se regulace nelíbí. Asociace GSMA, která zastupuje asi 690 operátorů, celou dobu tvrdí, že i hranice kolem 50 eurocentů je příliš nízká. Podle ní by si operátoři přáli vidět poplatky u odchozích hovorů na 65 eurocentech a u příchozích na 35 eurocentech.

V Česku se operátoři snaží dlouhodobě ceny snižovat a regulaci EU tak předcházet. Před více než rokem spustil například speciální roamingový program T-Mobile. S ním mohou lidé z ciziny volat za zhruba čtyři koruny za minutu. Za každý hovor se ovšem platí takzvaný sestavovací poplatek asi 30 korun.

Svůj ve světě rozšířený speciální roamingový program nedávno Čechům zavedl i Vodafone.

A také Telefónica O2 o zákazníky bojuje svými nabídkami, které se od konkurence příliš neliší.

Operátoři tvrdí, že konkurence je mnohem spolehlivější cesta ke zlevnění tarifů než regulace.

"Regulace roamingových cen, zvláště na maloobchodní úrovni, představuje návrat plánovaného regulovaného hospodářství a může vést k likvidaci konkurenčního prostředí. Operátoři dlouhodobě sami snižují ceny, o čemž svědčí i fakt, že ceny roamingu u T-Mobile CZ v prvním pololetí meziročně klesly o 31 procent," uvedla mluvčí T-Mobile Martina Kemrová s tím, že stanovené limity jsou příliš nízké a mohou vyústit v přenesení nákladů do jiných služeb.

Podle Martina Žabky z O2 by snaha EU měla vést ke snížení nákladů, měla by se tedy soustředit na poplatky účtované mezi sítěmi.

Unie se o ceny roamingu začala zajímat zhruba před dvěma lety, kdy přišla na to, že se ceny za volání mezi jednotlivými zeměmi a s různými operátory dramaticky a neodůvodněně liší.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 55 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy