Potraviny jsou celosvětově nejdražší za 10 let. Návrat do restaurací ceny ještě zvýší

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
5. 6. 2021 19:59
Světové ceny potravin v květnu vystoupaly na nejvyšší úroveň za posledních deset let, vyplývá z pravidelného měsíčního sledování Organizace spojených národů (OSN). Rostly přitom dvanáct měsíců v řadě. Důvodem je podle ekonomů neúplná sklizeň v pandemii i nákladná přeprava. Roli v příštích měsících sehraje také znovuotevření restaurací.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se meziměsíčně zvýšil o 4,8 procenta na 127,1 bodu. V meziročním srovnání vzrostl dokonce o 40 procent, připomíná zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Konkrétně index cen obilovin vzrostl o šest procent, index cen rostlinných olejů se meziměsíčně zvýšil o 7,8 procenta a index cen cukru pak stoupl o 6,8 procenta.

Index cen masa se v květnu zvýšil o 2,2 procenta a cenový index pro mléčné výrobky vzrostl o 1,8 procenta, uvedla FAO.

Jak se vyvíjel index cen potravin v uplynulých letech

Foto: fao.org

Výsledky rostoucích cen potravin nejsou podle ekonomů důsledkem toho, že by bylo lidstvo jedlo více než v minulosti nebo by svět zasáhla nestandardně špatná úroda.

A to i přesto, že některé suroviny špatnými podmínkami pro pěstování zasaženy skutečně jsou - například se kvůli tomu šplhají nahoru ceny kávy odrůdy arabica. Ta se v současnosti na newyorské burze obchoduje za více než 157 dolarových centů za libru, což je nejvíce za uplynulé čtyři roky.

"Na současném svižném růstu cen potravin má největší podíl zdražování vstupů do procesu jejich výroby - tedy komodit jako je obilí, sója, kukuřice atd.," popisuje situaci analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. "Kromě standardních příčin, jako jsou výkyvy počasí, lze důvody hledat i v pandemických narušeních zemědělských a zpracovatelských provozů," dodává.

Jednodušeji řečeno - úroda se v pandemii mnohdy nesklidila celá, zejména kvůli tomu, že řada pracovníků z ciziny se musela vrátit do svých domovů.

Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se navíc domnívá, že pandemie přiměla nadnárodní potravinářské kolosy jako Nestlé nebo Danone tvořit větší zásoby. "Tyto nadnárodní korporace seznaly, že pro případ další pandemie nebo zhoršení té stávající potřebují větší zásoby základních ingrediencí svých produktů, neboť opětovné šíření nákazy může zase zhoršit podmínky mezinárodního obchodu a přepravy a způsobit závažné výpadky. Takové, jaké nyní představuje takzvaný 'čipový hladomor', jenž ochromuje například i český autoprůmysl," domnívá se.

Zásoby - hmotné rezervy - z podobných důvodů podle Kovandy hromadí i celé státy. "Například Rusko omezuje vývoz svých základních zemědělských komodit, jakou jsou obiloviny, aby jej možné zhoršení pandemie nezaskočilo," dodává ekonom.

Podle deníku Financial Times sehraje roli v dalším růstu cen potravin i návrat lidí do restaurací. "Jakmile začnou lidé zase chodit do restaurací, ceny potravin dál porostou," upozorňuje ekonom FAO Abdolreza Ababssian.

Důvodem jsou náklady na pracovní sílu a přepravu i nedostatečné přepravní kapacity.

Právě náklady na přepravu surovin jsou teď podle Caroline Bainové z Capital Economics tím, co na cenu potravin výrazně působí. Ropa je totiž nejdražší za skoro dva roky, v současnosti severomořská Brent stojí kolem 70 dolarů za barel.

"Pokračující otevírání ekonomik, hlavně pak sektoru služeb, bude tlačit ceny nahoru, zatímco stabilizaci dodavatelských řetězců k předkrizovému normálu nelze čekat dříve než za několik měsíců. Minimálně po takovou dobu se budeme muset s dalším zdražováním potravin smířit," potvrzuje analytik Hradil.

V neposlední řadě je podle ekonoma BH Securities Štěpána Křečka nutné si uvědomit, že do cen potravin se zahrnuje i inflace. "Potraviny jsou totiž nezbytnou součástí spotřebního koše, po kterých se výrazně nesníží poptávka ani při výrazném zdražení," vysvětluje. 

Právě inflace v dubnu v Česku meziročně vzrostla o 3,1 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v březnu a nejvíc od loňského září. 

 

Právě se děje

před 35 minutami

ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace tepláren 30 až 40 miliard Kč

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

"Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem," řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy