Organizace OECD přinesla nově zprávu, která porovnává výši daňových příjmů v poměru k HDP jednotlivých zemí. Nejvyšší podíl loni zaznamenalo Švédsko - 51,1 procenta, na opačném konci žebříčku je Mexiko s 19,8 procenta.

Ze zprávy vyplývá, že v České republice tvořily loni daňové příjmy 38,5 procenta HDP, což je o 0,1 procentního bodu více než v roce 2004 a o 2,5 bodu více než v roce 2000. Přesto každým rokem narůstá státní dluh.

Daně nižší, příjem vyšší

Podíl daní na HDP se zvyšuje přesto, že od roku 2000 dochází k postupnému snižování daňových sazeb. Podíl daní na HDP a tedy celkový příjem státního rozpočtu netvoří jen daně z příjmů, které v uvedeném období nejvíce klesly, ale též daně nepřímé, jakou jsou DPH a spotřební daň. Nejvyšší příjem státního rozpočtu však tvoří sociální pojištění.

I přes název pojištění se jedná o daň, protože se skutečným pojištěním, jak ho známe, má jen velmi málo společného. Přestože se snížily sazby, zvýšily se příjmy z přímých daní. Důvodem je vysoký růst ekonomiky a s tím spojené vyšší příjmy domácností a vyšší zisky firem.  

Daně z příjmů nejsou všechno

Výnos daně z příjmů právnických osob se i přes snížení sazby z 31 % na 24 %, zvýšil v letech 2002 2005 až o 40 %. Daně z příjmů fyzických osob se v uvedeném období nesnížily, naopak docházelo k mírnému růstu v podobě nerozšiřování daňových pásem, kdy větší množství občanů spadlo díky vyššímu příjmu do vyššího pásma sazby.

K největšímu poklesu daně z příjmu fyzických osob došlo až na začátku roku 2006, které se však do uváděné statistiky nestihlo projevit. Objem daní z příjmu a zisku loni v České republice činil 9,4 procenta HDP (předloni 9,7) a na Slovensku 5,3 procenta (předloni 5,7).

Nejvyšší byl loni tento ukazatel v Dánsku - 30,1 procenta. Průměr OECD za loňský rok opět není uveden, předloni to bylo 12,5 procenta. Vysoký ukazatel Dánska je způsoben nejen vysokými zisky tamních firem, ale též vysokými daňovými sazbami daně podniků i daně zaměstnanců.

Vysoké daně z relativně vysokých příjmů jsou však ochotni lidé platit, avšak vyžadují špičkovou kvalitu služeb poskytovaných státem.

Reforma Slovensku pomohla

V separátním materiálu se OECD zabývá reformami daní z příjmu fyzických osob ve svých členských zemích v posledních letech. Konstatuje, že se neobjevil jasný konsensus ohledně toho, jak by měla tato daň ideálně vypadat. Na jednom konci stojí Slovensko s rovnou daní, na druhém Lucembursko s 16 stupni zdanění fyzických osob.

Daňová reforma přijatá na Slovensku k 1. lednu 2004 daňový systém zjednodušila, učinila ho přehlednějším a účinnějším a podpořila investice a podnikatelskou činnost.

Její kladné účinky ale nelze přehánět, protože význam daně z příjmu fyzických osob je na Slovensku stále slabý, zvlášť vzhledem k vysoké úrovni dávek sociálního zabezpečení a k poměrně vysoké DPH, uvádí OECD. Navíc podle ní Slovensko nezavedlo autentickou rovnou daň a stejně tak Rusko, které ji uplatňuje od roku 2001.

Největší zátěží je "sociální daň"

Ačkoliv to na první pohled není zřejmé, největším problémem, který zásadním způsobem zvyšuje daňové zatížení, je v ČR sociální pojištění. Tato daň zatěžuje občany i firmy rozhodujícím způsobem. Paradoxní je, že zatímco se politické strany předhánějí v návrzích na snížení daní, sociální pojištění se snižovat nemá.

Sociální pojištění se na celkových příjmech rozpočtu podílí až 44 % a tvoří tak největší část příjmů státního rozpočtu. Současně však také znamená nejvyšší zátěž pro občany. Ze svého příjmu tak každý občan odvádí 8 % na sociální pojištění a dalších 26 % z hrubé mzdy odvádí zaměstnavatel.

Kumulativně tak každý zaměstnanec odvádí až 34 % příjmu na sociální pojištění, které však ve skutečnosti pojištěním není. Daňové sazby od 12 do 31 % z daňového základu (po odečtení sociálního a zdravotního pojištění) jsou již mnohem nižší zátěží.

Celou zprávu je možné najít na http://www.oecd.org/document/11/0,2340,en_2649_201185_37504715_1_1_1_1,00.html