Aktuální průzkum personální agentury Grafton Recruitment přitom ukazuje, že právě finance patří - spolu s únavou a stresem - k hlavním důvodům, proč si plná čtvrtina zaměstnanců aktivně hledá novou práci a další třetina je otevřená zajímavým nabídkám.
Dá se čekat, že zaměstnanci se i ve zbytku roku budou snažit vyjednat, až vyhádat tučnější výplaty. Bude k tomu přispívat vysoká míra inflace, byť pravděpodobně již zvolňující, stále nízká nezaměstnanost a rostoucí poptávka firem po pracovní síle.
Michal Bakajsa, spolumajitel skupiny SkyLimit, která vlastní pět českých strojírenských společností, říká, že tlak na růst mezd trvá nepřetržitě od roku 2020. Průměrná mzda během tohoto období vzrostla o více než 24 procent.
"Vzhledem k tomu, že růst mezd ve většině případů není spojen s růstem efektivity a nárůstem zisků firem, je - po období covidu a následného vývoje ekonomiky po vpádu Ruska na Ukrajinu - obecně prostor firem na zvyšování mezd čím dál menší," říká. Ve firmách, jež pod něj spadají, se vedení snaží najít rovnováhu mezi požadavky zaměstnanců a možnostmi tato očekávání naplnit.
K tomu doplňuje Andrea Linhartová Palánová, expertka PwC na řízení lidských zdrojů, že firmy jsou v posledních dvou letech ve schizofrenní situaci. "Na jednu stranu se musí snažit o rozpočtovou odpovědnost, na druhou jsou samozřejmě pod velkým tlakem na růst mezd. Musí se přitom snažit, aby udržely klíčové zaměstnance," říká.
Energetika v čele mzdového růstu
Ředitel Grafton Recruitment Martin Malo si myslí, že další mzdový vývoj bude záviset i na tom, které části vládního úsporného balíčku projdou parlamentem. "Možná ztráta daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů vytvoří velký tlak na mzdy. Avšak neočekávám, že by zaměstnavatelé, snad mimo sektor energetiky, byli schopni přidávat rychleji a víc, než tomu bylo doteď," odhaduje.
Právě energetika byla v prvním čtvrtletí jediným odvětvím, kde růst výdělků meziročně překonal inflaci. Reálně se zvýšily o 5,8 procenta na 79 221 korun, čímž překonaly všechna zbylá odvětví. Podle statistiků to souviselo s výplatou nadstandardně vysokých mimořádných odměn.
Ovšem třeba zájem o práci v ČEZ stoupl zatím jen drobně. "Zatímco některé pozice se obsazují velmi snadno, jiné - jako například technické pozice v jaderných elektrárnách - mnohem hůř a ani zde nevidíme letos žádnou změnu. Je to dáno náročnými kvalifikačními požadavky a dalšími specifiky," říká vedoucí personalistiky ČEZ Josef Lejček. Avšak dodává, že výrazně narostl zájem studentů, středoškolských i vysokoškolských, o obory související s energetikou. "Školy hlásí, že se jim daří je obsazovat, a dokonce evidují i převis poptávky."
Obecně rostly nejrychleji mzdy nejnižších příjmových skupin, tedy modrých límečků v průmyslu, těžbě a stavebnictví. A také v gastronomii a ubytování. "Tabulkové zvyšování platů státních zaměstnanců se projevilo v poměrně velkém nárůstu, který se vlivem úspor nebude v dalším období opakovat. Překvapivě nízké nárůsty jsou v administrativě, financích a B2B službách," ukazuje manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát také důvod, proč nejrychleji rostly mzdy v Jihočeském a Zlínském kraji, zatímco v Praze byl růst podprůměrný.
Palebná síla odborů
Nutnosti přidávat se tak jako tak většina firem nevyhne. Ředitel personální agentury Předvýběr.CZ František Boudný zmiňuje květnovou anketu, podle níž podíl firem připravených zvyšovat mzdy vzrostl o polovinu.
Podle průzkumu společnosti Sodexo je ochota zaměstnavatelů zvedat výplaty stejná jako loni. Třetina už to udělala nebo k tomu přistoupí letos. Snižuje se ale ochota vyplácet finanční bonusy a mnohem raději zaměstnavatelé přidávají na benefitech. Ty bude letos navyšovat 32 procent firem.
Potvrzuje to například šéf vývojářského studia elevup Daniel Jay Lett. "Prostor na zvyšování výdělků vidím, ale ne ve formě peněz, nýbrž dodatečných benefitů nebo služeb poskytnutých v kanceláři. U nás plánujeme pro zaměstnance zajistit obědy na náklady firmy a pitný režim bez omezení," říká.
A Jitka Kalenská, HR manažerka společnosti Algotech, specialisty na podnikovou IT a cloudová řešení, k tomu dodává, že se jim velmi osvědčilo zavedení variabilní složky k základní mzdě - plní i motivační funkci. Z některých firem dokonce zaznívá, že sami lidé kvůli nejistým ekonomickým výhledům akceptují pomalejší růst mezd.
Podle Boudného bude největší ochota zvednout výplatu mezi podniky ze stavebnictví, výrobními firmami či v IT. "Ale týká se to všech, kde si chtějí udržet konkurenceschopnost. Jen třeba ve finančním sektoru nebo kreativních profesích je větší prostor pro řešení situace změnou počtu lidí a efektivnější organizací práce," myslí si.
Linhartová Palánová připomíná, že tam, kde jsou silné, sehrají velkou roli odbory. "Pravidelně se ukazuje, že český automobilový průmysl není lídrem jen ve výkonnosti, ale i ve vyjednávání o mzdách a pracovních podmínkách. V tomto směru žádnou změnu nečekám," říká expertka PwC.
Řada podniků nicméně nyní kvůli slabší poptávce a silné světové konkurenci čelí tlakům, které jim neumožňují plně promítat vyšší náklady včetně mezd do cen produkce. "Zvýšené ceny musí některé firmy absorbovat i na úkor svých marží. Jednotlivě se však situace velmi liší. Podle našeho únorového průzkumu jich očekává zhruba polovina, že letos udrží či zvýší své zisky, přičemž druhá polovina predikuje opak," říká ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Podle šéfky HR v technologické společnosti ČMIS Kristýny Kraftové docházelo k výraznějším nárůstům mezd v minulých měsících. "Nyní je podle mého názoru potřeba to vykompenzovat aktivitou společnosti. V IT jsou stále nedostatkoví programátoři. Dovedu si představit, že jejich mzdy by mohly růst," říká.
Kdo může přidávat?
Firmy na sebe však nemohou vzít zodpovědnost za inflaci a zdražování a svým zaměstnancům mzdy adekvátně kompenzovat. Pro mnohé z nich by taková situace mohla být i likvidační. "Tento přístup by posiloval proinflační tendence. Ve výrobě či podnikových službách se už jednodušší činnosti přesouvají do jiných zemí. Pokud bychom se právě kvůli vysokým mzdám stali nekonkurenceschopnými, hrozí odchod firem do jiných zemí," říká Malo.
Na druhou stranu, kvůli nedostatku lidí jsou firmy ochotné do nich investovat víc a víc. "Jsou firmy, které mají zakázky, ale nemá je kdo dělat. Nejde tedy ani tak o dostatek prostředků nebo nutnost vzdávat se zisku. Pokud sehnat lidi znamená, že můžete výrazně znásobit obrat, máte i dostatek prostředků na výplaty," říká Boudný. A vzhledem k tomu, že Češi se neradi stěhují za prací, bývá v mnoha případech jediná reálná cesta nabídnout "nedostatkovým" zaměstnancům lepší výplatu.
Ani Bakajsa si nemyslí, že se trh práce v nejbližším období nějak zásadně rozhýbe a změní. "Poptávka po pracovní síle, a zejména nízká nezaměstnanost bude stále brzdit volnější pohyb zaměstnanců, protože každá firma se bude naopak snažit udržet minimálně klíčové pracovníky i za cenu růstu mezd. Trh práce by mohl rozhýbat výrazný nárůst automatizace a robotizace výroby a vznik nových pracovních pozic," říká.
Dlouhodobě podle něj platí, že čím vyšší vzdělání a pozice, tím vyšší plat. Současný stav na trhu práce vede nicméně k postupnému srovnávání těchto rozdílů. "Existují pozice i ve výrobě, které přinášejí vyšší platy než například lidem ve středním managementu. Z mého pohledu tak už tolik nezáleží na vzdělání, ale na specifikaci dané pozice, zkušenosti zaměstnance, kvalitě jeho práce a také jeho nahraditelnosti," shrnuje Bakajsa.
