Na podobné úrovni se nacházejí mzdy v oborech management kvality, kde průměrné měsíční ocenění včetně bonusů a odměn činí 46 000 korun, a dále ekonomika a účetnictví (44 300 Kč) či lidské zdroje (44 100 Kč), ukazují výsledky průzkumu, který vychází z odpovědí od více než 45 000 respondentů.
Na výplatní pásky mělo v letošním prvním pololetí největší vliv zvýšení minimální mzdy. Největší posun tak nastal u pomocných prací (o 23 procent), ve dřevozpracujícím průmysl (o 16 procent) a službách (o 11 procent). Ve všech těchto oborech je totiž nízká průměrná celková mzda, od 26 000 korun za pomocné práce po 33 400 korun v dřevozpracujícím průmyslu.
Z ostatních oborů, kde je úroveň mezd vyšší, si nejvíce polepšili zaměstnanci zajišťující kontrolu kvality, kde průměrná celková mzda stoupla o 11 procent na 46 000 korun.
Jsou ale i obory, kde se průměrná mzda zvýšila jen nepatrně. Mezi ně patří zemědělství a potravinářství, chemický průmysl a zákaznická podpora, ukázala čísla.
V republikovém srovnání pak nejvyšší sumy na výplatních páskách najdou tradičně Pražané. Průměrná mzda v české metropoli přesáhla podle průzkumu 58 tisíc korun. Ve Středočeském kraji je průměr o 10 tisíc korun nižší.
Nejméně si pak vydělají pracovníci v Karlovarském, Olomouckém a Zlínském kraji, kde se průměrné mzdy pohybují kolem 37 tisíc korun.
Mzdy znehodnocuje inflace
Průměrná mzda v celém Česku včetně bonusů a odměn dosáhla v prvním pololetí letošního roku 49 166 korun, proti stejnému období loni tak výdělky zaměstnanců vzrostly o sedm procent. Proti prvnímu čtvrtletí činil nárůst čtyři procenta.
"Největší meziroční nárůst celkové průměrné mzdy, a to o 10,3 procenta, jsme v posledním roce zaznamenali ve třetím čtvrtletí 2021, pak se ale téměř zastavil. V prvním čtvrtletí 2022 byla celková průměrná mzda jen o 0,8 procenta vyšší než v posledním kvartálu 2021," popisuje Michal Novák z portálu Platy.cz.
To podle něj nasvědčuje tomu, že růst mezd se nyní mírně nastartoval. "Vzhledem k ekonomické situaci ale nelze očekávat velké skoky. Firmy budou přidávat spíše jen tam, kde nutně potřebují získat nebo udržet pracovní síly," podotýká.
Firmy musí v době dvojciferné inflace, která v Česku momentálně dosahuje 17,5 procenta, šetřit na řadě položek včetně mezd, protože čelí prudkému zdražování nejen na straně nákladů, ale například i úvěrů.
"Letošní růst mezd lze jen těžko predikovat. Většina firem potřebuje stabilizovat lidské zdroje, takže lze očekávat, že budou zvyšovat mzdy tak, aby je udržely na konkurenceschopné výši vzhledem k ostatním v regionu. Můžeme se ale v některých oborech a regionech dočkat i snižování nákladů a zeštíhlování," připomíná dále Novák.
Podle dat Českého statistického úřad (ČSÚ) se průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně reálně snížila o 3,6 procenta. Bez započtení inflace se zvýšila o 7,2 procenta na 37 929 korun. Reálně se mzda snížila kvůli rostoucí inflaci 94 procentům ze všech zaměstnanců. Podle oslovených analytiků byl reálný pokles nejvýraznější za víc než 20 let.
Medián, tedy prostřední hodnota mezd, se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 6,6 procenta na 31 923 korun. U mužů byl 34 362 korun, u žen pak 29 262 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 733 a 60 467 korunami měsíčně.
