Ženy v Česku vydělávají méně než muži. Jak vzniká "pay gap" a proč v něm Česko vyniká

Adéla Očenášková Adéla Očenášková - za podpory: logo ženy muži peníze EU vetsi
5. 10. 2021 6:12
Ženy v Česku dlouhodobě vydělávají méně než muži, nerovnost přitom roste s vyšším vzděláním a bohatším krajem. Tuzemské statistiky pokulhávají i v porovnání s jinými evropskými státy. Odborníci proto apelují na větší podporu částečných úvazků nebo předškolních zařízení. Podívejte se na první díl seriálu, který se věnuje fenoménu gender pay gap, tedy nerovnému odměňování žen a mužů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Nerovné odměny

Evropský statistický úřad Eurostat uvádí, že průměrný rozdíl ve mzdách žen a mužů (tedy tzv. gender pay gap) činí v Česku 18,9 procenta. V celé Evropské unii jde přitom o 14,1 procenta. V obou případech se jedná o údaje na základě průměrné hodinové mzdy za rok 2019, data za loňský rok Eurostat ještě nezveřejnil.

Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) na druhou stranu vyplývá, že v letech 2019 a 2020 rostly ženám výdělky výrazněji než mužům. Zatímco předloni si přišly průměrně na 32 237 korun a loni na 34 756 korun, muži si v roce 2018 vydělávali 39 699 korun a o rok později 41 616 korun.

Jenže nejvíce se výdělky zvyšovaly v povoláních, kde ženy tvoří masivní většinu - šlo například o zdravotní sestry, zaměstnankyně v sociálních službách nebo ve školství. Vzrostla také minimální mzda a do dat zasáhla rovněž pandemie koronaviru, v níž lidé zejména ze zdravotnictví měli vyšší výdělky díky covidovým odměnám. Snižování rozdílu mezi průměrnými mzdami mužů a žen tak může být jen přechodným jevem.

Podle projektu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) 22 % K rovnosti sice loni rozdíl ve mzdách mužů a žen ve srovnání s minulými lety významně klesl, není to ovšem dáno tím, že by se celkový stav významně zlepšil. Podle MPSV se do toho promítla právě specifická situace pandemického roku.

Průměrná mzda podle pohlaví a věku

Věk Celkem Muži Ženy Rozdíl
Do 19 let 23 550 Kč 24 325 Kč 22 325 Kč 2 000 Kč
20 až 24 let 28 777 Kč 29 771 Kč 27 329 Kč 2 442 Kč
25 až 29 let 34 498 Kč 35 719 Kč 32 783 Kč 2 936 Kč
30 až 34 let 39 034 Kč 41 049 Kč 35 452 Kč 5 597 Kč
35 až 39 let 40 881 Kč 44 557 Kč 35 452 Kč 9 105 Kč
40 až 44 let 40 976 Kč 45 834 Kč 35 520 Kč 10 314 Kč
45 až 49 let 40 415 Kč 45 414 Kč 35 415 Kč 9 999 Kč
50 až 54 let 38 456 Kč 42 175 Kč 34 780 Kč 7 395 Kč
55 až 59 let 37 351 Kč 40 115 Kč 34 693 Kč 5 422 Kč
60 až 64 let 38 393 Kč 39 436 Kč 36 855 Kč 2 581 Kč
65 a více let 38 761 Kč 40 630 Kč 35 641 Kč 4 989 Kč
Celkem 38 527 Kč 41 616 Kč 34 756 Kč 6 860 Kč

Zdroj: ČSÚ (údaje k roku 2020)

Podle ČSÚ bývá tradičně nejvyšší rozdíl ve mzdách mužů a žen ve věkové kategorii 40 až 44 let, v roce 2019 šlo o 25 procent. Právě v tomto věku jsou primárně ženy nejvíce zatížené péčí o malé děti nebo se vrací na trh práce po rodičovské.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Slavnostní vojenská přísaha ve středu netradičně zazněla v Brně. Složilo ji bezmála pět set studentů

V kasárnách Univerzity obrany v Brně ve středu po 10:00 zaznělo sborově "Tak přísaháme!" Věrnost České republice na netradičním místě slíbilo 462 nových studentů univerzity. Přísaha jako tradiční součást oslav výročí vzniku československého státu 28. října se až na výjimku vždy konala na Hradčanském náměstí u Pražského hradu, účastnila se jí i hlava státu. V Brně se výjimečně konala v roce 2017, loni kvůli vývoji covidu nebyla vůbec.

Věrnost republice dnes dopoledne odpřisáhlo 462 studentů Univerzity obrany v Brně, kteří po ukončení základního výcviku u Velitelství výcviku - Vojenské akademie ve Vyškově nastoupili ke studiu. Včetně šesti studentů vojenského oboru Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Z počtu bylo 20 procent žen.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Senát zamítl zmrazení platů vrcholných politiků, vzrostou asi o šest procent.

Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát ve středu zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.

Rozhodnutí Senátu odsoudil premiér Andrej Babiš (ANO), označil ho za nehorázné. "Je to další podvod nové koalice na voličích," řekl.

Pro zamítnutí, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Proti jich bylo pět. Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy