Praha - Zrušení daňových výhod u stravenek a podobných benefitů poškodí nejen zaměstnance, ale také zaměstnavatele. Místo aby vláda ušetřila, ztratí kvůli výpadku příjmů zhruba devět miliard korun ročně. Tvrdí to zástupci Unie zaměstnavatelských svazů, mezi jejíž členy patří i Asociace provozovatelů poukázkových systémů.
Návrh na zrušení daňových výhod - přinejmenším na straně zaměstnanců - je součástí chystané daňové reformy, kterou v polovině března představil ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09. Pokud by souhlasili i koaliční partneři, má platit od roku 2013.
Kalousek navrhuje, aby dosavadní zvýhodnění části zaměstnanců nemuseli dotovat i ti, kteří podobné výjimky nemohou využívat. Nově chce zavést paušál 250 korun měsíčně, který by si mohli odečítat z daní všichni zaměstnanci nezávisle na tom, zda benefity dosud využívali.
Paušál je slabou náplastí
"Zaměstnanecký paušál zdaleka nedokáže pokrýt příspěvky na stravování, které nyní v průměru činí přes 700 korun měsíčně," říká prezident Unie zaměstnavatelských svazů Pavel Dušek.
Tyto příspěvky sice zaměstnavatelé automaticky nemusejí zrušit, ale podle Kalouska má skončit jejich daňové osvobození přinejmenším na straně zaměstnanců.
Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Václava Pícla by navrhovaná změna nejvíce dopadla na zaměstnance s nejnižšími příjmy. Ti totiž daně neplatí a nemají si tedy paušál z čeho odečíst.
"Pokud by mělo být stravování zatíženo na straně zaměstnavatele odvody na zdravotní a sociální pojištění, zvýší to cenu práce, což vláda slibovala, že se nestane," dodává Dušek.
Podle zástupců zaměstnanců i odborů to povede k tlaku na zvyšování mezd. "Firmy budou hledat praktiky ze šedé ekonomiky, aby to, co dají zaměstnancům, nemuseli danit," varuje Pícl.
Stejná mzda pro všechny?
Podle Duška postrádá navrhovaný paušál smysl. "Tím, že je neúčelový, nedokáže zaměstnance motivovat k pravidelnému stravování. A tím, že by ho poskytovali všichni, ztrácí se dosavadní možnost, aby se zaměstnavatelé odlišovali právě těmito benefity," vysvětluje.
Ministerstvo financí argumentuje tím, že stávající systém daňového osvobození je nespravedlivý, neboť příspěvky nedostává každý. "Tvrdit, že je to nespravedlivé, má stejnou logiku, jako chtít, aby všichni zaměstnanci dostávali stejnou mzdu," domnívá se šéf Unie zaměstnavatelských svazů.
| Čtěte také: Kolik si vyděláte po daňové reformě? Spočítali jsme Za dary a dědictví zaplatíte víc, pokud nejste příbuzní Konec výhod u hypoték? Kdepak, na daních ušetříte víc |
Dušek nicméně dodává, že zhruba 80 procent zaměstnanců příspěvky na stravování dostává. Liší se však svou výší, takže lidé si mohou vybrat zaměstnavatele i podle tohoto kritéria.
Zaměstnavatelé si nyní mohou "dát do nákladů" 55 procent hodnoty stravenky. Pokud by tento příspěvek musely normálně danit, dvě třetiny by jej údajně zrušily. Vyplývá to z telefonického průzkumu agentury Factum Invenio mezi 714 zaměstnanci.
Stát přijde o devět miliard
Dušek odhadl, že státnímu rozpočtu se kvůli plánovaným změnám sníží příjmy o devět miliard korun ročně. Podobný odhad má také Českomoravská konfederace odborových svazů. Mimo jiné prý klesnou tržby restaurací a tedy odvody DPH.
Další dopad bude mít zdanění příspěvku na stravování pro firmy, které investovaly do zaměstnaneckých kantýn. "Tím, že dojde k citelnému zdražení obědů, přestane značná část zaměstnanců na obědy chodit. Tím vzrostou fixní náklady na jeden oběd a řada provozů se tak bude muset zcela zavřít," očekává Dušek.
