Praha/Brusel - Firmám i úřadům, které svým obchodním partnerům zaplatí fakturu až po splatnosti, se jejich zpoždění ještě více prodraží. Počítá s tím směrnice o postupu proti opožděným platbám, jejíž návrh připravila Evropská komise a zatím v prvním čtení jí schválil Evropský parlament. Přísnější pravidla budou závazná zřejmě až od roku 2012, přesto je podnikatelé vítají.
Kromě už existujícího nároku na úrok z prodlení získá věřitel nově automatický nárok také na náhradu administrativních a interních nákladů, způsobených opožděním. "Paušální náhrada má činit pět procent fakturované částky, a to už od prvního dne prodlení," říká Jan Prášil, poradce českých europoslanců za ČSSD.
Směrnice také stanoví, že veřejná správa, tedy úřady a další "orgány veřejné moci", musí hradit faktury do jednoho měsíce. Stát má jít příkladem, navíc tím ušetří za případnou podporu v nezaměstnanosti nebo placení sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance, kteří přišli o práci kvůli druhotné platební neschopnosti.
Závazná, ale nejdříve od roku 2012
Návrh ještě dolaďuje Rada Evropské unie, tedy zástupci vlád členských států. Na začátku příštího roku jej čeká druhé čtení v Evropském parlamentu.
"Poté poběží ještě lhůta pro převedení směrnice do národního práva členských států, která bývá nejméně dvouletá. Závaznost přísnějších pravidel tedy nemůžeme očekávat dříve, než v polovině roku 2012, což je z našeho hlediska velmi pozdě," tlumočí názor Hospodářské komory České republiky její mluvčí Štefan Weber.
Podnikatelé potřebují podle komory v současné krizi okamžitou pomoc. "Jinak zpřísnění podmínek samozřejmě vítáme. S pozdními platbami má problém až 75 procent českých podniků. Veřejnoprávní subjekty, tedy státní správa, obsazuje v žebříčku neplatičů pravidelně první příčky," dodává Weber.
Přísnější pravidla mají pomoci malým a středním podnikům, které jsou nedostatkem hotovosti ohroženy nejvíce, zejména v době krize. Nárok na zmíněnou paušální náhradu tak budou mít všichni podnikatelé, kteří nemají více než 250 zaměstnanců.
Konkrétní pravidla si Česko určí samo
Unijní směrnice jsou pro členské státy závazné "ve svém výsledku", konkrétní způsob tuzemské právní úpravy ale bude záležet na české vládě a následně poslancích. "Členské země nicméně mají povinnost tuto národní úpravu do určitého data přijmout a samozřejmě nesmí být v rozporu s unijní směrnicí. Může být ale třeba i přísnější," říká firemní poradce pro oblast EU Martin Dvořák.
Tím se směrnice liší od unijních nařízení, které jsou přímo závazné bez ohledu na národní úpravu. Jestliže je národní úprava v rozporu s již účinným nařízením, má unijní právo přednost.
Na konkrétní podobě směrnice nové směrnice proti opožděným platbám se nicméně zatím neshodl ani Evropský parlament. "Myšlenku, aby závazky byly placeny řádně a včas, podporujeme. Nelze však prolamovat rovné postavení účastníků stran v obchodních závazkových vztazích," říká europoslanec za ODS Edvard Kožušník.
Návrh podle něj definuje orgány veřejné moci příliš široce. „Vedle státu a samosprávy tak postihuje i subjekty jako jsou školy, divadla, muzea či zdravotnická zařízení, což tyto veřejně prospěšné instituce znevýhodňuje oproti soukromoprávním subjektům se stejným předmětem činnosti," upřesňuje Kožušník.
„Nelze nařídit organizacím závislým na veřejných rozpočtech, aby platily včas a přitom jim negarantovat právo jak se včas dostat ke zdrojům," dodává Kožušník. Například řada samosprávných celků se dostává do platebních problémů u projektů spolufinancovaných z Evropské unie - návrh přitom podle poslance ODS nepředpokládá, že by také EU měla proplácet spolufinancované projekty ve třicetidenní lhůtě.
