Praha - Česká národní banka (ČNB) letos naposledy srazila klíčovou úrokovou sazbu, a to o 50 bazických bodů na 2,25 procenta. Úroveň sazeb je tak nyní stejná jako v eurozóně.
Důvod ke snížení je podle odborníků zřejmý - slabší vývoz i průmyslová výroba, nižší spotřebitelské ceny, a především pokles růstu HDP značí, že globální finanční krize již zasáhla i Českou republiku. Jak uvedl viceguvernér banky Miroslav Singer, vývoj ekonomiky se v poslední době výrazně odchyluje od původních prognóz.
Čísla Českého statistického úřadu mluví jasně: česká ekonomika zpomaluje a potřebuje uvolněnější podmínky. HDP se ve třetím čtvrtletí oproti předchozímu zvýšil o 0,9 procenta, meziročně pak o 4,2 procenta. To je o polovinu procentního bodu méně, než kolik očekával trh. Průmyslová produkce v říjnu meziročně klesla o 7,6 procenta. Snížila se i stavební výroba, která meziročně poklesla o 1,1 procenta.
"Centrální banka snížila sazby především v reakci na prudké zhoršování vyhlídek pro hospodářský růst. Současně se inflace znovu vyvíjí o poznání lépe, než čekala prognóza centrální banky," řekl deníku Aktuálně.cz hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Pokles inflace je podle Singera možné připsat na vrub zahraničním vlivům. "Inflace klesá dramatičtěji, na konci roku 2009 by se měla pohybovat na úrovni nového dvouprocentního cíle," podotkl viceguvernér.
Pro snížení o 0,5 procentního bodu hlasovali čtyři členové bankovní rady, jeden byl pro třičtvrtěprocentní pokles a jeden redukci o celý procentní bod.
Na druhou stranu česká měna spadla ze své silné pozice a dnes oslabila na hranici 26,50 CZK/EUR. Dolar se obchoduje za 18,71 koruny. "Podle našeho modelu rovnovážného kurzu je koruna již o tři procenta podhodnocena. Za normálních okolností by takový vývoj kurzu představoval inflační riziko. Nyní však inflace rychle klesá a naopak oslabení kurzu koruny může alespoň částečně zmírnit dopady recese v eurozóně," říká ekonom Patria Finance David Marek.
| Bojíte se o práci? Šetříte? Diskutujte o finanční krizi |
Banky vyčkávají, jak se povede ekonomice
Centrální banka snížila sazby naposledy počátkem minulého měsíce. Pokles o 75 bazických bodů na 2,75 procenta byl pro trh nečekaný. Tentokrát ale analytici se snížením počítali, ohlašovali ho i někteří centrální bankéři.
Pokud jde o ceny úvěrů, trendem snižování se zatím české banky příliš neřídí a půjčují za vyšší úrokové sazby než na počátku letošního roku. "Ochota bank snižovat úrokové sazby u úvěrů adekvátně poklesu sazeb ČNB je v posledních týdnech poměrně nízká. Banky vyčkávají na to, jak bude ekonomická krize v následujících měsících zasahovat českou ekonomiku," vysvětluje analytik Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus. "Vzhledem k současné ekonomické situaci předpokládám, že banky zůstanou u opatrné strategie a ani na dnešní snížení úrokových sazeb příliš nezareagují."
Výrazné snižování odhadů růstu HDP pro příští rok podle Hatlapatky vede ke zvyšování rizikové přirážky ze strany bank. Rozdíl mezi repo sazbou ČNB a skutečnými tržními úrokovými sazbami komerčních bank tak roste. "Jinými slovy, neočekávám, že by tržní úrokové sazby klesly o půl procentního bodu."
U úročení vkladů je ale situace poněkud odlišná než u úvěrů. Česká spořitelna například v průměru snížila úroky na vkladech o přibližně 20 bodů. "Snížení úroků se dotklo zejména vkladových účtů, na vkladních knížkách jsme s úrokovými sazbami nehýbali," řekla Pavla Langová z tiskového centra České spořitelny.
| Čtěte blog ekonoma Tomáše Sedláčka: Jaké jsou výhody finanční krize? |
Mezibankovní trh je stále v napětí
Na mezibankovním trhu, který bankéři při svém rozhodování rovněž brali v úvahu, stále panuje napětí. A tato nejistota omezuje vliv měnové politky na ekonomiku. Krok centrální banky se v něm podle Bureše odrazí jen nepatrně. "Ke znatelnějšímu poklesu českých mezibankovních sazeb by mohlo dojít až během ledna a února, kdy opadne sháňka po likviditě před koncem roku a měly by se více projevit její systémové přebytky na českém finančním trhu," odhaduje ekonom.
Mezibankovní trh je pro české bankovnictví jedním z hlavních ukazatelů toho, jak se vyrovnává s finanční krizí. Čím nižší sazby jsou, tím snadněji si banky mohou mezi sebou půjčovat peníze, mají-li jich dočasně nedostatek.
K dramatickému snížení celkových objemů došlo přitom na českém mezibankovním trhu v polovině října, kdy byla situace ve světě nejkritičtější. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to potvrdil Jiří Kunert, prezident Bankovní asociace a šéf UniCredit Bank. Za předpokladu, že byl mezibankovní trh na jaře 2008 na sto procentech, v říjnu pak poklesl prakticky na 10 až 20 procent.
ČNB bude podle analytiků úrokové sazby snižovat i v novém roce. "Do poloviny příštího roku nadále počítáme se snížením hlavní úrokové sazby ČNB na úroveň 1,50 procenta," dodává ekonom Michal Brožka z Raiffeisenbank.
Čtěte více:
