Magická hranice dvou bilionů amerických dolarů je pokořena. Zatímco ještě před třemi měsíci devizové rezervy Číny nedosahovaly této úrovně, ke konci června už měly hodnotu 2,13 biliónů dolarů. Za druhé čtvrtletí letošního roku tak vzrostly o 178 miliard..
Zásoba cizích měn se v Číně zvyšuje tak rychle proto, že nejlidnatější hospodářství na světě dokáže i přes globální recesi rychle růst. V prvním čtvrtletí vzrostl čínský HDP meziročně o 6,1 %, což bylo sice méně než v předchozím čtvrtletí, avšak poslední odhady agentury Bloomberg hovoří o tom, že v druhém kvartálu bude zaznamenán růst produktu meziročně o 7,8 %. Skutečné číslo se dozvíme ve čtvrtek.
Existuje zde navíc důvod věřit, že rychlý růst bude díky vládním stimulačním operacím pokračovat i v dalších čtvrtletích. Tento předpoklad potvrzují i dílčí ukazatele jako poslední maloobchodní tržby nebo průmyslová výroba.
Potenciální zrychlování růstu napovídá zahraničním subjektům, že je vhodné v Číně investovat, protože v budoucnu se jimi vyrobené produkty střetnou s vysokou poptávkou po nich. A jestliže nechtěly v Číně rozjet vlastní business, ale "pouze" chtěly nakupovat do svých portfolií čínské akcie, uspěly - od začátku roku už hlavní čínský akciový index posílil o 75 %.
Kdo chce ovšem v Číně investovat, musí svou měnu vyměnit za čínský juan. Tak se do rukou čínských institucí dostávají zahraniční měny. Ekonomové jsou navíc toho názoru, že tento proces bude pokračovat. "Rychlost přítoků zahraničních měn bude zrychlovat v budoucích měsících, protože čínská expanze přitahuje investory, což znamená velkou výzvu pro měnovou politiku," říká analytik Industrial Bank v Šanghaji Lu Zhengwei.
Příliv zahraničního kapitálu totiž zvýší tlak na posílení juanu, který čínští představitelé nevidí rádi, protože chtějí naopak udržovat čínskou měnu podhodnocenou, aby se domácí ekonomice lépe vyváželo.
Z jakých měn se čínské devizové rezervy, které jsou největší na světě, skládají? Ze dvou třetin z amerických dolarů, zbytek je v eurech, japonských jenech a britských librách.
Právě velkého zaměření na dolar se však čínští vůdci obávají. Díky expanzivní měnové politice americké centrální banky FED by totiž mohl dolar oslabovat a Čína tak utrpět ztráty. Dodejme, že Čína je největším držitelem amerických státních dluhopisů, které vlastní v souhrnné hodnotě přes 700 miliard dolarů.
Čínské představitele vedla tato situace k prohlášením, že budou své devizové rezervy více diverzifikovat a že je potřeba ustavit jinou celosvětovou rezervní měnu než americký dolar. Nejvyšší vedení čínské centrální banky se však nechalo minulý měsíc slyšet, že žádné razantní kroky v tomto smyslu nepodnikne.
Čína totiž balancuje nad hlubokou propastí. Na jedné straně se bojí oslabení dolaru a zvýšení inflace v USA a chtěla by se dolarových rezerv zbavit. Na druhé straně však, pokud to bude činit příliš rychle, může způsobit velký výprodej dolarů i mezi jinými subjekty, což by jí přineslo velké ztráty. Jistá neshoda slov a činů čínských institucí je tedy v tomto směru poměrně pochopitelná.
| Čtěte také: Čínská ekonomika je opět připravena ke zrychlení růstu |
| Petr Hlaváč autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers |
