Češi platí na bydlení o polovinu větší úrok, než je průměr eurozóny. Má to svůj důvod

Olga Skalková Olga Skalková
13. 12. 2018 6:26
Evropané, kteří si berou úvěr na bydlení, zaplatí na úrocích většinou méně, než kdyby si ho zařizovali před rokem. Čechům naopak tyto úvěry zdražily, a to dost výrazně. Podle říjnové statistiky Evropské centrální banky české banky tyto úvěry poskytovaly v průměru za 2,77 procenta. Česko je tak v úvěrech na bydlení osmou nejdražší zemí Evropské unie.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Podle evropského srovnání, které zahrnuje hypotéky a úvěry stavebních spořitelen, vůbec nejlevněji lidem na bydlení půjčují banky ve Finsku, a to za úrok nižší než jedno procento. Do skupiny nejlevnějších zemí patří i Slovensko s průměrným úrokem 1,48 procenta.

Nejdráže na bydlení půjčují rumunské banky, a to za úrok blížící se šesti procentům. V zemích, kde se platí eurem, byla v říjnu průměrná sazba úvěrů na bydlení na úrovni 1,82 procenta ročně. Znamená to, že na úrocích platí Češi o polovinu víc, než je průměr eurozóny.

Hypotéky jsou nyní pro Čechy nákladnější hlavně kvůli vyšší ceně peněz. Ta plyne z toho, že ČNB na rozdíl od ECB už rok a půl zvyšuje sazby, zatímco v eurozóně jsou stále na nule.

O důležitosti měnové politiky centrálních bank svědčí i fakt, že v době, kdy byly české sazby s evropskými srovnatelné, se na podobných úrovních pohybovaly i úroky z úvěrů na bydlení.

"Sazby z úvěrů na bydlení jsou v Česku aktuálně téměř procentní bod nad úrovní průměru eurozóny. Například v letech 2006 až 2008 jsme však už zažili období, kdy byl rozdíl českých sazeb oproti těm v eurozóně nulový," říká Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Úrokové sazby úvěrů na bydlení pro domácnosti (v %)

Finsko 0,89
Portugalsko 1,34
Švédsko 1,47
Slovensko 1,48
Francie 1,51
Lucembursko 1,72
Belgie 1,81
průměr eurozóny 1,82
Rakousko 1,82
Německo 1,86
Itálie 1,88
Španělsko 1,99
Velká Británie 2,09
Litva 2,21
Dánsko 2,22
Kypr 2,23
Nizozemsko 2,40
Slovinsko 2,40
Estonsko 2,49
Lotyšsko 2,58
Malta 2,64
Česko 2,77
Řecko 2,95
Irsko 2,97
Bulharsko 3,26
Chorvatsko 3,35
Polsko 4,39
Maďarsko 4,86
Rumunsko 5,73

Pozn.: země mimo eurozónu jsou uvedeny kurzívou

Kromě rozdílů v nastavení sazeb centrálních bank ovlivňují sazbu, kterou platí klient, i to, jak se v dané zemi splácejí úvěry. To je faktor, který je v Česku velice příznivý. Hodně také záleží na tom, jak si banky konkurují a jak jsou ochotné kvůli boji o klienta snižovat své marže.

To je situace, ke které v Česku také dochází. Výši sazeb pro klienty příznivě ovlivňuje i to, že část úvěrů na bydlení mohou banky v Česku financovat z obrovského objemu levných peněz na vkladech. Nejsou proto zcela závislé na získávání zdrojů z finančního trhu.

"Růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů v Česku tak ani zdaleka nereflektuje relativně rychlé utahování měnových podmínek," říká analytik Raiffeisenbank František Táborský a naráží tak na to, že úroky na úvěrech na bydlení nerostou v Česku tak rychle jako sazby ČNB.

Je tak podle něj pravděpodobné, že stav, kdy jsou v Česku úvěry na bydlení nákladnější než v eurozóně, bude platit delší dobu.

"Rozdíl mezi sazbami se bude dále rozšiřovat minimálně do poloviny příštího roku. Pak by však měla začít růst očekávání trhu ohledně prvního zvýšení sazeb ECB a s tím porostou i tržní úrokové sazby v eurozóně. Úrokový diferenciál mezi naší ekonomikou a eurozónou se tak začne postupně snižovat," říká Táborský.

Záležet však také bude na tom, jak rychle bude ČNB pokračovat ve zvyšování svých sazeb. "Očekáváme, že tuzemská centrální banka zvýší své sazby v únoru a březnu příštího roku a následně právě v reakci na ECB ve druhé polovině roku. V případě slabší koruny však může přijít zvýšení více a rozdíl oproti eurozóně se dále prohloubí. Tento vývoj budou reflektovat i sazby na hypotečním trhu," dodal Táborský.

"Historického dna úrokových sazeb úvěrů na bydlení jsme dosáhli v srpnu 2016, kdy reálné sazby začínaly jedničkou a úvěry byly běžně poskytovány v pásmu 1,6 až 1,9 procenta ročně. V této době jsme patřili ke skupině zemí s nejnižší úrokovou sazbou," říká Libor Ostatek, šéf makléřské společnosti Golem Finance, která prodává hypotéky většiny bank.

Podle něj se úroky na bydlení v bankách nyní dostaly už nad tři procenta. "ČNB avizuje v příštím roce další růst sazeb. Věřím, že dynamika růstu sazeb však nebude tak rychlá jako ve druhé polovině letošního roku. Pro české domácnosti by bylo velmi dobré, pokud by sazby v příštím roce zůstaly pod úrovní čtyř procent," dodal Ostatek. 

 

Právě se děje

před 7 minutami

Britský herec Terry Jones ze skupiny Monty Python daroval mozek vědcům

Jones trpěl poměrně vzácným druhem demence, která postihuje především čelní oblast mozku. Herec měl podle britského tisku v posledních letech problémy s komunikací a porozuměním.

Jeho mozek byl podle The Daily Telegraph uložen v neurologickém institutu londýnské univerzity UCL. "Výzkum mozkových tkání nám pomáhá v pochopení těchto nemocí. Darování mozku není zdaleka běžné, velice si toho ceníme," řekl Thomas Warner, který má v UCL na starosti mozkovou banku.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

V Česku pracuje víc Britů, od hlasování o brexitu jich přibyla třetina

V Česku přibylo od referenda o brexitu pracovníků z Británie. Proti červnu 2016, kdy se ve Spojeném království hlasovalo o odchodu z EU, se počet britských zaměstnanců zvedl o víc než třetinu. Vzrostl také počet Britů a Britek, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zvýšil se o 55 procent. Vyplývá to ze statistik úřadu práce a ministerstva vnitra. Britové tvoří ve srovnání s jinými cizinci jen malou skupinu. V ČR jich je přes 8300. Počet přistěhovalců z této země rostl v posledních letech ale víc než z jiných starých zemí EU.

Česko už loni na jaře přijalo zákon, který v případě brexitu bez dohody zaručuje do konce letoška lidem z Británie stejné zacházení jako ostatním lidem z EU. Mají stejné postavení jako Češi a Češky. Další vývoj bude záviset na výsledku vyjednávání.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V porotě letošní soutěže Miss Germany zasednou po 93 letech pouze ženy

Zasedne v ní například přebornice v karate, televizní hlasatelka či bývalá krajně pravicová politička. Poprvé za 93 let existence v ní ale nebude zastoupen ani jeden muž, napsal britský list The Times.

Motto nově koncipované Miss Germany zní "Podpora autentických žen". Šestnáct adeptek na titul porotkyně příští měsíc posoudí na základě jejich osobností a životních příběhů.

Neznamená to, že se v porotě v budoucnu už žádný muž neobjeví, řekl šéf soutěže Max Klemmer. Nicméně každý, kdo se bude chtít porotcem stát, bude muset projít testem, zda se ztotožňuje s novým konceptem soutěže.

Zdroj: ČTK
Další zprávy