Kartový terminál v každé vsi. Obchody dostanou zařízení zdarma, poplatkům se nevyhnou

ČTK ČTK
25. 2. 2020 17:19
Češi mají mít do budoucna možnost platit kartou na více místech než dosud. Je to cílem memoranda k podpoře bezhotovostních transakcí a digitalizaci plateb, které v úterý podepsalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) s kartovými společnostmi Mastercard a Visa, bankovními domy ČSOB a Solitea Pay a podnikatelskými asociacemi.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Podle aktuálních dat asociací a společností, které dokument podepsaly, je v Česku zhruba 215 000 terminálů.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že během příštích tří let má v ČR přibýt dalších 30 000 terminálů, 10 000 každý rok. V úterý podepsané memorandum podle něj mimo jiné podnikatelům umožní bezplatně si terminál na jeden rok zapůjčit. "Více než miliardu transakcí hradíme platebními kartami, z toho 853 milionů transakcí bylo bezkontaktních, v tom jsme na prvním místě v Evropě," řekl Havlíček.

Současná kampaň má podle něj cílit na zvýšení celkového počtu terminálů, ve kterém ČR za evropským průměrem zatím zaostává. "Kampaň má jasný cíl - posunout se nad průměr Evropské unie, to znamená z 21 terminálů na 1000 obyvatel se dostat na 24 terminálů na 1000 obyvatel. Do projektu bychom chtěli zakomponovat přibližně 10 000 malých a středních podnikatelů a živnostníků. Záměrně říkám malých, protože u těch velkých je mít terminál už teď více méně samozřejmá věc," dodal ministr.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že vybraní živnostníci dostanou terminál zdarma na první rok zejména kvůli podpoře poslední vlny elektronické evidence tržeb (EET). Květnové rozšíření EET se bude týkat například řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů a taxikářů. "V současné době platí menší obchodník za terminál měsíční paušál v řádu stovek korun až do zhruba 1500 Kč měsíčně. Z každé platby pak platí 0,5- až dvouprocentní poplatek zpracující bance," dodal.

Účastníci dnešního memoranda se mimo jiné zavazují pracovat na tom, aby bezhotovostní platby byly všeobecně dostupné a přístup k těmto platbám byl na stejné úrovni jako přístup k platbám v hotovosti. MPO uvedlo, že je připraveno diskutovat i související legislativu. Například zákon o omezení plateb v hotovosti stanovuje limit 10 500 eur (270 000 Kč), zatímco v zemích EU jde většinou o 5000 eur, podotklo. Memorandum podle ministerstva však neznamená omezení plateb v hotovosti, ale rozšíření platebních možností s využitím moderních technologií.

"Češi považují platby kartou za jednoduché a bezpečné, v jejich používání jim primárně brání absence platebních terminálů u obchodníků. Z výzkumů společnosti Mastercard vyplývá, že 22 procent plateb nemohou Češi zaplatit bezhotovostně, protože obchodník neakceptuje karty, tím se i sám obchodník připravuje o tržby," uvedl dnes generální ředitel Mastercard pro ČR a Slovensko Michal Čarný.

"Počet míst, kde lze v Česku platit kartou, má stále velký prostor pro růst," potvrdil regionální manažer Visy pro ČR a Slovensko Marcel Gajdoš. Radek Horák z ČSOB dodal, že obchodníci, kteří přijímají karty, vydělávají v průměru o 12 až 18 procent víc než ti, kteří přijímají jen hotovost.

Podle Dohnala je nicméně pravděpodobné, že i přes dnešní memorandum hlavní subjekty trhu nebudou mít motivaci poplatky vybírané od podnikatelů v souvislosti s platbami kartou ve větší míře snižovat. "Neexistuje totiž nic zdarma," dodal.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy