Praha - Zní to jako omyl: významná evropská observatoř se nachází v Chile. Ale je to pravda.
Evropská jižní observatoř (ESO) je skutečně na jižní polokouli. A poušť Atacama, vlastně kamenitou pustinu v severní Chile, si astronomové pro její umístění nevybrali náhodou.
"Je to jedno z nejsušších míst na Zemi, takže se tam prakticky nevyskytuje vodní pára, která by rušila v pozorování vesmíru," popisuje Jan Palouš, český zástupce v Radě ESO, jejíž zasedání probíhá v úterý a ve středu v Praze.
Protože na tamní pustině nic neroste, neusazuje se na teleskopy pyl, který by kazil pozorování. A ještě je to daleko od všech měst, takže v noci neruší žádné světlo.
Pozorování na počítačové obrazovce
Od loňského roku je mezi třinácti členy ESO i Česká republika. Mimo jiné z toho vyplývá, že na observatoři v Chile pracuje český astronom Stanislav Štefl. A čeští hvězdáři mohou přístroje využívat.
"Českých žádostí o pozorovací čas postupně přibývá, podle toho, jak si naši astronomové na členství v Evropské jižní observatoři zvykají," konstatuje Jan Palouš.
Schválení projektu pro pozorování oblohy ovšem automaticky neznamená, že se dotyčný astronom musí vydat až do Chile. Zhruba polovina pozorovacích projektů se uskuteční tak, že obsluha observatoře natáčí teleskopy požadovaným směrem, a autorovi žádosti jen pošle pořízené snímky vesmíru k vyhodnocení v jeho počítači.
| Čtěte také: Patnáctiletí hvězdáři z Písku vyhráli cestu do Chile |
ALMA má být mezikontinentální
Celá observatoř, založená už v roce 1962, se skládá ze tří autonomních hvězdáren. Leží sice všechny ve stejné oblasti, ale jsou od sebe vzdáleny stovky kilometrů.
Jedním z těchto míst, na náhodní plošině v nadmořské výšce 5100 metrů, je hvězdárna Llano de Chajnantor. Tam by měla za pár let pracovat soustava 64 propojených radioteleskopů zvaná ALMA. Přístroje už však nebudou jenom evropské; zúčastněným evropským zemím jich bude patřit 25, stejné množství bude sloužit astronomům z USA a 14 zařízení má být z Japonska.
Jak už to ovšem u velkých výzkumných projektů bývá, provází je zpoždění a nedostatek peněz. Takže původní plán zahájit sledování vesmíru pomocí radioteleskopů ALMA v roce 2012 bude s vysokou pravděpodobností opožděn.
Planety mimo naši Sluneční soustavu
Přístroje z Evropské jižní observatoře umožňují pozorovat galaxie a také zkoumat, jak se vytvářejí hvězdy.
Díky datům z této observatoře našli astronomové několik exoplanet, neboli planet obíhající hvězdy mimo naši Sluneční soustavu. Právě zde loni našli vzdálenou planetu, která by mohla být vhodná pro život.
| Více čtěte: Vědci našli novou Zemi. Počkají na signál |
