reklama
 
 

Vědci našli novou Zemi. Počkají na signál

25. 4. 2007 12:00
Jestli na ní žije E.T., se však zatím nedá určit

Ženeva - Hvězdáři poprvé našli, či spíše vypočítali ve vesmíru místo, které by bylo přesně vhodné k životu pro pozemšťany. Anebo pro nám podobné inteligentní bytosti.

Planeta leží v souhvězdí Vah, je jen o něco málo větší než naše Země a teplota na ní se pohybuje mezi nulou a čtyřiceti stupni Celsia. Což umožňuje existenci kapalné vody. Právě voda v kapalném stavu je podstatná pro vznik života, jak jej známe.

Proto ji také sondy usilovně hledají na Marsu. Tam, jak je už známo, se nachází led a také vodní pára, zřejmě sublimovaná bez kapalného mezistupně. Ale co kdyby v podzemí bylo tepleji, voda tam tekla a život existoval? ptají se vědci. Na Marsu se však dá čekat nejvýše to, že tam žijí nějaké mikroorganismy.

Zato nově objevená planeta by mohla nabídnout skutečným rostlinám a živočichům příjemnější podmínky.

Objev z Chile

Našel ji mezinárodní tým astronomů s využitím teleskopu na Evropské jižní observatoři, kterou evropské země vybudovaly v Chile. Hvězdáři sledovali hvězdu Gliese 581, která od nás leží 20,5 světelného roku.

O observatoři se více dozvíte v článku Studenti z Písku vyhráli světovou astronomickou soutěž

Hvězda Gliese 581 patří do kategorie červených trpaslíků, a je tedy podstatně chladnější než naše Slunce. Pozorování lehkých pravidelných posunů v její pozici se dá matematicky vysvětlit pouze tím, že hvězdu obíhají dvě planety. Jedna je vzdálenější a asi osmkrát větší než Země.

Zato druhá by měla být jen zhruba o polovinu větší než naše planeta. Je blízko ke své hvězdě, obíhá ji třináct dní, a tak dlouho tam tedy trvá "rok".

"Je to předně vzdálenost, jaká umožňuje teplotu vhodnou pro kapalnou vodu," pochvaluje si jeden ze zúčastněných astronomů Stéphane Udry ze Ženevské hvězdárny.

Dvě stovky exoplanet

Tím ovšem znalosti o nové exoplanetě, jak se říká planetám mimo naši sluneční soustavu, v podstatě končí. Astronomové nejsou za současných znalostí schopni určit, zda tam opravdu voda či dokonce život jsou.

Astronomové už znají přes dvě stovky exoplanet. Je to však poprvé, kdy objevili planetu, která podmínkami pro život připomíná Zemi. Ostatní tato dosud známá tělesa zřejmě obíhají příliš blízko či příliš daleko od své hvězdy, takže je na nich buď pekelné vedro, nebo stejně vražedný mráz.

Existenci exoplanet hvězdáři většinou vypočítají podle gravitačního vlivu planety na její slunce. Jen zcela výjimečně objekt opravdu zahlédnou, když prochází před svým sluncem v pozici, která je vidět ze Země.

Příliš daleko na návštěvu

Nyní se astronomové zaměří na sledování nové planety. Pokud by na ní byl život našeho typu, dá se čekat, že by odtud mohly přicházet rádiové signály. Podobné, jaké do vesmíru posílá pozemské televizní či rozhlasové vysílání. Takové signály vzdálenost k Zemi urazí stejně rychle jako světlo, tedy v tomto případě za více než dvacet let.

Současná technologie však neumožňuje jakýkoli přímější kontakt. Nejvzdálenější pozemská sonda Voyager 1 odstartovala před třiceti lety a je dnes vzdálena asi čtrnáct světelných hodin od Země. K nové exoplanetě by touto rychlostí dorazila za nějakých 385 000 let. 

Další texty z rubriky Věda najdete ZDE.

autor: Josef Tuček | 25. 4. 2007 12:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama