Vědci našli novou Zemi. Počkají na signál

Josef Tuček
25. 4. 2007 12:00
Jestli na ní žije E.T., se však zatím nedá určit
Takto možná vypadá planeta mimo naši sluneční soustavu.
Takto možná vypadá planeta mimo naši sluneční soustavu. | Foto: ESO

Ženeva - Hvězdáři poprvé našli, či spíše vypočítali ve vesmíru místo, které by bylo přesně vhodné k životu pro pozemšťany. Anebo pro nám podobné inteligentní bytosti.

Planeta leží v souhvězdí Vah, je jen o něco málo větší než naše Země a teplota na ní se pohybuje mezi nulou a čtyřiceti stupni Celsia. Což umožňuje existenci kapalné vody. Právě voda v kapalném stavu je podstatná pro vznik života, jak jej známe.

Proto ji také sondy usilovně hledají na Marsu. Tam, jak je už známo, se nachází led a také vodní pára, zřejmě sublimovaná bez kapalného mezistupně. Ale co kdyby v podzemí bylo tepleji, voda tam tekla a život existoval? ptají se vědci. Na Marsu se však dá čekat nejvýše to, že tam žijí nějaké mikroorganismy.

Zato nově objevená planeta by mohla nabídnout skutečným rostlinám a živočichům příjemnější podmínky.

Objev z Chile

Našel ji mezinárodní tým astronomů s využitím teleskopu na Evropské jižní observatoři, kterou evropské země vybudovaly v Chile. Hvězdáři sledovali hvězdu Gliese 581, která od nás leží 20,5 světelného roku.

Zatmění Slunce.
Zatmění Slunce. | Foto: Reuters
O observatoři se více dozvíte v článku Studenti z Písku vyhráli světovou astronomickou soutěž

Hvězda Gliese 581 patří do kategorie červených trpaslíků, a je tedy podstatně chladnější než naše Slunce. Pozorování lehkých pravidelných posunů v její pozici se dá matematicky vysvětlit pouze tím, že hvězdu obíhají dvě planety. Jedna je vzdálenější a asi osmkrát větší než Země.

Zato druhá by měla být jen zhruba o polovinu větší než naše planeta. Je blízko ke své hvězdě, obíhá ji třináct dní, a tak dlouho tam tedy trvá "rok".

Evropská jižní observatoř v Chile.
Evropská jižní observatoř v Chile. | Foto: European Southern Observatory

"Je to předně vzdálenost, jaká umožňuje teplotu vhodnou pro kapalnou vodu," pochvaluje si jeden ze zúčastněných astronomů Stéphane Udry ze Ženevské hvězdárny.

Dvě stovky exoplanet

Tím ovšem znalosti o nové exoplanetě, jak se říká planetám mimo naši sluneční soustavu, v podstatě končí. Astronomové nejsou za současných znalostí schopni určit, zda tam opravdu voda či dokonce život jsou.

Astronomové už znají přes dvě stovky exoplanet. Je to však poprvé, kdy objevili planetu, která podmínkami pro život připomíná Zemi. Ostatní tato dosud známá tělesa zřejmě obíhají příliš blízko či příliš daleko od své hvězdy, takže je na nich buď pekelné vedro, nebo stejně vražedný mráz.

Existenci exoplanet hvězdáři většinou vypočítají podle gravitačního vlivu planety na její slunce. Jen zcela výjimečně objekt opravdu zahlédnou, když prochází před svým sluncem v pozici, která je vidět ze Země.

Příliš daleko na návštěvu

Nyní se astronomové zaměří na sledování nové planety. Pokud by na ní byl život našeho typu, dá se čekat, že by odtud mohly přicházet rádiové signály. Podobné, jaké do vesmíru posílá pozemské televizní či rozhlasové vysílání. Takové signály vzdálenost k Zemi urazí stejně rychle jako světlo, tedy v tomto případě za více než dvacet let.

Současná technologie však neumožňuje jakýkoli přímější kontakt. Nejvzdálenější pozemská sonda Voyager 1 odstartovala před třiceti lety a je dnes vzdálena asi čtrnáct světelných hodin od Země. K nové exoplanetě by touto rychlostí dorazila za nějakých 385 000 let. 

Jan Šafář z olomouckého Ústavu experimentální botaniky ukazuje vzorky pšeničné DNA, "uložené" v bakteriích a zchlazené v mrazáku na minus 80 stupňů.
Jan Šafář z olomouckého Ústavu experimentální botaniky ukazuje vzorky pšeničné DNA, "uložené" v bakteriích a zchlazené v mrazáku na minus 80 stupňů. | Foto: Josef Tuček
Další texty z rubriky Věda najdete ZDE.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Smutná dokončila sedmdesátikilometrovou Marcialongu sedmá

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná obsadila sedmé místo v sedmdesátikilometrovém závodě Marcialonga. V průběžném pořadí česká reprezentantka uhájila čtvrté místo, ale její odstup na třetí pozici se zvětšil z 15 na na 115 bodů. Nejlepší z Čechů byl devatenáctý Jiří Pliska, o místo za ním dojel laufařský matador Stanislav Řezáč.

Závod vyhráli Norové Kari Vikhagen Gjeitnesová a Tore Björseth Berdal. V čele dálkového seriálu Ski Classics jsou jejich krajani Astrid Öyre Slindová a nově Tord Asle Gjerdalen.

Smutná doběhla do cíle v Cavalese s více než sedmiminutovou ztrátou. Nejprve se držela v pětičlenné vedoucí skupině, ale postupně odpadla. "Dlouho jsem se cítila dobře a držela se na čtvrtém pátém místě. Pak mi ale najednou přestaly jet lyže. Udělali jsme asi chybu, že jsme se ráno na poslední chvíli rozhodli pro jiné lyže, než které nám vyšly včera v testu," uvedla Smutná v tiskové zprávě týmu Lukáše Bauera eD system.

Pro Řezáče je 20. místo nejlepším výsledkem v sezoně. "Udělalo mi radost. Zvlášť na Marcialonze, což je specifický, dlouhý a opravdu těžký závod," uvedl Řezáč v tiskové zprávě týmu Slavia Pojišťovna, v jehož barvách jezdí.

Marcialonga, závod seriálu Ski Classics v dálkovém lyžování v Trentinu (70 km):

Muži: 1. Berdal (Nor./Koteng) 3:05:52,0, 2. Gjerdalen -1,5, 3. Eliassen (oba Nor./Ragde Eiendom) -2,7, …19. Pliska (ČR/Silvini Madshus) -59,3, 20. Řezáč (ČR/Slavia Pojišťovna) -1:06,9, 37. Sedláček (ČR/Silvini Madshus) -2:35,0.

Průběžné pořadí: 1. Gjerdalen 705, 2. Hoelgaard (Nor./Koteng) 680, 3. Pedersen (Nor./Kaffebryggeriet) 673, …35. Řezáč 209, 38. Pliska 174, 40. Štoček (ČR/Vltava Fund) 157.

Ženy: 1. Gjeitnesová 3:21:59,2, 2. Slindová (obě Nor./Koteng) -7, 3. Korsgrenová (Švéd./Ramudden) -57,4, …7. Smutná (ČR/eD system Bauer) -7:18,6, 19. Grohová (ČR/Silvini Madshus) -15:21,0, 25. Klementová (ČR/Vltava Fund) -24:59,1.

Průběžné pořadí: 1. Slindová 945, 2. Johanssonová Norgrenová (Švéd./Lager 157) a Gjeitnesová obě 875, 4. Smutná 760, …21. Grohová 225, 23. Klementová a Moravcová (Slavia Pojišťovna) obě 197.

před 54 minutami

Suverénní Klaebo vyhrál už třináctý sprint v řadě

Již třináct sprintů neprohrál hvězdný norský běžec Johannes Hösflot Klaebo ve Světovém poháru. Další triumf si připsal v Oberstdorfu, mezi ženami zvítězila Natalija Něprjajevová z Ruska. Vůbec první body ve sprinterských bojích si dnes připsala specialistka na distanční závody Kateřina Razýmová díky 25. místu. Další Češi se do elitní třicítky nevešli.

Klaebo neprohrál ani jediný sprint, do kterého nastoupil, od listopadu 2018 v Lillehammeru. V dnešním finále klasickou technikou byl o dvě sekundy rychlejší než Paal Golberg a úspěch Norů završil třetím místem Erik Valnes.

Něprjajevová o 26 setin zdolala vítězku dvou sprintů této sezony Anamariji Lampičovou ze Slovinska a slavila první triumf ve Světovém poháru. V jeho pořadí si polepšila na druhou příčku za Norku Therese Johaugovou, která dnes vypadla ve čtvrtfinále stejně jako Razýmová. Pro ni je dnešní postup z kvalifikace dalším úspěchem v životní sezoně.

Závody SP v běhu na lyžích v Oberstdorfu (Německo) - sprint klasicky:

Muži:

1. Klaebo 3:29,46, 2. Golberg -1,99, 3. Valnes (všichni Nor.) -2,37, 4. Pellegrino (It.) -3,06, 5. Svensson (Švéd.) -8,89, 6. Retivych (Rus.) -9,66, …v kvalifikaci 48. Novák, 49. Šeller, 65. Černý (všichni ČR).

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Bolšunov (Rus.) 1457 b., 2. Klaebo 1222, 3. Usťugov (Rus.) 851, 4. Niskanen (Fin.) 811, 5. Röthe 784, 6. Krüger (oba Nor.) 635, …71. Novák 34, 90. Pechoušek (ČR) 21, 117. Černý 5, 119. Knop 5, 121. Fellner (oba ČR) 5.

Ženy:

1. Něprjajevová (Rus.) 3:27,08, 2. Lampičová (Slovin.) -0,26, 3. Digginsová -2,44, 4. Caldwellová (USA) -3,62, 5. Svahnová (Švéd.) -5,16, 6. Stensethová (Nor.) -30,20, …25. Razýmová, v kvalifikaci 34. Hynčicová, 56. Nováková, 60. Beranová (všechny ČR)

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Johaugová (Nor.) 1553, 2. Něprjajevová 1087, 3. H. Wengová (Nor.) 1020, 4. Digginsová 789, 5. Jacobsenová 749, 6. Östbergová (obě Nor.) 680, …25. Razýmová 234, 38. Janatová (ČR) 109, 46. Nováková 67, 76. Beranová 15.

před 1 hodinou

Digitální daň by mohla začít platit ještě letos, říká Faltýnek

Digitální daň pro internetové firmy v Česku by mohla začít platit ještě letos. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Nevyloučil, že by se její navrhovaná sedmiprocentní výše mohla snížit. Podle předsedy Pirátů Ivan Bartoše by měla činit zhruba tři až pět procent.

Vládní návrh na zavedení digitální daně tento týden v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

"Budeme se snažit protáhnout zákon Sněmovnou tak, aby začal platit ještě v letošním roce," řekl Faltýnek. Rozpočet podle něj letos počítá s příjmem z digitální daně ve výši 2,1 miliardy korun. "My to bereme jako další příspěvek do rozpočtu, aby bylo na plánované výdaje, které jsou schváleny v rozpočtu letošního roku," dodal.

Další zprávy