Vědci našli novou Zemi. Počkají na signál

Josef Tuček
25. 4. 2007 12:00
Jestli na ní žije E.T., se však zatím nedá určit
Takto možná vypadá planeta mimo naši sluneční soustavu.
Takto možná vypadá planeta mimo naši sluneční soustavu. | Foto: ESO

Ženeva - Hvězdáři poprvé našli, či spíše vypočítali ve vesmíru místo, které by bylo přesně vhodné k životu pro pozemšťany. Anebo pro nám podobné inteligentní bytosti.

Planeta leží v souhvězdí Vah, je jen o něco málo větší než naše Země a teplota na ní se pohybuje mezi nulou a čtyřiceti stupni Celsia. Což umožňuje existenci kapalné vody. Právě voda v kapalném stavu je podstatná pro vznik života, jak jej známe.

Proto ji také sondy usilovně hledají na Marsu. Tam, jak je už známo, se nachází led a také vodní pára, zřejmě sublimovaná bez kapalného mezistupně. Ale co kdyby v podzemí bylo tepleji, voda tam tekla a život existoval? ptají se vědci. Na Marsu se však dá čekat nejvýše to, že tam žijí nějaké mikroorganismy.

Zato nově objevená planeta by mohla nabídnout skutečným rostlinám a živočichům příjemnější podmínky.

Objev z Chile

Našel ji mezinárodní tým astronomů s využitím teleskopu na Evropské jižní observatoři, kterou evropské země vybudovaly v Chile. Hvězdáři sledovali hvězdu Gliese 581, která od nás leží 20,5 světelného roku.

Zatmění Slunce.
Zatmění Slunce. | Foto: Reuters
O observatoři se více dozvíte v článku Studenti z Písku vyhráli světovou astronomickou soutěž

Hvězda Gliese 581 patří do kategorie červených trpaslíků, a je tedy podstatně chladnější než naše Slunce. Pozorování lehkých pravidelných posunů v její pozici se dá matematicky vysvětlit pouze tím, že hvězdu obíhají dvě planety. Jedna je vzdálenější a asi osmkrát větší než Země.

Zato druhá by měla být jen zhruba o polovinu větší než naše planeta. Je blízko ke své hvězdě, obíhá ji třináct dní, a tak dlouho tam tedy trvá "rok".

Evropská jižní observatoř v Chile.
Evropská jižní observatoř v Chile. | Foto: European Southern Observatory

"Je to předně vzdálenost, jaká umožňuje teplotu vhodnou pro kapalnou vodu," pochvaluje si jeden ze zúčastněných astronomů Stéphane Udry ze Ženevské hvězdárny.

Dvě stovky exoplanet

Tím ovšem znalosti o nové exoplanetě, jak se říká planetám mimo naši sluneční soustavu, v podstatě končí. Astronomové nejsou za současných znalostí schopni určit, zda tam opravdu voda či dokonce život jsou.

Astronomové už znají přes dvě stovky exoplanet. Je to však poprvé, kdy objevili planetu, která podmínkami pro život připomíná Zemi. Ostatní tato dosud známá tělesa zřejmě obíhají příliš blízko či příliš daleko od své hvězdy, takže je na nich buď pekelné vedro, nebo stejně vražedný mráz.

Existenci exoplanet hvězdáři většinou vypočítají podle gravitačního vlivu planety na její slunce. Jen zcela výjimečně objekt opravdu zahlédnou, když prochází před svým sluncem v pozici, která je vidět ze Země.

Příliš daleko na návštěvu

Nyní se astronomové zaměří na sledování nové planety. Pokud by na ní byl život našeho typu, dá se čekat, že by odtud mohly přicházet rádiové signály. Podobné, jaké do vesmíru posílá pozemské televizní či rozhlasové vysílání. Takové signály vzdálenost k Zemi urazí stejně rychle jako světlo, tedy v tomto případě za více než dvacet let.

Současná technologie však neumožňuje jakýkoli přímější kontakt. Nejvzdálenější pozemská sonda Voyager 1 odstartovala před třiceti lety a je dnes vzdálena asi čtrnáct světelných hodin od Země. K nové exoplanetě by touto rychlostí dorazila za nějakých 385 000 let. 

Jan Šafář z olomouckého Ústavu experimentální botaniky ukazuje vzorky pšeničné DNA, "uložené" v bakteriích a zchlazené v mrazáku na minus 80 stupňů.
Jan Šafář z olomouckého Ústavu experimentální botaniky ukazuje vzorky pšeničné DNA, "uložené" v bakteriích a zchlazené v mrazáku na minus 80 stupňů. | Foto: Josef Tuček
Další texty z rubriky Věda najdete ZDE.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy