Brusel - Původně chtěla Evropská komise ve středu s velkou slávou vyhlásit konkrétní obrysy svého ambiciózního ekologického programu.
Jenže poté, co se na ni snesla lavina kritiky od lídrů evropského průmyslu, začal Brusel ustupovat. Uznal totiž argument, že Evropa by nebyla schopná držet krok s Asií a Amerikou, jež žádné povinné uskromnění ve jménu ekologie nechystají.
Vlna odporu se zdvihla především proti plánu Bruselu zrušit systém stávajících emisních povolenek.
Ty jsou dosud přidělovány jednotlivým státům prostřednictvím kvót, ovšem tak vysokých, že pro výrobce není žádný problém emisní limity dodržet. S ušetřenými "odpustky" pak může navíc obchodovat.
Brusel původně uvažoval o tom, že od roku 2020 budou fabriky nakupovat povolenky pouze na jednotné evropské burze, a to za odpovídající, tedy vysoké ceny.
Jenže průmyslová lobby smeč odvrátila - velké podniky prý přesunou výrobu mimo Evropu, kde nebudou muset přísné limity dodržovat.
Nežijeme v izolaci, varovali manažeři
"Mohli bychom získat systém, který by fungoval v izolované Evropě, ale skutečnost je taková, že Evropa nežije v izolaci," citoval list Financial Times z dopisu, který do Bruselu napsali šéfové padesáti největších evropských podniků.
Zvýšený důraz na čistou produkci a biopaliva by zaplatili také spotřebitelé. "Cena elektřiny by v roce 2020 mohla narůst o 10 až 15 procent," citoval server euobserver.com ze studie zadané Evropskou komisí.
Předseda EK José Manuel Barroso proto již prohlásil, že s koncem výhodných povolenek to nebude tak žhavé. "Nemělo by smysl chtít po podnicích redukovat emise, pokud by byl jediným efektem přesun produkce i znečištění do zemí, které emisní disciplínu nemají," prohlásil.
Barroso dokonce připustil, že klíčové podniky evropského hospodářství by mohly povolenky i v budoucnu získávat zadarmo, tedy stejně jako dnes.
A tak jediným přísným plánem, na němž Brusel prozatím trvá, je snižování oxidu uhličitého ve výfukových plynech aut. Jenže i tam se zvedá mocná lobby v podobě německých automobilek.
Uskromnění za 60 miliard eur ročně
I tak ovšem redukce CO2 a nárůst energií z obnovitelných zdrojů přijde EU ročně na 60 miliard eur.
Ekologové si ale myslí, že Evropa by mohla podnikat mnohem víc.
"Evropa chce být lídrem v boji s globálním oteplováním, její plán je ale mnohem slabší než zásady dohodnuté na konferenci na Bali," komentoval postup Bruselu Tony Juniper z organizace Friends of the Earth.
