Česko mírně zaostává za Itálií (95 procent) a Maltou (96 procent) a naopak je nad Španělskem (84 procent) či Portugalskem (74 procent).
Nejnižší HDP na obyvatele v paritě kupní síly má Bulharsko, kde dosahuje 55 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde dosahuje 277 procent průměru Evropské unie. Česko je za Maltou druhou nejlépe postavenou zemí z těch, které vstoupily do Evropské unie po roce 2000.
Česká ekonomika loni rostla o 3,3 procenta, zotavovala se tak po pandemickém propadu o 5,8 procenta z předchozího roku. Evropská unie jako celek v průměru vykázala rychlejší růst, HDP se zvýšil o 5,3 procenta. Nejrychleji z unijních zemí rostlo Irsko, kde se HDP zvýšil o 13,5 procenta, nejslabší byl hospodářský rozvoj Německa, jehož ekonomika posílila o 2,9 procenta.
Česko si loni udrželo postavení země s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii, přestože se zvýšila o 0,2 procentního bodu na 2,8 procenta. Nejlepší hodnoty z pohledu nezaměstnanosti vykazuje tuzemsko šestý rok v řadě. Druhou nejnižší nezaměstnanost mělo loni Polsko, kde činila 3,4 procenta. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla ve Španělsku, kde dosáhla 14,8 procenta. Evropský průměr činil sedm procent.
Průměrná inflace loni dosáhla 3,3 procenta, ceny tak v Česku rostly sedmým nejrychlejším tempem v unijním svazku. Nejvyšší inflaci měli Poláci a Maďaři, obě země vykázaly shodně 5,2 procenta. Naopak v Řecku ceny rostly o 0,6 procenta, zdražování tak bylo nejpomalejší. Evropský průměr byl 2,9 procenta.
Statistická ročenka přináší na více než 800 stránkách souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o třicáté vydání.
