Thomas Edison používal podobnou techniku, když se snažil ve spánku přijít na to, jak vylepšit své vynálezy, jen namísto klíčů držel kovové kuličky. Zní to sice poněkud excentricky, jenže jak dokládá výzkum vědců z pařížského Ústavu pro výzkum mozku a míchy, Dalího a Edisonovo počínání skutečně mohlo fungovat.
Ukazuje se, že prvních zhruba deset minut spánku, známých jako fáze N1, je živnou půdou pro tvůrčí nápady. Vědci to zjistili při jednom experimentu, při němž nechali lidi krátce si zdřímnout poté, co jim zadali matematické úlohy, jež bylo možné vyřešit určitou skrytou zkratkou. Naprostá většina lidí si jí hned nevšimla, co ale bylo podstatně zajímavější, že lidé, kteří si následně krátce zdřímli, měli téměř třikrát větší pravděpodobnost, že při řešení nových podobných matematických problémů přijdou na lepší řešení než ti, kteří si vůbec nezdřímli.
Kouzlo rané fáze spánku N1 tkví podle vědců v tom, že naše mysl je stále ještě trochu v bdělém světě - zůstáváme schopni přijímat vnější informace. Zároveň se však uvolňuje mysl a naše myšlenky plynou volněji. Bohužel tahle fáze trvá krátkých deset minut, načež upadneme do tvrdého spánku a všechny nápadité myšlenky a živé sny, které nás během těch několika prchavých okamžiků potkaly, jsou do rána často zapomenuty.
Zdřímnutím ke kreativitě
Vědci zabývající se spánkem se souvislostí mezi sněním a tvůrčí inspirací zaobírají již desítky let. Dlouho se domnívali, že kreativní myšlenky pocházejí z fáze spánku REM, která je charakteristická rychlým pohybem očí, je bohatá na sny a začíná hodinu nebo déle po začátku spánkového cyklu. Jak se ale nyní ukazuje, ta nejkreativnější fáze spánku přichází daleko dříve - v momentech, které oddělují bdění a počátek spánku.
V další studii zveřejněné letos v květnu v časopise Scientific Reports tým vědců prokázal, že lidé, kteří si krátce zdřímnou, čímž předejdou nástupu plnohodnotného spánku, dosahují v několika ukazatelích kreativity vyšších výsledků než ti, kteří se do stejných tvůrčích úkolů pustí poté, co zůstanou vzhůru.
"O významu tohoto raného spánku pro kreativitu se spekulovalo již dříve, ale pokud vím, toto je nejlepší studie, která prokazuje jeho hodnotu," řekl časopisu Scientific American Jonathan Schooler, kognitivní psycholog z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, který se na studii nepodílel. Vědci navíc zjistili, že nad procesem snění mohou mít dokonce určitou kontrolu. Udělali to tak, že sny lidí nasměrovali na konkrétní téma. Čím více se lidem o tomto tématu zdálo, tím kreativnější byli při plnění úkolů s ním spojených.
Experiment využíval detektoru spánku v rukavicích, který vyvinul tým na Massachusettském technologickém institutu. Čidla sledují nástup spánku monitorováním svalového napětí, kožní vodivosti a srdeční frekvence prostřednictvím kontaktů na zápěstí a ruce. Komunikují s aplikací, která vydává hlasové pokyny pro sny a zaznamenává zprávy o snech. Dřímající usínali a aplikace propojená s detektorem spánku jim říkala, aby buď "nezapomněli myslet na strom", nebo "nezapomněli pozorovat své myšlenky". O jednu až pět minut později je aplikace probudila a požádala je o zprávu o snu. Tento cyklus se opakoval po dobu 45 minut.
Poté účastníci absolvovali testy kreativity. Měli například napsat příběh, který obsahoval slovo "strom". Nebo dostali za úkol vyjmenovat "všechna alternativní využití", která je pro strom napadla. Jak se ukázalo, lidé, kteří si zdřímli a dostali nápovědu "strom", měli nejvyšší souhrnné hodnocení kreativity. "Čím více sníte o stromech, tím lepší je později váš výkon," vysvětlovala Kathleen Esfahanyová, studentka M.I.T., která studii vedla společně s Haarem Horowitzem.
Průkopnická vědecká studie
Vědci také zjistili, že lidé, kteří si zdřímli, dosahovali nejlepších výsledků v dalším ukazateli souvisejícím s kreativitou, známém jako sémantická vzdálenost. Ta je měřítkem, jak daleko jsou od sebe významově vzdálena dvě slova nebo pojmy. Například slova matka a otec by si byla blíže, zatímco slova matka a žába by si byla vzdálenější.
Účastníci experimentu dostali za úkol ke každému z 31 podstatných jmen, která se více či méně vztahují ke stromům, napsat první sloveso, které je napadlo. Ukázalo se, že lidé, kteří si zdřímli, vytvářeli kombinace slov s mnohem větší sémantickou vzdáleností než ti, kteří zůstali vzhůru. To podporuje teorii, že během spánku mozek spojuje pojmy, které by během bdění spojovat nemusel.
Tyto údaje společně naznačují, že snění během fáze N1 je aktivní složkou kreativity, jak výzkumníci předpokládali. "Je to průkopnická studie," domnívá se Tore Nielsen, výzkumník snů z Montrealské univerzity, který se na studii nepodílel. "Nikdo dosud experimentálně neprokázal, že snění o něčem při nástupu spánku skutečně souvisí s kreativitou, která po něm následuje." Jak ale Nielsen i další vědci zároveň zdůrazňují, tato vědecká studie je postavena jen na malém vzorku účastníků a je třeba ji zopakovat.
Jak říká Penny Lewisová, neuroložka z Cardiffské univerzity ve Walesu (ani ona se na studii nepodílela), údaje z této vědecké práce přesvědčivě ukazují, že strávení určitého času ve fázi N1 spánku vede k lepšímu výkonu při plnění kreativních úloh. S myšlenkou, že k těmto účinkům vede hlasová pobídka, bychom ale podle ní měli zacházet opatrně, protože statistiky zatím nejsou tak silné.
Jak se ukazuje, na řešení některých problémů skutečně může být lepší se prospat. Neplatí ale zřejmě, že "ráno moudřejší večera". Spíš by mělo jít jen o kratinké zdřímnutí na pár minut.
