Muslimky u unijního soudu neuspěly. Firmy mohou zakázat nošení náboženských symbolů

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
24. 7. 2021 15:30
Soudní dvůr Evropské unie minulý týden rozhodl, že zaměstnavatelé mohou podřízeným za určitých okolností zakázat nošení jakýchkoliv náboženských symbolů na pracovišti. Unijní soud řešil případ dvou německých muslimek, kterým jejich nadřízení zakázali nosit hidžáb. V podobné kauze se už i v minulosti postavil na stranu zaměstnavatelů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Muminah Billah / Wikimedia Commons

Soudci v Lucemburku posuzovali žaloby, které u dvou německých soudů na zaměstnavatele podaly nezávisle na sobě dvě muslimské ženy. Dětskou vychovatelku a prodavačku vyzvali jejich zaměstnavatelé, aby přestaly na pracovišti nosit šátek. Podle unijního soudu měli právo po pracovnicích odložení šátku chtít, pokud to řádně zdůvodnili.

"Zákaz nosit na pracovišti jakoukoli viditelnou formu vyjádření politického, filozofického nebo náboženského přesvědčení může být odůvodněn potřebou zaměstnavatele prezentovat se vůči zákazníkům neutrálním způsobem nebo předcházet společenským konfliktům," uvedl soud ke svému verdiktu.

Současně ale dodal, že justice jednotlivých členských států může vzít v úvahu specifické podmínky v zemi, "zejména vnitrostátní ustanovení, která jsou příznivější pro ochranu svobody náboženského vyznání". V případě, že zákony daného státu přímo dávají muslimům či dalším náboženstvím právo symboly víry používat, zaměstnavatelé je zakázat nemohou.

Jak pro on-line deník Aktuálně.cz připomněla právnička Aneta Sobotková z advokátní kanceláře AZ Legal, podobné kauzy jsou typické zejména pro státy jako Německo, Francie nebo Belgie, kde žije vyšší počet obyvatel vyznávajících islám. "Soudní řízení ohledně (ne)možnosti nosit například šátky jsou v těchto zemích poměrně častá. Každý případ je ale velmi specifický a je potřeba porovnávat jednotlivá práva a míru případných omezení práv jedince v dané situaci," zdůraznila.

I české soudy ale v minulosti případ podobného rázu řešily. Somálská dívka žijící v ČR před pěti lety podala žalobu na Střední zdravotnickou školu v Praze 10 kvůli tomu, že jí vzdělávací zařízení zakázalo oblékat hidžáb. Obvodní soud žalobu studentky zamítl, žákyně následně neuspěla ani s dovoláním u městského soudu. Odvolací soud postavil rozhodnutí na závěru, že škola má být neutrálním prostředím a že užívání hidžábu je v rozporu s právem nebýt vystaven působení náboženských symbolů.

Kauza se dostala až k Nejvyššímu soudu a ten se dívky zastal. Zákaz muslimského šátku nemá podle soudu žádný legitimní cíl a Česko musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů. Somálka ale posléze loni žalobu stáhla. Zdůvodnila to neustálými nenávistnými útoky, kterým musí čelit.

V oblasti pracovního práva však Česko podobné případy, o jakých nyní  rozhodoval unijní soud, zřejmě nikdy neřešilo, jak pro Aktuálně.cz uvedl advokát Jiří Matzner. "Neznám žádné obdobné rozhodnutí v ČR v oblasti pracovního práva. Co se týká rozhodnutí Soudního dvora EU, tak ho z hlediska dalšího posuzování práv zaměstnanců a zaměstnavatelů nepovažuji za průlomové," řekl.

Soudní dvůr EU se již před čtyřmi lety, kdy spor o nošení šátků zvláště v západoevropských zemích vyvolával silné vášně, v podobném případu postavil na stranu zaměstnavatelů ve Francii a v Belgii. Ti propustili dvě muslimské ženy kvůli tomu, že odmítaly na pracovišti odložit šátek. Soud ale tehdy řekl, že se nejednalo o přímou diskriminaci. Tomu by tak bylo v případě, že by zaměstnavatel znevýhodňoval jedno nebo jen některá náboženství. 

Tomu přikyvuje i Sobotková z AZ Legal. "Pokud by například zaměstnavatel zakazoval nosit náboženské symboly pouze zaměstnancům určitého vyznání (v tomto případě muslimkám), ale křesťanům by je povolil, bylo by to bráno jako přímá diskriminace," řekla.

Soudní spor o případu muslimky, která žalovala školu v Praze kvůli diskriminaci (video z roku 2017)

Konec sporu o hidžáb: Soud zamítl odvolání muslimky, která žalovala školu v Praze kvůli diskriminaci | Video: František Grossmann
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 8 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy