Ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Ústavní soud se v roce 2012 zabýval případem dvou zaměstnanců čističky odpadních vod ve Velkých Pavlovicích, u kterých došlo k okamžitému zrušení pracovního poměru poté, co oznámili problém týkající se poškozování životního prostředí ze strany čističky. "Důležitou okolností v tomto směru byla skutečnost, že o tuto nápravu usilovali oba zaměstnanci dlouhodobě, když mj. o zajištěných závadách učinili celkem devět zápisů do provozní knihy," uvádí publikace Whistleblowing v praxi.

Vedení čistírny tehdy jejich podání oznámení na inspekci a obecní úřad posoudilo jako hrubé porušení pracovní kázně a zaměstnanci byli propuštěni. Ti se bránili soudní cestou, jejich případ se dostal až k Ústavnímu soudu, který se přiklonil na jejich stranu. Ústavní soud tehdy postavil významné společenské zájmy, jako například ochranu zdraví občanů, životního prostředí či čistotu vody, nad loajalitu k zaměstnavateli a přiklonil se na stranu propuštěných zaměstnanců.

• Celý proces se nakonec táhl přes deset let a jedná se jeden ze známých příkladů odkazujících na takzvaný whistleblowing v Česku. Nový zákon o ochraně oznamovatelů by měl takovým situacím předejít a stanovit práva a povinnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů. 

"Samotný whistleblowing má svůj původ - a je hojně používán - v Americe, kde jsou principy zakořeněny více. Evropské státy si zatím cestu hledají, což možná naznačuje i fakt, že Česká republika nebyla jediná země, která přijala transpoziční zákon s velkým zpožděním," komentuje Kateřina Hůtová, právnička a zakladatelka společnosti Cybrela. 

Směrnici o whistleblowingu měly všechny členské země zapracovat do svého právního systému již na konci roku 2021. V zákonné lhůtě ji však přijalo pouze deset států, Česko bylo například vedle Itálie, Německa, Rakouska či Polska jednou ze zemí, které reagovaly se zpožděním, a bude se tak muset podrobit historicky první pokutě od Evropské unie za nedodržení termínu přijetí legislativy.  

• Především pro nadnárodní firmy působící v Česku, ale také některé české firmy a státní úřady není teď již povinný interní systém novinkou. Řada společností začala se zaváděním systémů pro oznamování s výrazným předstihem.

"Některé společnosti, především nemocnice, se na tuto změnu připravují již od roku 2022. Další se v letošním roce snažily především o osvětu k tomuto tématu a hledaly externí dodavatele řešení v této oblasti. Většina klientů to ale vnímá pouze jako další nástroj, který je zbytečnou zátěží," říká Radka Šušková, interim manažerka a jednatelka společnosti New Dimension.