Dovolená placená z daní, záchrana pro neschopné. Českému kurzarbeitu hrozí zneužívání

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
29. 9. 2020 6:07
Český kurzarbeit je na světě. Nástroj, který má pomoci firmám hradit část mzdy zaměstnanců při závažných hospodářských potížích, posílá nyní vláda do parlamentu. Řada odborníků napříč trhem vítá, že vůbec nějaký model kurzarbeitu, který je běžnou pomocí v řadě států, vzniká i u nás. Apelují ale ještě na úpravy návrhu, aby nebyl zneužíván. Odbory chtějí vyšší kompenzace.
Práce v továrně. Ilustrační foto
Práce v továrně. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Kurzarbeit představuje "zkrácenou práci" při ekonomických potížích. Podnik platí lidem jen za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas, a dorovnává jim tak plat. Tento nástroj je běžný v řadě zemí, našim podmínkám je nejbližší německý model, podle něhož se také vžil termín kurzarbeit.

Navrhované podmínky českého kurzarbeitu jsou ale trochu jiné než v Německu. Vláda stanovila, že přesné podmínky pomoci v době krize nastaví vláda ve svém nařízení. Stanoví region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. 

Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Zdravotní pojištění by firmy platily z celého běžného výdělku, sociální pojištění ze 70 procent hrubé mzdy. 

"Po dlouhých jednáních jsme našli kompromis. Pro naše ministerstvo je důležité ochránit zaměstnance. Považuji sedmdesát procent náhrady mzdy za velmi dobrou zprávu pro zaměstnance, kteří pak budou moci z této částky vyžít po dobu zapojení firem v kurzarbeitu," říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Ta chce, aby se její návrh projednal v režimu legislativní nouze a začal platit už od 1. listopadu. Nahradil by tak končící program Antivirus, který byl mimořádně přijat kvůli koronavirové pandemii na jaře letošního roku a kompenzoval firmám z části náklady na zaměstnance, kteří museli zůstat doma. 

Firmy chtějí transparentnost, zaměstnanci vyšší kompenzaci

Ačkoliv většina odborníků chválí, že v Česku vzniká stálá pomoc firmám v krizi, řada z nich poukazuje na nedostatky vládního návrhu.

Například Asociace malých a středních podniků kritizuje fakt, že bude kurzarbeit spouštět až rozhodnutí vlády. "Firmy by přivítaly jasné a transparentní podmínky, kdy mohou kurzarbeit využít. S tím souvisí i posuzování žádostí firem. To bude vyžadovat ekonomické znalosti a zkušenosti z firemního prostředí, navíc je třeba, aby byly firmy posuzovány stejně ve všech regionech. Každý obor či provoz má svá specifika. V případě vyhlášení kurzarbeitu podle regionů může vzniknout nerovnováha v konkurenčním prostředí," varuje Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka asociace. 

Zaměstnavatelům podle ní také vadí nízká výše podpory oproti obdobnému nástroji v Německu. "Na bedrech zaměstnavatelů zůstaly odvody ze sociálního pojištění, což faktickou podporu státu avizovanou na 70 procent snižuje na skutečných cca 54 procent. Zaměstnavatelé požadují alespoň snížit odváděnou částku. V Německu se odvody platí ve snížené výši 80 procent," doplňuje Eva Svobodová. Podle ní by bylo nejlepší, kdyby vláda prodloužila současný program Antivirus do konce roku a do té doby navrhovaný kurzarbeit ještě upravila.

Také Hospodářská komora má k vládou schválenému návrhu připomínky, které bude uplatňovat v dalším legislativním procesu. "Návrhu vytýkáme, že kurzarbeit bude možné využít i v případě, že firma třeba i s několika tisíci zaměstnanci nebude mít uplatnění pro jednoho zaměstnance. Takový přístup státu degraduje způsobilost zaměstnavatelů samostatně se vypořádat například s problémy menšího rozsahu. Nastavení podmínek vstupu do kurzarbeitu jen na úrovni jednotlivého zaměstnance je proto nežádoucím signálem podnikatelskému sektoru, že se zaměstnavatelé mají i v relativně jednodušších situacích spoléhat vždy na stát," říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. 

Varuje, že tento přístup může v některých případech vést ke zneužívání kurzarbeitu i tehdy, kdy jeho aktivace není nezbytnáPodobně jako asociace podniků i komora je přesvědčená, že by zákonodárci měli při projednávání kurzarbeitu v parlamentu zvážit také nastavenou finanční zátěž zaměstnavatelů.

"Náklady kurzarbeitu, které stát přenáší na podnikatele prostřednictvím zpojistnění fiktivní, nikoliv skutečně vyplácené mzdy, kdy zdravotní odvody mají být počítány z průměrné mzdy před vstupem do kurzarbeitu, mohou vést zaměstnavatele spíše k propouštění zaměstnanců než ke vstupu do režimu kurzarbeitu. I z hlediska státního rozpočtu je přitom vyplácení podpory v nezaměstnanosti nákladnější než vyplácení podpory v kurzarbeitu," říká Vladimír Dlouhý.

Také odbory návrh kritizují, ale z jiného pohledu. Těm se zdá zase nedostatečná finanční pomoc zaměstnanců. "Jediní, kdo to zaplatí, jsou zaměstnanci, kteří přijdou o 30 procent svých příjmů. To není dobrá volba, je to nepochopení toho, co je kurzarbeit," uvedl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s odkazem na německý model.

"Když už přebíráme nějaký systém, tak celý. U významné části německých firem, převážně průmyslových, dostávají zaměstnanci 100 procent mzdy," poukazuje šéf odborářů Středula s tím, že na výši náhrady se v Německu musí obě strany dohodnout.

Pozitivní u ohlášených změn je podle advokáta Davida Šupeje z kanceláře Sedlakova Legal to, že došlo k rozšíření případů, kdy zaměstnanci dosáhnou na podporu, a zaměstnavatelům to umožní snížit náklady.

Negativně se naopak mohou projevit omezující podmínky pro maximální výši podpory. I tak ale podle něj půjde o nezanedbatelnou úsporu na straně zaměstnavatele. "Administrativně se podmínky podpory nejeví náročnější, než byla administrace programu Antivirus. Celý proces žádosti by měl fungovat elektronicky, takže v tomto ohledu by to pro zaměstnavatele neměla být zátěž navíc oproti tomu, s čím se setkali u Antiviru," dodal Šupej.

Podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy program Antivirus, který končí posledního října, funguje dobře, a to zejména v porovnání s dalšími vládními programy na podporu ekonomiky v době koronavirové krize.

"To je však paradoxně klíčový argument proti zavádění trvalého kurzarbeitu. Pokud by totiž byla vláda schopna přijít v případě programu Antivirus dostatečně pružně a rychle s řešením zcela nenadálé situace koronavirové pandemie, proč jí ve formě trvalého kurzarbeitu dávat do ruky permanentní nástroj. Vždyť právě to, že je permanentní, bude politiky svádět k tomu, aby se jej pokusili využít třeba v rozporu s pravidly pro jeho spuštění, či dokonce tato pravidla ohýbat, třeba v závislosti na volebním cyklu," míní Kovanda. 

Tvrdí také, že česká ekonomika si nutně musí projít zásadní transformací. "V tomto smyslu je na jiném stupni rozvoje než sousední Německo, kde se tamním kurzarbeitem česká vláda inspiruje. Ve vysoce rozvinuté ekonomice, jakou je ta německá, může mít určitý smysl zavádět program kurzarbeit. Jenže u nás by nejdřív měla zanikat překonaná odvětví a mizet nepříliš produktivní pracovní místa. To pochopitelně doprovází přechodný, třeba i citelný nárůst míry nezaměstnanosti. Otevřením Pandořiny skříňky kurzarbeitu nyní hrozí, že vysoce žádoucí proces kreativní destrukce budeme draze tlumit na účet daňového poplatníka," dodává Kovanda.

Podle něj to tak v praxi může znamenat, že tuzemští zaměstnanci a podnikatelé, obecně daňoví poplatníci, kteří pracující, budou hradit jakousi placenou dovolenou těm svým spoluobčanům, o jejichž práci už nikdo moc nestojí.

"Ekonomika tak v duchu novodobého socialismu bude konzervovat a živit již nevyužitelná pracovní místa, což v důsledku znamená mohutné celospolečenské plýtvání, jaké známe právě z doby před rokem 1989. Tím závažnější toto celospolečenské plýtvání navíc bude, čím obratnější politici budou v rámci své pravděpodobné snahy dříve či později pravidel kurzarbeitu nějak zneužít, či je dokonce ohnout nebo upravit za účelem umělého udržení zaměstnanosti a získání politických bodů," dodává Kovanda.  

Jaké formy pomoci nabízí program Antivirus

Dva druhy příspěvků na mzdy

  • Režim A:

V případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

V případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

  • Režim B:

Překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více) - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku

Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku

Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku

Odpuštění odvodů

  • Režim C: stát odpustil sociální odvody za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, které nesníží mzdy a nepropustí víc než desetinu lidí
 

Právě se děje

Další zprávy