V Česku startuje továrna na lidské náhradní díly

Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová
22. 3. 2014 17:25
Skupina PrimeCell vznikla s cílem přetavit výsledky českých vědců z oboru buněčné biomedicíny v komerčně použitelné výrobky. V Ostravě chce zaměstnat až 250 specialistů.
Biotechnologický park 4MEDi v Ostravě
Biotechnologický park 4MEDi v Ostravě | Foto: Aktuálně.cz

Praha, Ostrava – Už v květnu otevře skupina PrimeCell Therapetics v Ostravě jednu z největších evropských „továren“ na léčiva z lidských buněk.

Biotechnologický park 4MEDi přišel zatím na 702 milionů korun. Celkem 400 milionů na jeho vybudování přispěje stát. Kromě dceřiné firmy PrimeCellu zvané 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky jej bude využívat 15 dalších biotechnologických firem.

Většinu plochy v areálu 4MEDi zabírají laboratoře vybavené k vývoji, testování a výrobě přípravků regenerativní medicíny. Ta stojí na využití lidských buněk, jež se aplikují do těla pacienta, kde stimulují obnovu a růst tkání. Obor je na počátku, do budoucna slibuje výrobu „náhradních dílů“ lidského těla, jež prodlouží život o desítky let. Na jejich vývoji se horečně pracuje v celém světě.

Skupina PrimeCell slibuje v Ostravě zaměstnat zprvu stovku, časem až 250 specialistů. Budou vyrábět, vyvíjet a testovat léčivé přípravky z buněk. V počáteční fázi PrimeCell zabere polovinu komplexu, zbytek bude pronajímat biotechnologickým malým a středním firmám.

Sedm let starý PrimeCell má v biomedicíně velké plány. Jeho zakladatelé se proto snaží získat kapitál na trhu, zakládají investiční fond. „Připravujeme ho se zahraničními partnery, měl by disponovat kapitálem 100 milionů korun,“ říká Michal Zahradníček, majoritní vlastník skupiny PrimeCell.

Peníze z IT branže

Skupina PrimeCell vznikla s cílem přetavit výsledky českých vědců z oboru buněčné biomedicíny v komerčně použitelné výrobky. Základnu má v Brně, kde sídlí její dcera Národní centrum tkání a buněk. Ta vyvíjí a testuje léčiva a také provozuje banku pupečníkové krve.

PrimeCell zaměstnává přes 500 lidí, z toho ale necelou padesátku na plný úvazek. Zbývajících 470 odborníků spolupracuje v partnerských nemocnicích či ve výzkumu.

Zakladatelem PrimeCellu je Zahradníček s dlouholetým společníkem Ivo Kristenem. Začínali v IT branži, vybudovali firmy BGS Levi a Webcom, dnes jsou z nich miliardáři. Část kapitálu vydělaného v technologiích vrhli do biomedicíny (kromě toho podnikají v solární energetice, dodávají informační systémy pro hotely, mají i další aktivity).

První vlastní biomedicínský produkt skupina uvedla před dvěma lety na trh pod značkou NTC chondrograft. Léčí se jím defekty kolenní chrupavky. Vyrábí se z buněk odebraných z kolene pacienta, jež se kultivují v laboratoři a po úpravě se vracejí do postiženého místa.

Za tři roky prošlo léčbou chondrograftem 500 pacientů a zákrok s jeho aplikací dnes provádí celkem deset nemocnic v Čechách i na Moravě. Hradí jej zdravotní pojišťovny, byť zatím v omezené míře (loni šly úhrady na stovku operovaných pacientů, letošní kvóta zatím není stanovena).

Letos by na trh měl přijít nový produkt Arthrocell pro pacienty ohrožené artrózou. Působí preventivně, tlumí zánět, snižuje bolestivost. „Pro tento produkt připravujeme klinické hodnocení a čekáme, že jej využijí tisíce pacientů,“ říká Zahradníček.

Tajená novinka

Svou zatím nejprestižnější novinku se PrimeCell chystá představit odborné veřejnosti na mezinárodní konferenci Regenerativní medicína a Bioimplantologie 2014, kterou organizuje od 9. do 10. dubna v Brně. Produkt s pracovním označením CD 3X8 se připravuje z takzvaných mezenchymálních kmenových buněk získaných z pupečníkové krve dárce – nemusí se tedy odebírat z pacientova těla.

Novinka je také určena k léčbě artrózy. Na rozdíl od Arthrocellu, jehož působnost je časově omezená a může potíže jen zmírnit a zpomalit – nikoliv definitivně vyléčit –, má mít mnohem vyšší účinnost.

„Letos v dubnu končíme s vývojem a zahajujeme klinické testování,“ říká Zahradníček, který si od novinky hodně slibuje. Počítá s tím, že se po klinických studiích uplatní nejen v Česku, ale i v dalších zemích Evropské unie, v Rusku, Srbsku, na Ukrajině, v Turecku, Kazachstánu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.

Firma pracuje i na dalších projektech. Například s Fakultní nemocnicí Plzeň loni ukončila klinický experiment nového produktu na léčbu bércových vředů, s veterinární klinikou Jaggy testuje náhrady chrupavek pro zvířata.

Pak je tu oblast tkáňových transplantací. „Tady jsme dosáhli dokonce světového prvenství. Jako jediní v Česku jsme schopni připravit k transplantaci hrudní kost, k jejímuž poškození dochází při operacích. Loni tento zákrok provedla Fakultní nemocnice Olomouc jako vůbec první na světě,“ líčí Zahradníček.

V Brně rozšiřuje skupina svou banku pupečníkové krve. A pracuje na nových metodách ukládání tukové tkáně, jež může být podobně jako pupečníková krev zdrojem pro získávání mezenchymálních kmenových buněk, vhodných pro regenerativní léčbu.

Bez dotací není šance

I když je v Česku víc firem, které se pokoušejí o transfer biomedicínského výzkumu do praktické medicíny, žádná z nich se do oboru nepustila v takovém rozsahu jako PrimeCell. Zahradníček a jeho partneři jednak měli k dispozici dostatek vlastního kapitálu, jednak jim pomohl stát.

Ten má dvacetiprocentní podíl v obou dceřiných firmách PrimeCellu, jak v brněnském Národním centru tkání a buněk, tak v ostravském 4MEDi. Celkem do jejich akcií vložil 26 milionů korun. Hlavně ale PrimeCellu pomáhá dotacemi.

Agentura CzechInvest přiklepla od roku 2010 firmám skupiny PrimeCell téměř 948 milionů korun podpor. Proplaceno je zatím 420 milionů, další peníze se budou čerpat postupně.

Další vlastní investice plánuje i sám PrimeCell. Jak připomíná mluvčí skupiny Andrea Gutová, jen dobudování a vybavení ostravského parku 4MEDi přijde celkově na víc než miliardu korun.

„Transfer technologií je mimořádně drahý,“ vysvětluje Zahradníček. Nejde jen o to, že investor musí postavit, vybavit a provozovat laboratoře. Musí také platit lidi schopné vyhodnocovat, co z šuplíků výzkumníků má komerční potenciál, do jakých konkrétních projektů investovat peníze. Na vybrané produkty je pak třeba získat certifikáty. To je ovšem u léků podmíněno klinickými studiemi na stovkách až tisícovkách pacientů. Také tyto testy musí budoucí výrobce zaplatit.

První produkt PrimeCellu chondrograft sice takovou rozsáhlou studií zatím neprošel, aplikuje se na základě evropské výjimky. Pro Arthrocell už se ale klinické testování dělat bude. Už proto, aby značka byla pro lékaře, pacienty a pojišťovny dostatečně důvěryhodná

Pochyby ve sněmovně

Kvůli obřím dotacím je kolem PrimeCellu už léta hodně diskusí. Jeho tradičním kritikem je lidovecký poslanec Ludvík Hovorka. Ten zpochybnil už způsob, jakým stát do obou dceřiných firem PrimeCellu v roce 2009 vstoupil, nezdá se mu, že o 26milionovém kapitálovém vkladu tehdy rozhodla jen pár dní před koncem Topolánkova vláda. Hovorka navíc označuje PrimeCell za majetkově neprůhlednou firmu. A pochybuje o efektivitě inkasované podpory.

Naposled Hovorka kvůli PrimeCellu interpeloval v únoru ve Sněmovně novopečeného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, bývalého ředitele Fakultní nemocnice Ostrava, v jejímž sousedství areál 4MEDi vyrostl. Němeček firmu dobře zná, do loňského léta zasedal v představenstvu 4MEDi jako zástupce státu.

Navzdory Hovorkově kritice lze ale dnes akcionářskou strukturu PrimeCell Therapeutics při troše snažení dohledat v obchodním rejstříku. Vyplývá z něj, že největší podíl ve skupině drží Zahradníček, druhý největší podíl kontroluje Kristen.

Lehce přes třetinu PrimeCell vlastní napůl bratři Schůrkovi, kteří skupinu spoluzakládali. Jakub Schůrek je chemik, v PrimeCellu řídí vědecko-výzkumné projekty. Lukáš vystudoval práva a ekonomii, stará se o provoz, investice a registrace produktů.

Nejmenší podíl v PrimeCellu (0,3 procenta akcií) kontroluje od roku 2011 slovenský advokát Vladimír Neuschl, specialista na registraci léčiv a patentové právo. „Jeho zapojení do akcionářské struktury souvisí s plánovanou expanzí na slovenský trh,“ vysvětluje mluvčí Gutová.

Příliš drahé podnikání

Má stát finančně pomáhat firmám, jako je PrimeCell? Bez jeho podpory by se výsledky českého biologického a medicínského výzkumu dostávaly na trh těžko. Vzhledem k vysokým nákladům a dlouhé návratnosti je rozjezd biomedicínské výroby jen ze soukromých zdrojů u nás málo reálný.

V Česku nejsou velké farmaceutické firmy, které by se výsledkům české vědy cíleně věnovaly. A bohatých investorů, schopných dát potřebné stamiliony do vývoje s nejistým výsledkem, je tu málo.

Regenerativní medicínou a tkáňovou terapií se vedle PrimeCellu zabývá skupina Sinbio, kontrolovaná bývalým průmyslníkem Karlem Havlíčkem, napojená na Akademii věd. Patří pod ni firma BioInova, která vyvíjí humánní buněčné přípravky, a Eponacell, zaměřený na veterinární léčbu.

Buněčné terapii se věnuje ještě skupina PPF Petra Kellnera, jejíž firma Sotio vyvíjí vakcíny na léčbu rakoviny prostaty, vaječníků a plic. Nejdál je u léku na karcinom prostaty: právě zahajuje třetí fázi klinického testování – probíhat bude několik let a zapojí se do něj stovky pacientů z několika evropských zemí a z USA.

V biomedicíně dále podniká firma Medicem, kterou financuje skupina KKCG Karla Komárka (ve spolupráci s chemikem Vladimírem Stoyem vyvinula především pokročilé oční čočky). A dále východočeská firma Contipro, která vyrostla na výrobě kyseliny hyaluronové pro kosmetické účely.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Český řidič, jenž v Německu riskantně předjížděl, dostal vězení

Na dva roky a tři měsíce do vězení dnes soud v německém Pasově poslal českého řidiče kamionu, který začátkem letošního roku v Bavorsku riskantně předjížděl a ohrozil protijedoucí autobus. Informují o tom bavorská média. Rozsudek není ještě pravomocný, obhájce pro 53letého muže žádal podmíněný trest.

Zdroj: ČTK
Další zprávy