Univerzum Toma Clancyho se utěšeně rozrůstá. Co na tom, že na něm už slavný spisovatel nemá prakticky žádný podíl. Vydavatelská společnost Ubisoft si od něj totiž koupila pouze jeho jméno. A to prý za bratru dvacet milionů dolarů. To je pěkné kapesné na důchod, ale bylo by bláhové se domnívat, že se to Ubisoftu několikráte nevrátí. Aby se tak stalo, chrlí jednu herní „clancyovku“ za druhou. A všechny se tak nějak snaží stmelit do jednoho sourodého univerza, a to aspoň tak, aby se jednotlivé události z různých titulů logicky nevylučovaly. Nedávno jsme tu měli strategii ovládanou hlasem – Tom Clancys EndWar a nyní už přilétá titul ze zcela jiného soudku. Tom Clancys H.A.W.X. Jelikož je od autorů leteckých arkád Blazing Angels, rozumí se, že se bude odehrávat ve vzduchu a hráč usedne za knipl hodně ochotné a mocné stíhačky.
#hodnoceni
Ve hře se vžijete do role pilota Davida Crenshawa, který nejprve slouží jako armádní pilot a podporuje operace dobře známé jednotky „ghost“. Ovšem už po první misi přesedlá do služeb žoldácké firmy Artemis, která na objednávku pořádá výpady proti padoušskému státu Las Trinidad. Vše se zdá ideální – bojujete proti zloduchům, dostáváte za to zaplaceno a operace nejsou zase až tak složité. Jenže i to se brzy změní. Artemis se totiž rozhodne napadnout samotné Spojené státy americké. A to se hlavnímu hrdinovi samozřejmě nelíbí, a tak putuje zpět do služeb starého zaměstnavatele.
Hlavní náplní HAWX spočívá v plnění lineárně zadávaných misí. Jednou je třeba bránit ropnou rafinerii před neustále útočícími nepřáteli, jindy pomáháte vojenským operacím na zemi, pak je zase zapotřebí někoho sestřelit. Zpočátku je to velká zábava, ovšem nakonec se z toho v důsledku nepříliš variabilně pojatých úkolů stane rutina. Aspoň, že se v misích neustále něco děje a nejsou tedy chudé na zvraty. Máte-li slušný počítač, potěší grafika i vaše oči. S tím, jak úspěšně vršíte splněné úkoly, se vám otevírá přístup k novým letounům a zbraňovým systémům. Zdánlivě arkádový ideál.
Ale bohužel je tu jeden docela velký problém. Jistě, chápeme, že je HAWX arkádou jako řemen. To ale neznamená, že se autoři mohli zcela vykašlat na smysluplný letový model a pojmout ho naprosto nerealisticky a nepocitově. Přesně tak totiž působí. Je docela jedno, zda právě překračujete rychlost Mach 2, nebo se loudáte v letce – hra na vás ten pocit z rychlosti stejně nedokáže převést. Je také jedno, zda letíte v F-117 Nighthawk (bombardér se schopností „zneviditelnit se“) nebo v Mirage III (stíhačka). Pocity budete mít stejné. A co hůře. Stroje ve vzduchu sedí jako auta na silnici.
Ale co, to by se dalo přejít. Přece jen, těšili jsme se hlavně na adrenalinové vzdušné souboje. Jenže ani ty se tak úplně nekonají! Jistě, akce je více než dost. Bohužel se ale odehrává hlavně na velkou vzdálenost, kdy jsou nepřátelská letadla žlutými tečkami. Když už se přiblíží, tak kolem vás prosviští tak rychle, že si nějakou přímější akci stejně neužijete. Navíc se zřídkakdy dostanete pod palbu. Nepřátele totiž tupě útočí na své hlavní cíle, které vy obvykle musíte chránit, ať už to je raketoplán na Cape Canveral, centrum Washingtonu nebo námořní flotila. Opravdu záživné pocity ze hry, kdy by z vás tahala maximum, tak mít nebudete.
Občas se sice pod palbu dostanete, ale tehdy vám hra vyznačí jakousi cestu, jak se z ní dostat. To je na náš vkus až příliš velké zjednodušení. Můžete sice zvolit takzvaný OFF mód, kde jsou veškeré pomocníky vypnuty, zato však letoun dokáže nevídané věci. Přesto nejsou mise kdovíjak snadné. A to ne proto, že by nepřátelé byli nějak inteligentní, ale proto, že jich je obrovské množství a často se stane, že objekt, který máte chránit, zkrátka dostanou a vy to budete muset zkoušet znovu a znovu.
Pravděpodobně největší devizou HAWX je opravdu propracovaná grafika, zejména pak prostředí vytvořené na základě satelitních fotek. Pohled je to občas skutečně skvostný. Bohužel se na tom celá hra postavit nedá, a přestože hratelnost není vysloveně špatná, čekali jsme zkrátka o hodně více. Především opravdu záživné vzdušné souboje, ze kterých by tekl adrenalin proudem. Na něco takového ve hře narazíte zřídkakdy. Chtě nechtě tak musíme říct, že tu byl promarněn velký potenciál
