První díl tohoto článku najdete zde!
S přípravou druhého dílu toho nejbrutálnějšího, co kdy na počítače, konzole a automaty vyšlo, se vyrojilo hned několik problémů (rozumějte brutálních her). Každý z redakce přicházel s novými a novými nápady, že by to vystačilo na dílů několik a stejně bysme na něco zapomněli. Proto musela přijít tvrdá selekce, díky čemuž je spousta krvavých a úchylných (taktéž převážně japonských) her nezmíněna. To ovšem nebrání tomu, abyste se vyjádřili v naších komentářích a vzpomněli třeba na Legacy of Kain, Shadow Warrior, Killer 7, Bloodrayne, House of the Dead, Unreal Tournament, Half-Life nebo Nintendogs: Chihuahua and Friends. Je to jen na vás!
God of War
Index brutality: 8
Největší nechutnost: mimo jiné rozmlácení hlavy mezi dveřmi
Popis: Ačkoliv je bůh války zabalen do velmi pestrých textur, barevných efektů a koukáme na něj s mírným nadhledem, při pohledu zblízka se Kratos rozhodně s ničím ani nikým nepáře. Krev a údy létají na všechny strany a pokud se mu do cesty postaví něco většího, přijde na věc i fatalitka jako vytrhnutí oka nebo strčení mečů do chřtánu. Vůbec díl druhý trochu přitvrdil a vybodnutých očí je v něm možná až příliš. God of War je však bezesporu tou nejkrásnější akcí s výtečnou atmosférou, příběhem, ale hlavně se autorům povedlo něco velmi složitého, a to vrchovatě bavit hráče (byť starší 18ti let) až do samotného konce, ačkoliv dělá pořád to samé. Oba díly jsou bezesporu definicí moderní zábavné brutality.
Dead Rising
Index brutality: 8
Největší nechutnost: zabíjení zombie zahrádkářskou technikou
Popis: Co se stane, když se z lidí kolem vás začnou stávat zombie a jediné místo, kde se můžete schovat, je supermarket? Jednoznačně Dead Rising! Ačkoliv je zde zajímavý příběh o několika zakončeních, spíše se budete věnovat zabíjení oživlých mrtvol tím nejpestřejším arzenálem, jaký byl kdy ve hře k dispozici. V nákupním centru je totiž několik různě zaměřených obchodů, které můžete vyrabovat a jejich zboží použít jako zbraň. Můžete tak vrhat talíře, efektně mlátit po hlavách kytarou, přejíždět autem, řezat motorovkou nebo zavítat do tamní verze Mountfieldu a se zahradním traktůrkem si udělat projížďku stohlavým davem zombie. Pokud bychom měli strávit víkendové odpoledne v supermarketu, tak jedině takhle!
Gears of War
Index brutality: 7
Největší nechutnost: rozšlápnutí hlavy zraněného nepřítele
Popis: Jestliže nějaká hra dokáže vyvolat zvracení, pak je to Gears of War. Samozřejmě nenarážíme na béčkový příběh tohoto xboxového hitu, nýbrž na dokonalé grafické zpracování se smyslem pro detail, které ještě umocní nechutné následky vašich útoků. Nejefektivnější je, jak známo, přeříznutí soupeřova těla napůl pomocí motorovky připevněné na kulometu, jež doprovází ohlušující řev porcovaného a krvavá sprcha dopadající na vaši obrazovku (v multiplayeru pak mnohdy i uznalé mručení spoluhráčů). Zato na přímý zásah z brokovnice stihne oběť "zareagovat" pouhou přeměnou na flákotu masa. A když se vám nepovede nešťastníka zlikvidovat napoprvé, můžete jej následně "dodělat" zraněného - třeba tak, že mu dupnete na hlavu. Gears of War však mohou nabídnout mnohem více a kromě stále nepřekonané grafiky jde i o povedenou čistokrevnou žánrovku.
Blood
Index brutality: 9
Největší nechutnost: fotbal s lidskou hlavou
Popis: Jednou z prvních brutálních vlašťovek je bezesporu akce Blood, kde jste hráli zombie-kovboje Caleba, který vstal z mrtvých a trochu neprůhlednou dějovou zápletkou se dostal až ke svému temnému pánovi Thernobogovi, jehož musel pokořit. Šlo o krystalicky čistou akci, kdy jste velmi originálním zbraňovým arzenálem zabíjeli hordy nemrtvých nepřátel, šílených kněží a hlavně závěrečné bossy. Došlo tak na vidle, pistole se světlicemi, po kterých začali nepřátelé hořet, brokovnice, kulomet, raketomet nebo magickou voodoo panenku. Blood jako jedna z prvních her příšel s možností druhého módu střelby a držením dvou zbraní naráz. Dva roky nato vyšel druhý díl The Chosen, který již byl jen velmi povedenou krvavou střílečkou, kde se nepřátelé rozlétali na jednotlivé orgány s každým dalším zásahem.
Thrill Kill
Index brutality: 10
Největší nechutnost: liliput v kostýmu ďáblíka probodne chůdou nepříteli lebku
Popis: Mlátička původně pro PlayStation, která však nikdy nevyšla, protože společnost Electronic Arts nechtěla pod svými křídly vydat tak krvavou hru. Nakonec však bylo několik verzí vystaveno ke stažení na internetu a tam jsou dodnes. Jedná se o bizarně brutální mlátičku, kdy se v novodobém pekle objevuje osm psychicky narušených jedinců, kteří pro pobavení svého pána bojují o znovuzrození. Do každé arény se tak dostává čtveřice úchylných bojovníků, kteří za pomocí komb a fatalit postupně odpadávají, dokud nezůstane jenom jeden - vítěž. Psychopatický chirurg tak skalpelem seká nepřátele, bezruký uchýl kolem sebe kope a zubama ostatním vytrhuje kusy masa a do toho poskakuje liliput na berlích. Krví a uříznutými nebo utrženými údy se rozhodně nešetřilo a tah EA je celkem pochopitelný. Je však otázkou, jestli by hra nakonec vůbec měla úspěch, přeci jenom kromě trochy perverze toho moc nenabízela.
Kingpin: Life of Crime
Index brutality: 8
Největší nechutnost: rozmlácení obličeje ocelovou trubkou
Popis: Hra přímo z drsné ulice. To byl přesně Kingpin a to se vším všudy. Nejenže se hráč mohl popasovat s nepřáteli trubkou, brokovnicí, kulometem a rozstřílet jejich těla doslova na cucky, ale zápalnými lahvemi nebo plametometem ugrilovat k smrti je, nebo jen zatoulané bezdomovce. Kingpin měl také prvenství díky své mluvě, protože "fuck" tam bylo neustále, o dalších perlách americké mluvy ani nepíšeme (stačí si zalistovat v Gang Bang American Slang) a dodnes neznáme vulgárnější věc. Celou hru pak hudbou podmalovali Cypress Hill, což jen upevňovalo zajímavou atmosféru amerického předměstí plného pasáků a dealerů. Kingpin byl velmi pěknou akcí ze zajímavého prostředí a také se dal pustit jako audio CD, takže jsme si mohli drsné rýmy známých rapperů užívat i jinde než jen u počítače.
Painkiller
Index brutality: 7
Největší nechutnost: přišpendlení nepřítele kolíkometem ke stěně
Popis: Pravda, Painkiller může ve zdejší společnosti vypadat jako chudý příbuzný, nicméně právě on nás seznámil s několika zajímavými zbraněmi, které se nebál použít proti stovkám protivníků. První je povedený šlehač jako od Horsta Fuchse, jímž jste si mohli oponenty přitáhnout a pak je pořádně rozmixovat. Druhý je kolíkomet, který zasažené přišpendlil k nejbližší možné stěně. Těm sekundovaly standardky jako brokovnice nebo raketomet, jež těla nepřátel přeměňovala na krvavé fleky. Painkiller tak byl sice bezhlavou, ale o to intenzivnější akční jízdou, kterou jako relaxaci používala a stále používá spousta hráčů.
Resident Evil
Index brutality: 7
Největší nechutnost: žena připíchnutá na stěnu se zabodnutými vidlemi v obličeji
Popis: V našem výčtu nemůže chybět ani jedna z nejznámějších sérií, která byla dlouhá léta spjatá hlavně se značkou PlayStation. Resident Evil čítá k dnešnímu dni 13 různých titulů na všech možných platformách a ačkoliv se hráč nedopouští násilí na ostatních lidech, do jeho zaměřovače se velmi často dostanou zombie, mutanti nebo obojí naráz. Krve cáká věru hodně a možností, jak od sebe krvežíznivé protivníky dostat, je také mnoho. Díky pestrému zbraňovému arzenálu je můžete rozstřílet, jak to jen daný díl dovoluje (hlavy, ruce, na dvě části), nemluvě o jejich nezadržitelném apetitu, kdy se vám zakousnou do krku a za všudypřítomných cákanců vás ohlodávají, dokud nepadnete k zemi, nebo je neodstrčíte. Krvavá akce se zde snoubí s výtečným tísnivým survival hororem, který vám rozhodně nedá spát (ať již kvůli tomu, že to musíte dohrát, nebo prostě proto, že se v noci budete bát).
