Díky mediálnímu vzrušení, které způsobil nástup Google+, se jakoby zapomnělo na jinou sociální síť, která si svou komunitu buduje na zcela jiných principech než horká novinka od Googlu, ale také nezpochybnitelná jednička - Facebook.
V USA jsou přitom LinkedIn už číslo dva. Profesní sociální síť předběhla matadora on-line kontaktů sociálních sítí MySpace, který pokračuje ve střemhlavém pádu a podle všeho ho nezachránil ani nedávný prodej novému vlastníkovi za zlomek původní ceny.
Logický růst
LinkedIn - web, který původně vznikl jako místo pro "lovce profesionálů" - se v posledních třech letech rozrostl zřejmě především díky ekonomické krizi. Podle některých komentátorů je fascinující ukázkou, jak se lidé rozhodli sami zvládnout hospodářský úpadek. Kromě shánění práce a z něj vyplývající orientace na jiný okruh uživatelů než ostatní "kamarádské" sociální sítě je však LinkedIn zajímavý i z obecnějšího hlediska.
Silné a slabé vazby
Facebook posiluje tzv. silné vazby. Ty jsou tvořeny (zjednodušeně řečeno) kamarády, lidmi, se kterými máme úzký vztah už v "atomové" realitě, sdílíme s nimi názory a většinou i kulturní návyky. Zvyšují tak například občanskou angažovanost v lokálních komunitách či upevňování názoru na dané téma, opět v rámci pevné, názorově konzistentní komunitě.
Naproti tomu LinkedIn buduje tzv. slabé vazby. Slabost však v tomto případě ani v nejmenším neznamená menší důležitost. Slabé vazby jsou klíčové při propojování dvou a více shluků silných vazeb. Na rozdíl od silných ty slabé navíc propojují i různé sociální, etnické či myšlenkové skupiny.
Americký sociolog a autor teorie silných vazeb Mark Granovetter z toho v knize "The Strength of Weak Ties: A network theory revisited" usuzuje, že společnost s málo slabými vazbami je příliš fragmentovaná a nové myšlenky se tu rozšiřují pomalu. "Jedinci s malým počtem slabých kontaktů budou připraveni o informace ze vzdálenější části sociálního systému. Budou omezeni na místní zprávy a na názory jejich blízkých přátel," píše doslova Granovetter.
Síla LinkedIn
Síla "černého koně" sociálních sítí je tedy jeho profesionalizace. Zatímco na MySpace hledáme oblíbené skupiny či nezávislé video umělce (pokud to ještě vůbec někdo dělá), na Facebooku do sebe rejeme s partou nejbližších přátel, se kterými bychom se tak jako tak potkali večer v klubu. Na LinkedIn se spojujeme s profesionály z našeho oboru z celého světa, máme možnost je obohatit svým pohledem a oni obohacují nás. Máme možnost zajímat se o novou pracovní pozici, nebo minimálně dát na vědomí že stojíme za to, aby si nás někdo všimnul. A nemyslím teď fotku bicepsů - to bychom byli zpátky na Facebooku.
Byznys si toho všímá
Když odskočíme od sociologických teorií do světa byznysu, zjistíme, že LinkedIn jmenované skutečnosti využívá dobře i obchodně. Jeho 100 milionů uživatelů je pro firmy zajímavých možná i o trochu víc než 700 milionů uživatelů Facebooku. Jejich tlačítko Recommend (podobně jako Like u Facebooku) je hodnotícím ukazatelem, který má velkou váhu a v poslední době LinkedIn pracují také na zintenzivňování prostoru pro komunikaci jednotlivých uživatelských skupin.
Změnou k lepší přehlednosti se posunuli i LI Skupiny, ve kterých mohou firmy on-line diskutovat ne s indiferentní skupinou přezdívek a vtipných profilových fotek, ale s odborníky a cílenými spotřebiteli.
Navíc, odhlédnuto od absolutních čísel, například jedna z největších IT firem Hewlett-Packard má na LinkedIn 160 000 followerů. To se už tak moc neliší od 170 000 přátel na Facebooku.
Hypotetická konečná bitva mezi LinkedIn a Facebookem tak zřejmě neproběhne na poli absolutního počtu uživatelů, ale spíš na poli vlivu, který bude mít pro zadavatele reklama a prezentace na té které sociální síti. A v tomto ohledu má LinkedIn našlápnuto velmi dobře.
